Kresba (39, 7 x 49, 2 cm): Apollón (dlouhý plášť přes ramena, na hlavě věnec), oběma rukama hraje na lyru opřenou o koleno. Před Apollónem sedí pod dubem Tmólos (plášť okolo dolní poloviny těla), v jedné ruce vladařské žezlo, druhou si probírá plnovous. Závislost na textu Ovidiových Proměn dokazuje věnec ze žaludů (11, 159: pendet circum cava tempora glandes). Napravo od Tmóla stojí Midas (dlouhév šaty, královský hermelín), obrací se ke zcela napravo stojícímu Pánovi a ukazuje na Apollóna. Zjevně už vyřkl svůj protest proti Tmólově rozhodnutí, protože má dlouhé oslí uši. Pán (rohu, kozí nohy) drži v ruce flétnu a chystá se patrně utéct. Okolo sedí Múzy, Múza nalevo dole hraje na loutnu, vedle Apollóna na zemi tamburina a trubka. V pravém dolním rohu pololeží Faun. Výjev je umístěn do lesa. and Fučíková 1997#, IV/198.
Sousoší sedícího Apollóna a obludy - Pythona. V pravici drží luk, u pravé nohy opřen toulec se šípy., http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam, and Účes inspirován antickými sochami. ApollonOriginal von Francois Gaspard Adam, 1752, Kopie von Konscha Schostak (2004) Apoll wird mit dem Python dargestellt, eine Art Ungeheuer, Schlange oder Drache, den er gerade erschlagen hat. Warum das? Python ist ein Geschöpf der Gaia, Mutter diverser solcher Ungeheuer. Doch bei dieser Geschichte steckten wieder Zeus und Hera dahinter: Zeus hatte ein Techtelmechtel mit der schönen Leto und Hera kam natürlich dahinter ... Als die Zeit reif war für Letos Niederkunft, hatten Hera im Verein mit Mutter Gaia dafür gesorgt, dass Leto keinen Ort auf der Erde fand, wo sie in Ruhe gebären konnte, außerdem hatten sie den schrecklichen Python geschickt, der Leto vernichten sollte. Hera war nämlich geweissagt worden, dass Letos Kinder mit Zeus schöner, mächtiger und strahlender sein würden als ihre eigenen. Wenn Götter hassen, dann wohl unnachgiebig...Doch hier griff jetzt Zeus' Bruder Poseidon ausnahmsweise gütig ein: er ließ aus dem Meer die Insel Delos aufsteigen, die Leto Zuflucht gewährte und sie vor den Nachstellungen Heras verbarg. Leto gebar Zwillinge, einen Jungen und ein Mädchen - die Götter Apoll und Artemis (Diana).Und was tat Apoll nun als erstes?Er verfolgte und tötete den Python, da soll er gerade mal 4 Tage alt gewesen sein. Sein Bogen war absolut treffsicher, doch vielleicht hat ihm ja seine Schwester Artemis dabei geholfen. Der Python hatte noch versucht, in einer Erdspalte zu entkommen. Vergeblich, selbst seine weissagende Kraft hatte ihm dabei nichts geholfen. Doch nun wird Apoll zum Beschützer der Weissagungen, der Künste und des Lichts und sein Heiligtum in Delphi entwickelt sich zu einem bedeutenden religiösen Zentrum der griechischen Antike. Dort hatte das berühmte Orakel seinen Platz, wo die Apollon-Priesterin (die Pythia) in Trance über einer Erdspalte sitzend in die Zukunft schaute. Und nach diesen Orakelsprüchen richteten sich Könige ...
Nahý Apollón (plášť přes rameno, hlava a genitálie uraženy) přistupuje k Marsyovi, levou rukou jej přidržuje a pravou ruku natahuje za sebe pro nůž, který leží na oltáři. Vedle nože motýl. Oltář je nahoře ozdoben draperií, na boku je pověšena syrinx a tympány. Vousatý Marsyás je nahý (genitálie uraženy), svázané ruce natažené nahoru a připevněné k větvi stromu, na níž sedí daší motýl. Nalevo je palma., Bažant 2006#., and Zobrazení Marsya je ohlasem antické sochy ze sbírky kardinála della Valle (1463--1534) v Římě, pro což hovoří skutečnost, že se v tomto případě Paolo della Stella výjimečně nedržel severoitalských vzorů druhé čtvrtiny šestnáctého století, které se od středoitalských odlišují právě tím, že nezobrazují antický originál. Marsyás na pražském Belvedéru a poměrně věrně podává pozdně helénistický tzv. bílý typ, který zobrazuje Marsyu pasivně visícího za ruce ze stromu. Ve sbírce kardinála della Valle antická socha stála na pravé straně vchodového portika, shodou okolnosti na podobném místě jako na pražském Belvedéru. Paolo della Stella se také mohl opřít o reliéfní verze zobrazení, které se často vyskytují na antických římských sarkofázích. Podle dochovaných kreseb jich bylo okolo poloviny šestnáctého století známo několik a největší vliv měl sarkofágový reliéf, který se kdysi nacházel v Hever Castle. Potrestání Marsyi nebyla pouhá exekuce, ale rituál, což je na reliéfu naznačeno tím, že Apollón bere nůž z oltáře, jenž je nahoře ozdoben draperií a na boku visí osudný syrinx a tympány. O oltář je opřen nějaký předmět, který vypadá jako pochodeň s plamenem obráceným dolů (na znamení brzké smrti fauna?), ale reliéf je bohužel dosti poničený.
V prvním patře nástropní a nástěnná malba. Proti vchodu mezi okny Diana (lukem), po pravé straně Merkur (okřídlená čapka), po levé straně Athéna (helmice, pancíř, kopí). Nad postavami malovaná obdélná pole s figurální výjevy. Na stropě nad okny putti s medailony, v nich hlavy umělců, vědců a filozofů s nápisy - MICHAEL ANGELUS BO A?, APOLONIVS.F, VITRVIVS ARCHITECT, POSIDONIOS?, XERXES F.I., ??ERVS POE, PHIDIAS SC, EVCIDES. Na stropě nad vchodem Smrt Archimeda (oslava oddanosti Vědě), po pravé straně vchodu Verpasián prohlíží plán colossea (alegorie Architektury), proti vchodu po levé straně Apellés portrétující Alexandra Velikého (alegorie Umění), po pravé straně Orfeus a zvířata (alegorie Hudby). Pod výjevy putti s atributy vztahujícími se k alegoriím (Architektura: putti se zahradním náčiním - hrábě, rýč, věnec, květiny; Věda: astronomické přístroje; Umění: putti opracovávájící hlavu sochy; Hudba: putti s hudebními nástroji - loutna, píšťaly). Na stropě Apollón ? drží sistrum, rozhazuje květiny, sedí na Pegasovi, kolem putti s girlandami.
Na atice směrem do náměstí tři pískovcové alegorické figury: zleva sedící žena, levou rukou se opírá o podložku, uprostřed sedící Apollón, drží lyru, na hlavě má vavřínový věnec, vpravo polo ležící žena., Poche, Preiss 1973#, 93, obr. 88., and Vlček 1999#, s. 132-134.
Sochy na atice: vlevo pololežící žena s květinami (Flóra) vpravo muž s lyrou (Apollón), po stranách čtyři skupiny putti., Poche, Preiss 1973#, 92, obr. 86., and Vlček 1999#, 383-385.
Sochařská výzdoba fasády, alegorické pískovcové busty (115 a 120 cm) nad portály průčelí na konzolách. Poprsí muže (Apollón), kolem těla drapérie, na prsou slunce, na soklu nápis DIES. Poprsí ženy (Luna) zahalené v drapérii na níž jsou vytesány hvězdy, nad hlavou ženy měsíc, na soklu nápis NOX. and Blažíček 1976#, 104-105.
V severní místnosti uličního traktu jemná štuková výzdoba. Minerva drží Apollóna kolem ramen, kolem dekorace s ptáčky a putti, osm dívek hraje na různé nástroje., Poche, Preiss 1973#, 94, 156, obr. 33-35., Ledvinka 1995#, 284-290., and Vlček 1999#, s. 548.
V severní místnosti uličního traktu jemná štuková výzdoba. Letící bohyně s růžovým věncem na hlavě, ve štuku - letící Minerva, Apollón, putti, Múzy. malby snad roční doby, ženské postavy sedící na soklech, malba na plátně od Jana Rudolfa Byse Venuše objednává u Vulkána Amorovu zbroj, malba signována. Dále 2.patro Potrestání Amora (šlehají ho proutky), hlavní sál válečné výjevy - Apotheoza Leopolda II. vítězství nad Turky. Štuky patrně provedeny Donatem Giuseppem Frisonim., Poche, Preiss 1973#, 94, 156, obr. 33-35., Ledvinka 1995#, 284-290., and Vlček 1999#, s. 548.
Nástropní malba ve štukovém rámci. Figurální scéna v oblacích. Na voze taženém čtyřspřežím sedí Apollón. Nad čtyřspřežím se vznáší okřídlená žena se zvoncem v pravici. Před vozem, na zemi, polo leží dívka s věncem růží ve vlasech, květinami v pozdvižené pravici a květinami v drapérii šatů, patrně Flóra. Za vozem, v popředí vlevo vousatý muž s křídly, patrně Saturn, vedle neho zprava polonahý muž otočený k divákovi zády. Za vozem čtveřice žen, drží se za ruce, na hlavě mají věnce, patrně jsou to Hóry. V průhledu za výjevem s Apollónem dvojice nymf s motýlými křídly., Mádl 2011#, 363, 368., and Původní malba byla patrně změněna přemalbou. Podle závěru restaurátorů (1998-2001) byla postava ženy se zvoncem přidána až těsně před dokončením malby, snad jako náhrada původní postavy Aurory (centrální malbu obklopují čtyři alegorie ročních dob).