Publikace předkládá základní přehled sociologických teorií modernizace a sekularizace. Sleduje vývoj teoretické reflexe změny postavení náboženství v moderní společnosti od vzniku sociologie (Comte, Marx, Durkheim, Weber) až po současné pokusy o začlenění problematiky globalizace do sociologie náboženství (Robertson). Pojednává o pojetí sekularizace jako vzrůstající racionalizace (0'Dea), ústící ve snižování sociálního významu institucionalizovaného náboženství (Wilson) a v privatizaci náboženství (Luckmann). Tento trend je kladen do souvislosti s pokračující pluralizací náboženského života, která má za následek jak pokles věrohodnosti náboženství (Berger), tak náboženské oživení (Stark, Bainbridge). Kniha otevírá nejen otázku platnosti teorie strukturální diferenciace (Bellah, Lash) a sekularizace v podmínkách politizace náboženství (Casanova, Juergensmeyer), ale také otázky kulturní podmíněnosti základních sociologických konceptů náboženství.
Publikace představuje pokus uchopit fenomén nových náboženských hnutí jako specifickou reakci na význačné sociokulturní procesy současnosti (modernizace, sekularizace a globalizace), které jsou nedílnou součástí náboženského života pluralitních demokratických společností. Poukazuje na řadu problémů, které jsou s působením nových náboženských hnutí spjaty. Otevírá otázky konverze, typu náboženských skupin, vůdcovství ve skupině, náboženského konfliktu, legislativy apod. Podává též orientační přehled nejvýznačnějších hnutí. Kniha je opatřena seznamem doporučené studijní literatury a podrobným rejstříkem.
Publikace předkládá ukázky z děl významných autorů minulosti i přítomnosti, jejichž ideje významnou měrou ovlivnily či dosud ovlivňují sociologické uvažování o náboženství. Základní tezí publikace je idea, že náboženství konstruuje univerzální řád světa, který tento svět obdařuje smyslem. Náboženství pak vznáší nárok na takové společenské a kulturní uspořádání, které odpovídá univerzálnímu řádu světa. Vybrané texty proto popisují nejen základní sociologickou perspektivu, ale také procesy konstruování tohoto univerzálního řádu světa, producenty a udržovatele této konstrukce. Publikace se také věnuje procesům, které dnes tento řád zpochybňují, a snahám, které se jej naopak snaží obnovit. Vybrané texty Maxe Webera, Émila Durkheima, Karla Marxe, Petera Bergera, Thomase Luckmanna, Clifforda Geertze, Marka Juergensmeyera, Mika Featherstona, Rolanda Robertsona, Gillese Kepela, Miloše Mendela a Pavla Barši jsou doplněny úvodní studií editora publikace.
Kniha je zaměřena především kritickou analýzu typologie nových náboženských hnutí. Vedle rozboru klasických pojmů jako sekta, kult, církev, se věnuje také diskuzím ohledně geneaologických klasifikací či problematice vlivu sociálního napětí na reflexi a klasifikaci nových náboženských hnutí.