Tenkojehlová aspirační cytologie patří dnes k základnímu vyšetření v tyreologii. Indikací je zejména uzel ve štítné žláze k vyloučení malignity. Ukázalo se, že riziko malignity u daného nemocného je stejné při přítomnosti více uzlů jako u nálezu uzlu jednoho. Ultrazvukové charakteristiky jsou pro určení povahy ložiska nedostatečné a všechny přítomné uzly větší než 10 mm jsou indikací k punkci. Z ostatních afekcí je aspirační cytologie indikována u granulomatózní tyroiditidy, u Hashimotovy tyroiditidy většinou jen při přítomnosti uzlu. Kromě jasně benigních a jasně maligních výsledků spadá nezanedbatelná část cytologických závěrů do šedé zóny suspektních (nejednoznačných) nálezů. Všechny jsou indikací k histologickému ověření a predikční hodnota těchto výsledků závisí na jejich typu. U folikulární neoplazie je asi 20 % a peroperační histologie nemá smysl. Volíme proto většinou hemityreoidektomii a další postup je dán definitivní histologií., Jan Čáp, Aleš Ryška, and Lit. 43
Autoři uvádějí epidemiologické údaje duktálního a lobulárního karcinomu in situ (DCIS, LCIS). Prezentují vlastní soubor 15 pacientů ve věku 70 let a starších s karcinomem prsní žlázy in sítu (CIS) ve sledovaném období 5 let. Soubor stratifikují, zmiňují kritéria onemocnění a léčebně modality. U chirurgických výkonů je zdůrazněn požadávek „tumor free margins". DCIS je klinicky závažnější a v praxi je léčen jako klasický infiltrativní karcinom., The authors present epidemiological data of ductal and lobular carcinoma in situ (DCIS, LCIS). They present a set of 15 patients at the age of 70 and older with breast carcinoma in situ (CIS) in the tíme period of 5 years. They analyze the group of patients, mention criteria of classification and principles of treatment. They point out a need for tumour free margins by the surgical management. DCIS is clinically more serious and it is treated as infiltrating carcinoma., Pavel Jandík, J. Mergancová, H. Urmínská, and Lit. 11
Autoři předkládají kazuistické sdělení synchronního metastatického postižení rekta invazivním duktálním karcinomem mléčné žlázy. Metastáza v rektu se prezentovala jako samostatné onemocnění s typickými příznaky., The authors present a case report of a synchronic rectal metastasis of an invasive ductal breast tumour. The metastasis was presented in the rectum as an independent disease with characteristic signs., Pavel Jandík, Jindřiška Mergancová, Filip Čečka, and Lit. 8
Kromě dokonale provedeného morfologického vyšetření se stanovením diagnózy, grade, stage a radikality chirurgického zákroku je pro rozhodnutí o nejvhodnější systémové léčbě nádoru nezbytné vyšetření mutačního stavu genů KRAS a NRAS patologem. Jeho úkolem je výběr optimálního vzorku tkáně a odpovídající metody i kontrola všech fází vyšetření (preanalytické a analytické fáze i interpretace výsledku)., For an appropriate therapeutic decision about optimal tratment of colorectal carcinoma oncologist needs in addition to complete histopathological data summarizing morphological diagnosis, grade, stage and radicality of surgery also the mutation status of KRAS and NRAS genes. It is a pathologist's task to select the appropriate tissue block, optimal testing method as well as to control all phases of the testing process (pre-analytical and analytical phases and interpretation of results)., Aleš Ryška, and Literatura
Úvod: Rozsah nádoru a kvalita jeho chirurgického odstranění patří k hlavním prognostickým faktorům v léčbě karcinomu rekta. Počet pooperačních lokálních recidiv závisí na úplnosti odstranění mezorekta – TME (total mesorectal excision) – a dosažení bezpečných resekčních okrajů bez nádoru. Provedení a kvalita operace záleží na předoperační diagnostice a detekci rizikových míst na rektu a mezorektu, na chirurgické schopnosti výkon správně provést a na patologickém vyšetření, hodnotícím úplnost odstranění nádoru v parametrech resekčních okrajů včetně cirkumferentního (CRO) a kompletnost mezorektální excize. Cílem práce bylo zavést a standardizovat metodu hodnocení kvality chirurgického výkonu − mezorektální excize – v léčbě karcinomu rekta hodnocením resekčních okrajů včetně CRO a kompletnosti excize. Metody: Studie měla dvě části. V první, retrospektivní části multicentrické studie byly v sestavě 288 pacientů analyzovány jednotlivé dílčí parametry diagnostiky, operací a histologického vyšetření karcinomu rekta, identifikována kritická místa a připraven jednotný protokol sledování. Ve druhé, prospektivní části studie byla v sestavě 600 pacientů tato data sledována parametricky a byla hodnocena kvalita TME ve vztahu k onkologickému výsledku léčby. Výsledky: V předoperační diagnostice se zvýšil podíl pacientů, kterým byl proveden restaging po neoadjuvantní léčbě z 60,0 % na 81,7 %. Podíl resekátů, u nichž nebyla hodnocena kvalita excize mezorekta, se snížil z 52,9 % v retrospektivní části na 22,8 % v části prospektivní. Podíl kompletních excizí mezorekta se zvýšil z 22,6 % na 26,0 %, podíl téměř kompletních excizí se zvýšil z 10,1 % v retrospektivní části na 24,0 % v prospektivní části studie. Závěr: Zavedení parametrického sledování do rutinní praxe zvýšilo kvalitu předléčebné a předoperační diagnostiky, vyšetření resekátu patologem a vlivem zpětnovazebné informace také kvalitu chirurgického výkonu., Introduction: Tumour size and the quality of its complete surgical removal are the main prognostic factors in rectal cancer treatment. The number of postoperative local recurrences depends on whether the mesorectum has been completely removed – total mesorectal excision (TME) – and whether tumour-free resection margins have been achieved. The surgery itself and its quality depend on the accuracy of preoperative diagnosis and detection of risk areas in the rectum and mesorectum, on the surgeon’s skills, and finally on pathological assessment evaluating whether complete tumour excision has been accomplished including circumferential margins of the tumour, and whether mesorectal excision is complete. The aim of our study was to implement and standardize a new method of evaluation of the quality of the surgical procedure – TME – in rectal cancer treatment using an assessment of its circumferential margins (CRO) and completeness of the excision. Methods: The study consisted of two parts. The first, multi-centre retrospective phase with 288 patients analysed individual partial parameters of the diagnosis, operations and histological examinations of the rectal cancer. Critical points were identified and a unified follow-up protocol was prepared. In the second, prospective part of this study 600 patients were monitored parametrically focusing on the quality of the TME and its effect on the oncological treatment results. Results: The proportion of patients with restaging following neoadjuvant therapy increased from 60.0% to 81.7% based on preoperative diagnosis. The number of specimens missing an assessment of the mesorectal excision quality decreased from 52.9% in the retrospective part of to the study to 22.8% in the prospective part. The proportion of actually complete TMEs rose from 22.6% to 26.0%, and that of nearly complete TMEs from 10.1% to 24.0%. Conclusion: The introduction of parametric monitoring into routine clinical practice improved the quality of pre-treatment and preoperative diagnosis, examination of the tissue specimen, and consequently improved quality of the surgical procedure was achieved., and J. Hoch, A. Ferko, M. Bláha, A. Ryška, I. Čapov, L. Dušek, J. Feit, M. Grega, M. Hermanová, E. Hovorková, R. Chmelová, Z. Kala, D. Klos, R. Kodet, D. Langer, D. Hadži-Nikolov, J. Örhalmi, J. Páral, M. Tichý, I. Tučková, M. Vjaclovský, P. Vlček
Autoři uvádějí vlastní zkušenosti s karcinomem mléčné žlázy u nemocných ve stáří. Je uveden soubor 52 pacientů s nemetastazujícím karcinomem mléčné žlázy, kteří měli významnou komorbiditu, anebo odmídi chirurgickou léčbu. Všichni byh léčeni hormonální terapií (HRT), a to selektivními inhibitory aromatázy (SLA). Regresi nádoru zaznamenaH ve 45 případech (86,5 %), kompletní klinickou odezvu (cCR) v 8 případech (15,5 %). Senioři snášeli léčbu dobře. Byl konstatován významný léčebný benefit a udržení kvality života., The authors present their own experience with lacteal gland cancer in old age. There is given a set of 52 patients with nonmetastatic lacteal gland cancer having significant comorbidity or having refused the surgical treatment. They all have been treated by hormonal therapy (HRT), namely by selective aromatase inhibitors (SAI). The carcinoma regression was reported in 45 cases (86.5%), complete clinical response (cCR) in 8 cases (15.5%). The treatment was well-tolerated by the senior patients. There was stated a significant therapeutic benefit and the maintained quality of life., Pavel Jandík, Jindřiška Mergancová, Bohuslav Melichar, and Lit. 10
Primární řasinka je senzorická buněčná organela, která se v klidové fázi buněčného cyklu vyskytuje u většiny lidských buněk, včetně buněk embryonálních, kmenových a buněk stromatu nádoru. Přítomnost primární řasinky na povrchu buňky je přechodná: vyskytuje se v klidové G1 (G0) fázi a na počátku S fáze buněčného cyklu. Bazálním tělískem primární řasinky je mateřská centriola. U většiny nádorových buněk se primární řasinka nevyskytuje. Výjimkou jsou nádory, které jsou závislé na signální dráze Hedgehog a tím i na primární řasince, jako například bazocelulární karcinom kůže či meduloblastom. Primární řasinka je pozorována i u trojitě negativního karcinomu prsu. V primárních řasinkách je přítomna řada receptorů, včetně mechanosenzorů, receptorů pro růstové faktory (EGFR, PDGFR), hormony (somatostatin), biologicky aktivní látky (serotonin) a morfogeny (Hedgehog, Wnt). V primární řasince se vyskytují signální dráhy Hedgehog a Wnt. U těch typů lidských buněk, které mají primární řasinku – tedy u naprosté většiny buněk, se signální dráhy Hedgehog a Wnt vyskytují výlučně právě jen v primární řasince. Cílem tohoto sdělení je přehled biologických funkcí primárních řasinek., The primary cilium is a sensory organelle protruding in the quiescent phase of the cell cycle from the surface of the majority of human cells, including embryonic cells, stem cells and stromal cells of malignant tumors. The presence of primary cilium on the cell surface is transient, limited to the quiescent G1 (G0) phase, as well as the beginning of the S phase of the cell cycle. Primary cilium is formed from the centriole. Most cancer cells do not posses the primary cilium, with some exceptions, such as tumors depending on the Hedgehog pathway -e.g. basal cell carcinoma or medulloblastoma. The primary cilium is present also in cells of triple negative breast carcinoma. Primary cilia are equiped with a variety of receptors, including mechanosensors, receptors for growth factors (EGFR, PDGFR), hormones (somatostatin), biologically active substances (serotonin) and morphogens (Hedgehog, Wnt). Multiple components of Hedgehog and Wnt pathways are localized in the primary cilium. In the human cells possessing the primary cilium (majority of the human cells) Hedgehog and Wnt pathways are located exclusively in primary cilium. The aim of this paper is review of the current knowledge of the biological functions of the primary cilia., Josef Dvořák, Veronika Sitorová, Dimitar Hadži Nikolov, Jaroslav Mokrý, Igor Richter, Stanislav Filip, Aleš Ryška, Jiří Petera, and Lit.: 46
Epidermal growth factor receptor (EGFR) plays an important role in cell-cycle regulation, proliferation, differentiation, and surviving of epithelial tissues. Aberrant overexpression of EGFR can initiate uncontrolled cell proliferation with subsequent formation of epithelial carcinomas. Correlation between EGFR overexpression and increased resistance of tumor tissues to ionizing radiation has been described by many authors. Strategy of tumor radiosensitization by EGFR inhibition seems to have a great potential in the treatment of epithelial cancers. Rationale for EGFR inhibition in combination with ionizing radiaton arises from published results of many radiobiological studies, which describe the role of EGFR in cytoprotective and pro-proliferative reactions of human tumor cells, induced by irradiation. These reactions result in accelerated tumor repopulation, which is subsequently counter-productive to the effect of radiotherapy. Presented article is an overview of EGFR and its function in healthy and tumor tissues; likewise, it describes the relation of EGFR to ionizing radiation; therapeutic approaches to EGFR function modulation in combination with radiotherapy in preclinical and clinical use., Sirák Igor, Hatlová J., Petera J., Vošmík M., Ryška A., Vošmiková H., and Lit.: 147
Úvod: Předpokladem zdokonalení jakékoli činnosti je kontrola výsledků a poskytnutí zpětné vazby s dopadem na úpravu prováděných postupů. Další nedílnou součástí vedoucí k optimalizaci postupů, jejich vylepšení a ideálně zavedení standardu je srovnání aktuálních zkušeností odborníků v dané oblasti. Pro objektivní srovnání a hodnocení postupů je vždy nezbytné tyto postupy ideálně parametricky popsat, získat reprezentativní data, objektivně zhodnotit dosažené výsledky a na základě takového analytického hodnocení poskytnout nezpochybnitelnou a daty podloženou zpětnou vazbu. Ta může po vyhodnocení vést ke shodě nad definicí standardů v dané oblasti péče. Metoda: Totální mezorektální excize (TME) je standardním postupem chirurgické léčby karcinomu rekta (C20). Přesto se i v závislosti na nastavených vnitřních postupech a zkušenostech chirurgů kvalita prováděných výkonů mezi pracovišti významně liší. Klíčová je možnost hodnotit kvalitu chirurgické péče. Cennou zpětnou vazbu v této situaci může nabídnout patolog, který resekát hodnotí. Výsledky: V práci je popsán informační systém pro parametrické hodnocení kvality TME, jeho technické zázemí formou multicentrického klinického registru a struktura sledovaných parametrů. Závěr: Navrhovaný systém parametrického hodnocení TME považujeme za významný prostředek ke zlepšení kvality provádění TME s cílem omezit lokální recidivy a zlepšit prognózu operovaných., Introduction: Improvement in any human activity is preconditioned by inspection of results and providing feedback used for modification of the processes applied. Comparison of experts’ experience in the given field is another indispensable part leading to optimisation and improvement of processes, and optimally to implementation of standards. For the purpose of objective comparison and assessment of the processes, it is always necessary to describe the processes in a parametric way, to obtain representative data, to assess the achieved results, and to provide unquestionable and data-driven feedback based on such analysis. This may lead to a consensus on the definition of standards in the given area of health care. Method: Total mesorectal excision (TME) is a standard procedure of rectal cancer (C20) surgical treatment. However, the quality of performed procedures varies in different health care facilities, which is given, among others, by internal processes and surgeons’ experience. Assessment of surgical treatment results is therefore of key importance. A pathologist who assesses the resected tissue can provide valuable feedback in this respect. Results: An information system for the parametric assessment of TME performance is described in our article, including technical background in the form of a multicentre clinical registry and the structure of observed parameters. Conclusion: We consider the proposed system of TME parametric assessment as significant for improvement of TME performance, aimed at reducing local recurrences and at improving the overall prognosis of patients., and M. Bláha, J. Hoch, A. Ferko, A. Ryška, E. Hovorková
Karcinom žaludku je ve světě druhou nejčastější příčinou úmrtí na malignitu. V rámci jednotlivých stadií může být prognóza nádoru velmi rozdílná, proto se zájem onkologů upíná k hledání nových prognostických a prediktivních markerů, jako je např. HER-2/neu (HER2). Po jeho stimulaci dochází k nastartování signální dráhy, vedoucí ke zvýšené proliferaci, zablokování apoptózy, ztrátě diferenciace a zvýšení invazivity nádoru. HER2 je negativním prognostickým faktorem, sdruženým s vyšší invazivitou, postižením serózy, metastazováním do uzlin a kratším přežitím, i negativním prediktivním faktorem a cílem pro biologickou léčbu trastuzumabem. Existují dvě metody detekce HER2 – imunohistochemie (IHC) a in situ hybridizace (ISH). Pozitivita HER2 se u karcinomu žaludku pohybuje v rozmezí 6,8–34 % (průměrně 17,6 %) při stanovení IHC, resp. 7,1–42,6 % (průměrně 19,2 %) pomocí ISH. HER2 je častěji přítomen v intestinálním, než v difuzním typu karcinomu. Při stanovení HER2 platí některá specifika – za pozitivní považovány jak buňky s kompletní, tak s pouze bazolaterální expresí proteinu, vzhledem k častěji nehomogenní expresi je dolní hranice v resekátech 10 % pozitivních buněk, ale u endobioptických vzorků je vyžadována přítomnost alespoň jedné skupiny barvících se (2+ nebo 3+) neoplastických buněk., Gastric carcinoma is the second cause of cancer related death worldwide. Prognosis significantly varies among patients within the same stage, therefore oncologists urge for identification of new prognostic and predictive markers, such as HER-2/neu (HER2). Stimulation of HER2 triggers molecular pathway resulting in increased proliferation, blocked apoptosis, loss of differentiation and increased tumor invasion. HER2 is a negative prognostic factor, associated with increased invasiveness, serosal involvement, lymph-node metastases and shorter survival, as well as a negative predictive marker and target for trastuzumab treatment. There are two methods of HER2 detection – immunohistochemistry (IHC) and in situ hybridisation (ISH). Positivity of HER2 in gastric cancer ranges from 6,8 to 34 % (mean 17,6 %) in IHC detection, and 7,1–42,6 % (mean 19,2 %) in ISH detection, respectively. HER2 is more often positive in intestinal than in diffuse type. HER2 detection in gastric carcinoma shows certain specific features – positive cells show either complete or incomplete basolateral (Ushaped) membranous expression. Due to more frequent inhomogenity of tumor population, the threshold has been set at 10 % of positive cells in resection specimens, but even one cohesive cluster of positive (2+ or 3+) neoplastic cells is sufficient in biopsy samples., Aleš Ryška, Tomáš Rozkoš, Jan Laco, and Lit.: 24