"Poème électronique" byla jedním z prvních komplexních multimediálních děl, které důsledně využívalo řízeného pohybu elektroakustického materiálu v architektonickém prostoru. Pro prezentaci firmy Philips na Světové výstavě v Bruselu v r. 1958 jej připravila trojice umělců Le Corbusier, Edgard Varèse a Iannis Xenakis. Označení Poème électronique v této práci reprezentuje soubor uměleckých počinů v oblasti architektury, hudby a vizuálního umění, které s pavilonem Philips souvisely. Zvláštní pozornost je věnována osobnosti solitéra a průkopníka elektroakustické hudby Edgarda Varèse. Ambicí předkládané publikace je sledování vývojových linií hlavních protagonistů protínajících interpretační rámec konstruovaný estetikami dobových uměleckých směrů a hnutí. ,"Poème électronique" was one of the first comprehensive multimedia works, which consistently used the handling of audio material in architectural space. This work was prepared by a trio of artists Le Corbusier, Edgard Varèse and Iannis Xenakis for the presentation of the Philips company at the World Exhibition in Brussels in 1958. Poème électronique is used in this book as a comprehensive term for a set of artistic acts associated with the Philips pavillion. A particular emphasis is placed on the personality of the solitaire and pioneer of electroacoustic music, Edgard Varèse. The present publication attempts to trace the lines of the development of the three main protagonists intersecting an interpretive framework designed by the aesthetics of contemporary art groups and movements.
Jaroslav Střítecký je český muzikolog, estetik, sociolog a historik. Jeho texty i pedagogická činnost zasahují řadu tematických oblastí: středoevropskou modernu, ruský formalismus, strukturalismus, francouzský poststrukturalismus, frankfurtskou školu aj. Jádro předkládaného svazku představují studie pojednávající o Wilhelmu Diltheyovi (1833–1911). Ačkoliv by jeho texty mohly být vykládány i kulturně-historicky, autor se snaží především o výklad filozofický. Také ostatní stati svazku, ač se mohou zdát tematicky vzdálené, rozvíjejí diltheyovské motivy. Kantovské inspirace se v publikaci projevují jak v rozboru osvícenského pojetí ženy a rodiny, tak i ve výkladu středoevropské tradice estetického formalismu. Vyústění filozofie dějin a sociologické teorie ve filozofii jazyka a teorii komunikativního jednání reprezentuje rozbor nejdůležitějších textů Jürgena Habermase a Karla-Otto Apela. ,The core of the volume is the texts dealing with Wilhelm Dilthey (1833–1911). Although his texts could be interpreted from point of view of cultural history, the author tries to make a philosophical interpretation. Although they may seem thematically distant, the other texts are based on the development of Dilthey motifs. Kantian inspiration was evident in the analysis of the Enlightenment concept of woman and family, as well as in the interpretation of the Central European tradition of aesthetic formalism. The emergence of the philosophy of history and sociological theory in the philosophy of language and the theory of communicative behavior is shown in an analysis of the most important texts by Jürgen Habermas and Karl-Otto Apel.