Studie Milady Jonášové se zabývá využitím jmenované kantáty italského hudebního skladatele Benedetta Marcella operním impresáriem Antoniem Denziem v pasticciu "Sansone", provedeným v roce 1729 na scéně pražského divadla v paláci hraběte Františka Antonína Sporcka., Milada Jonášová., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 51, anglický abstrakt na s. 5.
Studie Jany Perutkové se zabývá provedením opery "Giulio Cesare in Egitto" od hudebního skladatele Georga Friedricha Händela v divadle U Korutanské brány v císařském hlavním městě Vídni a též širší recepci Händelovy hudby v habsburském soustátí v uvedeném časovém období., The goal of the study is to present certain Händel sources that are unknown or have not yet been researched and to investigate the connection of those sources with the capital city of the Habsburg Monarchy, Vienna. At the center of attention is a performance of a pasticcio of Giulio Cesare in Egitto at the Theater am Kärntnertor in Vienna (Kärntnertortheater) in 1731. The study introduces the printed libretto, which has heretofore been regarded as lost, as well as the score of the work that L. Bennett first brought to light. The rediscovery of the libretto has made possible the comparison of these two sources. Also brought to attention is a copy of a collection of arias from this pasticcio that is held in Bratislava. There is furthermore presentation of certain possibilities regarding the identity of the probable compiler of the pasticcio, the composer Francesco Rinaldi, whose three extant operas premiered in Vienna date from the years 1730–1732. Reference is made in the study to the increased interest in Händel’s works in Vienna around the year 1730, and in connection therewith, reference is also made to a Viennese copy of his opera Admeto, which is kept in Meiningen. The study also asserts that at least one of the scores of Händel’s Agrippina held in the Musiksammlung der Österreichischen Nationalbibliothek had been the property of Count Johann Adam von Questenberg., Jana Perutková., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 121, anglický abstarkt na s. 95.
Studie se zabývá obsahem diárií z let 1735 - 1742, kde jsou doklady kontaktů mezi pražským konventem křižovníků a hrabětem Janem Hubertem Hartigem, významným mecenášem pražského hudebního života., Karel Veverka., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 172, anglický abstrakt na s. 161
Studie se zabývá pražskou verzí oratoria Leonarda Lea, do něhož pravděpodobně byla vložena dvě moteta jako árie, jejichž autorem byl Jan Dismas Zelenka., Michaela Freemanová - Janice B. Stockigt., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 160, anglický abstrakt na s. 149
Studie se zabývá osobností vídeňského nástrojaře Michaela Leichamschneidera, stavitele dechových nástrubkových nástrojů, a lesními rohy z jeho dílny, dochovanými na našem území., Tereza Berdychová., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 296, anglický abstrakt na s. 283
Jako autor první knihy je v recenzi nepřesně uveden Michel de Saint-Lambert, stejně tak je tomu i v autoritní databázi NK. Spojitost autora de Saint-Lamberta s Michelem však sama autorka považuje za neprůkazné a uvádí přesnější autorství "pan de Saint-Lambert"., Michaela Freemanová., Rubrika: Recenze, and Cizojazyčné resumé není.
Studie Karla Veverky se zabývá osobností varhaníka Franitška Josefa Dollhopfa, který působil na významném hudebním kůru kostela sv. Františka u pražských křižovníků na Starém Městě, a podstatně doplňuje novými informacemi pohled na jeho životní osudy., Karel Veverka., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 158.