Kniha obsahuje dvanáct statí pražských, brněnských a bratislavských religionistů, jež zazněly v podobě přednášek během podzimu 1998 na Masarykově univerzitě v Brně a Komenského univerzitě v Bratislavě. Jednotlivé příspěvky se zabývají vztahem náboženské normativity a žité náboženské praxe v různých náboženstvích světa.
Publikace představuje pokus uchopit fenomén nových náboženských hnutí jako specifickou reakci na význačné sociokulturní procesy současnosti (modernizace, sekularizace a globalizace), které jsou nedílnou součástí náboženského života pluralitních demokratických společností. Poukazuje na řadu problémů, které jsou s působením nových náboženských hnutí spjaty. Otevírá otázky konverze, typu náboženských skupin, vůdcovství ve skupině, náboženského konfliktu, legislativy apod. Podává též orientační přehled nejvýznačnějších hnutí. Kniha je opatřena seznamem doporučené studijní literatury a podrobným rejstříkem.
Publikace je dalším z výsledků dílčího úkolu v rámci výzkumného záměru FF MU, který je zaměřen na porovnávání sociálních struktur mrtvé a živé kultury. Autory příspěvků k jednotlivým tématům jsou archeologové i etnologové, kteří se pokusili upozornit na vybrané archaické jevy materiální kultury, jež se uchovaly v tradičním lidovém prostředí (ornamentika a motivy na keramice a zemědělském nářadí, typy mužských kalhot, pokrývky hlavy, oděvní plachty, spínadla, devocionálie apod.) od středověku mnohdy až do nedávné doby.
Publikace etnomuzikologa a vysokoškolského profesora Dušana Holého "Problémy vývoje a stylu lidové hudby. Lidová taneční hudba na moravské straně Bílých Karpat v subregionu Horňácko" je fundovanou analýzou hudebních tradic rodného kraje autora, jinak výtečného interprta lidové písně. I když vznikla jako habilitační spis v r. 1968, neztratila nic na své originalitě dané využitím ve své době novátorských postupů při rozboru dynamiky a rytmu hudeckých skladeb. ,Publication of ethnomusicology and university professor Dušan Holý "Development and style of folk music. Folk dance music on the Moravian side of the White Carpathians in the Horňácko sub-region" is an informed analysis of the musical traditions of the native region of the author, otherwise excellent artist of folk songs. Although it was founded as a doctorate work in 1968, it has lost none of its originality in the use of its time, innovative techniques in the analysis of dynamics and rhythm of folk songs.
Publikace předkládá ukázky z děl významných autorů minulosti i přítomnosti, jejichž ideje významnou měrou ovlivnily či dosud ovlivňují sociologické uvažování o náboženství. Základní tezí publikace je idea, že náboženství konstruuje univerzální řád světa, který tento svět obdařuje smyslem. Náboženství pak vznáší nárok na takové společenské a kulturní uspořádání, které odpovídá univerzálnímu řádu světa. Vybrané texty proto popisují nejen základní sociologickou perspektivu, ale také procesy konstruování tohoto univerzálního řádu světa, producenty a udržovatele této konstrukce. Publikace se také věnuje procesům, které dnes tento řád zpochybňují, a snahám, které se jej naopak snaží obnovit. Vybrané texty Maxe Webera, Émila Durkheima, Karla Marxe, Petera Bergera, Thomase Luckmanna, Clifforda Geertze, Marka Juergensmeyera, Mika Featherstona, Rolanda Robertsona, Gillese Kepela, Miloše Mendela a Pavla Barši jsou doplněny úvodní studií editora publikace.
Autorka se ve své disertační práci věnuje reemigraci, usídlování a následné adaptaci a integraci volyňských Čechů, reemigrantů po 2. světové válce. Téma zpracovává pomocí kvalitativních metod (biografická metoda, metoda orální historie), pozornost věnuje též analýze literatury volyňských Čechů a odborné literatury o volyňských Češích. Na základě interpretace získaných materiálů se zabývá otázkami souvisejícími s vytvářením kolektivní paměti a identity vybrané skupiny obyvatelstva (volyňských Čechů) a vlivu těchto skutečností na její integraci do poválečné české společnosti.
Proč se vlastně zabývat analýzou filmu? Tato kniha vychází z předpokladu, že schopnost porozumět filmové výstavbě zásadně posiluje rovněž každodenní diváckou zkušenost. Cílem Rozboru filmu přitom není na zvídavé analytické otázky jen odpovídat, ale naučit se je i klást. Názornost výkladu posilují stovky konkrétních příkladů i řada zevrubnějších rozborů známých i méně známých filmových děl, jako jsou třeba Tenkrát na Západě (1968), Král Šumavy (1959), Krvavá neděle (2002), Kdo chce zabít Jessii? (1966) nebo Titanic (1997). Díky srozumitelnosti a zároveň komplexnosti je kniha určena širokému okruhu čtenářů: od milovníků kinematografie přes začínající filmaře až k uchazečům o studium uměnovědných oborů a filmových studií.
Pokud se zajímáte o život ve vesnici barokní Moravy a o naše možnosti poznání tohoto života, je tato kniha určená pro vás. Kniha prozkoumává všechna přístupná zákoutí dobové kultury vesnice, od jejích sociálních struktur, přes hmotnou kulturu a rodinné obřady až k religiozitě a duchovnímu světu dobových vesničanů.
Změna politických poměrů v bývalém Československu na konci 80. let minulého století zásadním způsobem zasáhla do všech oblastí života společnosti. Také socialistická vesnice se stala minulostí, došlo k obnovení obecní samosprávy a jednotná zemědělská družstva se transformovala v družstva vlastníků. Ukazuje se, že výzkum vesnice představuje složitý fenomén, kde etnologie díky svým badatelským tradicím nesmí chybět.