Cíl: V rámci externí kontroly kvality SEKK, Gamapatie GP2/08 obdrželo 64 českých klinických laboratoří a 15 slovenských laboratoří vzorek moči od nemocné mnohočetným myelomem s Bence Jonesovou bílkovinou typu lambda. Metody: Laboratoře provedly typizaci paraproteinu v moči imunofi xací a stanovení celkové koncentrace bílkoviny v moči různými metodami, především turbidimetrií, metodou s pyrogallovou červení a s biuretovým činidlem. Výsledky: Získané výsledky byly významně rozdílné. Metodou vysokorozlišovací dvourozměrné elektroforézy s následným westernblottingem byly ve zkoumané moči prokázány především fragmenty lehkých řetězců lambda o molekulové hmotnosti 12 000 Da. Závěr: Stanovení koncentrace celkové bílkoviny v moči je z různých důvodů poměrně obtížné. Tato skutečnost je ještě zvýrazněna při přítomnosti fragmentů Bence Jonesovy bílkoviny v moči, jak prokázala i tato práce., Background: The optimal method for the measurement of urinary monoclonal free light chain (FLC) concentration has not been established. We have carried out an external quality control assessment with the participation of 79 clinical biochemistry laboratories from the Czech Republic and Slovakia. Methods: The laboratories received a reference urine sample obtained from a patient with multiple myeloma and lambda FLC proteinuria and were asked to type the paraprotein using immunofi xation and to measure total urinary protein using their established method, most commonly turbidimetry, pyrogallol red assay, and biuret assay. Results: There was a very wide inter-laboratory variability in the protein concentration readouts with up to three-fold difference in some cases. High-resolution two-dimensional electrophoresis showed that a high proportion of the urinary paraprotein was composed of lambda light chain fragments with molecular weight of 12 kDa. Conclusions: Our results highlight the challenges of reliable and reproducible measurement of urinary protein concentration in the presence of urinary FLCs., M. Tichý, V. Maisnar, J. Stulík, J. Vávrová, B. Friedecký, V. Palička, J. Špirková, L. Žaloudková, L. Hernychová, J. Spáčilová, T. Buchler, R. Hájek, and Lit.: 14
Výsledky externího hodnocení kvality ukazují nedobrou úroveň harmonizace měření. Závislost na použité metodě (testovací soupravě) je velká bez ohledu na typ matrice použitého kontrolního materiálu (séra individuálních dárců, směs nativních sér, lyofilizované materiály). Příčina je obvyklá - nízká četnost metod s návazností na IFCC referenční metodu z roku 2011 [3]. V dokumentaci řady metod je zaměněna skutečná IFCC referenční metoda 2011 za již dávno neplatnou „referenční“ metodu, ustanovenou v roce 1983 pro inkubační teplotu 30ºC [1]. Problémy s nízkou úrovní harmonizace výsledků ALP jsou dále prohlubovány faktem, že řada výrobců dodává na trh navíc zcela obsoletní metody, zejména pak s dietanolaminovým pufrem. Za těchto podmínek jsou poskytované výsledky nesrovnatelné. Problém s nízkou úrovní harmonizace výsledků vedl k dočasnému vyřazení metod ALP z procesu přidělování certifikátů SEKK klinickým laboratořím. Program standardizace měření ALP v současnosti sice pomalu, ale soustavně pokračuje. Naše sdělení tento proces komentuje a dokumentuje. Zabývali jsme se problémy kalibrace metod odvozených z referenční metody IFCC 2011 a uvádíme nezbytné podmínky k dosažení potřebné úrovně harmonizace výsledků měření ALP., Results obtained in external quality assessment programs show low level of harmonization and comparability in ALP measurement. Dependency of results on the used method/reagent kits are enormous in cases of all types matrices of control samples (individual donor samples, native pool sera, lyophilised sera). Reason of this situation is usual - small number of methods with traceability to IFCC reference method 2011 [3]. Documentation of many methods from many manufacturers systematically confuses real and approved IFCC method 2011 with so called and not valid “reference“ method from 1983, developed originally for incubation temperature 30ºC [1]. Problems with the lack of harmonization are very strongly deteriorated by use of non-standardized and fully obsolete methods with DEA buffer. These methods give very different results from methods with AMP buffer and are still on the marketplace. Mentioned problems lead us to interim interruption of certificate process in external quality assessment program SEKK for ALP. Nevertheless standardization process for ALP slowly continues and our communication comments and documents this process. We dealed with calibration problems of routine methods for ALP based on the reference method 2011 [1]. We propose some tools for achievement of necessary level oh harmonization of ALP measurement results., P. Sedlák, B. Friedecký, J. Kratochvíla, M. Budina, and Literatura
Úvod: V současnosti se pro diagnostická vyšetření připravuje kolem 12 radiofarmak značených techneciem (99mTc) a jedno radiofarmakum OctreoScan značené 111In. Každý jednotlivý kit pro přípravu radiofarmaka má velmi přísné skladovací podmínky, ať již v lednici (2-8 °C) nebo při teplotě místnosti (mezi 15-25 °C). Následující příprava probíhá také pro každé radiofarmakum odlišně. Rozdíly jsou v přidané aktivitě 99mTc, inkubační době, nutnosti temperování, úpravě, době a systému chlazení, úpravě na konečný objem, kontrole radiochemické čistoty a měření aktivity. Metody a kontroly: Od pondělí do středy lze vzhledem k eluci generátorů připravovat radiofarmaka s větším požadavkem na aktivitu, mimo jiné 99mTc-8-MDP (pondělí, úterý) a 99mTc-CARDIO-SPECT (středa). Zbytek týdne je ve znamení několika příprav radiofarmak s požadovanou menší aktivitou. Kontroly kvality se sledují tzv. papírovou chromatografií, případně chromatografií na tenké vrstvě, dvě metody vyžadují kapalinovou extrakci. Závěr: Léčivé přípravky mohou připravovat pouze kvalifikované, zaškolené a trénované osoby. Tento požadavek platí pro radiofarmaka dvojnásob, jelikož tu přistupuje ještě aspekt radiační ochrany. Musí se dodržovat pravidla aseptické přípravy, již zmíněné radiační ochrany, práce musí být velmi rychlá, ale perfektní., x, Miloslava Krajíčková, and Literatura
Úvod: Předpokladem zdokonalení jakékoli činnosti je kontrola výsledků a poskytnutí zpětné vazby s dopadem na úpravu prováděných postupů. Další nedílnou součástí vedoucí k optimalizaci postupů, jejich vylepšení a ideálně zavedení standardu je srovnání aktuálních zkušeností odborníků v dané oblasti. Pro objektivní srovnání a hodnocení postupů je vždy nezbytné tyto postupy ideálně parametricky popsat, získat reprezentativní data, objektivně zhodnotit dosažené výsledky a na základě takového analytického hodnocení poskytnout nezpochybnitelnou a daty podloženou zpětnou vazbu. Ta může po vyhodnocení vést ke shodě nad definicí standardů v dané oblasti péče. Metoda: Totální mezorektální excize (TME) je standardním postupem chirurgické léčby karcinomu rekta (C20). Přesto se i v závislosti na nastavených vnitřních postupech a zkušenostech chirurgů kvalita prováděných výkonů mezi pracovišti významně liší. Klíčová je možnost hodnotit kvalitu chirurgické péče. Cennou zpětnou vazbu v této situaci může nabídnout patolog, který resekát hodnotí. Výsledky: V práci je popsán informační systém pro parametrické hodnocení kvality TME, jeho technické zázemí formou multicentrického klinického registru a struktura sledovaných parametrů. Závěr: Navrhovaný systém parametrického hodnocení TME považujeme za významný prostředek ke zlepšení kvality provádění TME s cílem omezit lokální recidivy a zlepšit prognózu operovaných., Introduction: Improvement in any human activity is preconditioned by inspection of results and providing feedback used for modification of the processes applied. Comparison of experts’ experience in the given field is another indispensable part leading to optimisation and improvement of processes, and optimally to implementation of standards. For the purpose of objective comparison and assessment of the processes, it is always necessary to describe the processes in a parametric way, to obtain representative data, to assess the achieved results, and to provide unquestionable and data-driven feedback based on such analysis. This may lead to a consensus on the definition of standards in the given area of health care. Method: Total mesorectal excision (TME) is a standard procedure of rectal cancer (C20) surgical treatment. However, the quality of performed procedures varies in different health care facilities, which is given, among others, by internal processes and surgeons’ experience. Assessment of surgical treatment results is therefore of key importance. A pathologist who assesses the resected tissue can provide valuable feedback in this respect. Results: An information system for the parametric assessment of TME performance is described in our article, including technical background in the form of a multicentre clinical registry and the structure of observed parameters. Conclusion: We consider the proposed system of TME parametric assessment as significant for improvement of TME performance, aimed at reducing local recurrences and at improving the overall prognosis of patients., and M. Bláha, J. Hoch, A. Ferko, A. Ryška, E. Hovorková
Cíl práce: Externí hodnocení kvality z dlouhodobého pohledu ukazují, že výsledky analýz stejného vzorku různými imunoanalytickými metodami často nejsou porovnatelné. Našim cílem bylo hledat příčiny těchto diferencí. Materiál a metody: Práce vychází z výsledků získaných sedmi rozdílnými imunoanalytickými metodami: DELFIA (PerkinElmer), Elecsys 2010 (Roche), Kryptor (B.R.A.H.M.S.), enzymové imunoanalýzy na imunosorbentu DRG a tří imunoradiometrických metod (DiaSorin, Immunotech and Schering-CIS). Výsledky: Hodnotili jsme následující parametry: profil přesnosti jednotlivých metod, linearitu po ředění, výtěžnost (modifikovanou) a porovnatelnost imunoanalytických metod. Výsledky analýz u některých vzorků s nízkými koncentracemi NSE korelovaly dobře, zatímco jiné nesouhlasily (diference byla až pětinásobná), zvláště v případě uměle připravovaných kontrolních materiálů. Proto se jeví současná příprava kontrolních materiálů, prováděná bez standardizace, jako sporná. V oblasti hraničních hodnot nepřesahují rozdíly v analytických výsledcích biologických vzorků dvojnásobek. Kolísání hodnot výsledků vyšších než 100 μg/l bylo mezi rozdílnými metodami do 40 %. Všechny hodnocené imunoanalytické metody jsou vhodné a velmi dobře porovnatelné (Korelační koeficienty do 0,994). Závěr: Naše výsledky potvrzují očekávané interference matric, které se projevují zvláště v oblasti normálních a hraničních koncentrací NSE. Dalším zdrojem diskrepancí může být rozdílná afinita protilátek vůči izoenzymům αγ- a γγ-enolázy., Objective: Long-term external quality assessments suggest that the individual results of different immunoassays are often not comparable. Our goal was to assess the possible sources of these differences. Methods: The paper is based on the results of analyses using seven different immunoassays: DELFIA (PerkinElmer), Elecsys 2010 (Roche), Kryptor (B.R.A.H.M.S.), the enzyme-linked immunosorbent assay DRG and three methods based on immunoradiometric assays (DiaSorin, Immunotech and Schering-CIS). Results: The following parameters were evaluated: precision profile of individual methods, linearity on dilution, modified recovery and comparability of immunoassays. The analytical results for certain low concentration specimens correlate well while others do not (up to five – fold difference), especially in the case of controls prepared synthetically. Therefore, the current non-standardized preparation of controls seems to be questionable. In the cut-off range, the difference in the results of native samples does not exceed its double value. The variation in values higher than 100 μg/l obtained with different assays is under 40 %. All the evaluated immunoassays are efficient and highly comparable (The correlation coefficients are up to 0.994). Conclusion: Our results confirm the expected matrix interference occurring especially in the range of normal and cut-off NSE concentrations. Another source of discrepancies can be put down to different antibody affinity to αγ- and γγ-enolase isoenzymes., Petr Štern, V. Bartoš, J. Uhrová, and Lit. 19