Monografie představuje první komplexní pojednání o sporu mezi Řádem německých rytířů v Prusích a Polsko-litevskou unií na kostnickém koncilu (1414–1418), který je analyzován ze tří navzájem se prolínajících hledisek, diplomacie, práva a propagandy. V diplomacii hrála klíčovou roli poselstva a komunikace mezi nimi a rozhodovacími centry. Jednání o prodloužení příměří, arbitráži a nedokončený doktrinální proces tvořily právní rámec kostnického procesu. Propagandistické akce polsko-litevské delegace se soustřeďovaly kolem otázky, která koncepce christianizace východní Evropy je úspěšnější. Důležitou součástí publikace je obšírný katalog různorodých textů (traktáty, polemiky, žalobní články, kázání a letáky) vzniklých v souvislosti s tímto sporem během koncilu. ,This book presents a comprehensive analysis of the diplomatic and judicial controversy between the Teutonic Order in Prussia and the Polish-Lithuanian Union at the Council of Constance (1414–1418). This dispute is approached from three basic perspectives which intertwine with one another: diplomacy, law, and propaganda. The study of the envoys and their communication with the centres of decision-making serves to explore the diplomatic sphere of the conflict. The legal framework of the controversy was formed by the negotiations about the extension of the existing truce between the two rivalling powers, by diverse attempts of arbitration, and especially by the pending doctrinal litigation. The propaganda developed by the Polish-Lithuanian delegation revolved essentially around the question, whether the Polish or the Order's concept of the Christianization of Eastern Europe was more successful. An extensive catalogue of treatises, polemics, complaints, and other texts, which were composed in connection with the Constance dispute, forms a major part of the book.
Monografie je zaměřena na počátky latinské písemné kultury v Čechách a na Moravě, zejména na prameny k jejímu poznání. Velká pozornost je věnována prezentaci rukopisných fragmentů raně středověkého období, které byly v kodikologickém diskursu doposud využívány jen zcela okrajově; ve většině případů jde o první publikaci těchto pramenů vůbec. Z tohoto hlediska jde o téma s velkým metodickým potenciálem, u něhož lze očekávat, že se stane inspirací pro analogické práce s fragmentárními rukopisnými prameny mladšího středověku. Průnik latinského karolínského písma do českých zemí je na základě komplexní paleografické a kodikologické analýzy prezentován jako jev doprovázející latinský proud christianizace směřující od IX. století do oblasti středního Podunají převážně z Bavorska; s ním souvisí budování prvních domácích církevních institucí. Důležitý zlom nastal v polovině XI. století, kdy se původní pasivita (tj. závislost českých zemí na importu knih ze zahraničí) postupně mění v aktivní zapojení se Čech do tvorby latinských textů. Do této doby sahají nejstarší stopy první doložitelné písařské školy působící při břevnovském benediktinském klášteře za opata Meginharda. Kniha je vybavena kvalitními barevnými reprodukcemi všech relevantních pramenů, včetně instruktivních schémat, která prezentují kodikologická pozorování, a kodikologických i paleografických rejstříků. ,The monograph focuses the onset of the Latin written culture in Bohemia and Moravia, especially its sources. Its focus lies on the presentation of manuscript fragments of the early medieval era, which were usually excluded from the codicological discourse or marginalised; most of them are published for the first time. The intrusion of the Latin caroline script in the Bohemian lands is presented on the base of a complex palaeographical and codicological anlysis as a phenomenon, that accompanied the Latin trend of christianisation, which came into the central Danubian region from the ecclesiastical centres of Bavaria during the IXth Cent. From mid-11th century on, the preserved sources show an important transformation: the initial passivity (i. e. dependence of the Bohemian lands upon the import of books from other countries) is transforming into an active participation of Bohemia in the transcriptions of Latin texts. In this period the oldest identifiable scribe school in the Bohemian lands can be traced – the scriptorium in Břevnov monastery founded during the long abbotship of Meginhardus. The book includes coloured pictures of all relevant sources including diagrams visualising the codicological conclusions; codicological and palaeographical registers are added.
Monografie se obrací k doposud opomíjenému fenoménu dějin husitských válek – dohodám o příměří mezi válečnými stranami. Zaměřuje se na jižní Moravu, kde se zachoval zajímavý korpus těchto dohod z let 1427–1433. Pozornost je nejprve věnována listinnému formuláři dohod, které jsou následně zasazeny do širšího kontextu dějin husitství nejen v regionu. Rozbor dohod o příměří v souhrnu obohacuje poznání politických dějin husitské epochy, přináší řadu poznatků k dějinám každodennosti a prohlubuje znalost topografie a prosopografie husitské jižní Moravy. Součástí knihy je edice zkoumaných písemností, přehledná tabulka, mapa i obrazová příloha. ,This monograph addresses a hitherto neglected area in the history of the Hussite Wars – the truce agreements between the warring parties. It focuses on South Moravia, where an interesting collection of these agreements from 1427–1433 has been preserved. Attention is first of all focused on the form of these agreements, which are then placed within the wider context of Hussite history inside and outside of the region. An analysis of the truce agreements as a whole extends our knowledge of the political history of the Hussite era, provides information on the history of the everyday and expands our knowledge of the topography and prosopography of Hussite South Moravia. The book includes an edition of the documents under research, a clearly laid-out table, a map and an appendix of photographs.
Ve své monografii autor analyzuje zástavní listiny Zikmunda Lucemburského na církevní statky jako nástroj jeho finanční politiky v českém království. Nejdříve představuje dostupné prameny a dosavadní historická literatura na téma zástav církevních statků a jejich sekularizace. Hlavní část knihy tvoří rozbor Zikmundových zástavních listin na církevní statky v chronologickém sledu. Tento rozbor je doplněn sondou do poměrů chotěšovského a zbraslavského kláštera. Důležitou součástí publikace je také katalog s více než 400 zástavními listinami a podobnými akty, které jsou důležité pro pochopení mechanismu zástav na církevní statky, stejně jako edice vybraných listin a pramenů. ,In his monograph the author analyses the deeds of pledge of Sigismund of Luxembourg for the church estates as a tool of his financial policy in the Bohemian Kingdom. At first he introduces the available sources and also the up-to-date historical literature to the topic of the pledging of church estates and secularization. The main part of the book is the analysis of Sigismund´s deeds of pledge for the church estates in a chronological order. The next chapter contains two case studies about the pledging of the estates of Chotěšov and Zbraslav monasteries. The significant part is the catalogue with over 400 deeds of pledge and similar acts that are important for understanding the mechanism of the pledges of the church estates. At the end the edition of selected charters and sources follows.