Mědiryt. Personifikace Říma: uprostřed sokl, na něm postava sedící ženy s tiárou na hlavě, v pravé ruce pozdvihuje model kostela, v le ruce drží císařské jablko. Po jejích obou stranách sokly se sochami sv. Petra a Pavla, v pozadí architektura paláce s nápisem. V popředí adorující postavy., Slavíček 1993#, 73-74., and Jedná se frontispici ke třetímu vydání průvodce po Římě: Fioravante Martinelli: Roma Ricercata nel suo sito, e nella scuola di tutti gli Antiquarij : E descritta con breue, e facil modo per istruttione del curioso, e deuoto forastiero nel visitare li pi? celebri luoghi antichi e moderni della Citt?, Roma 1658; první vydání vyšlo roku 1644. V textu je zakomponováno dalších pět mědirytů římských památek. Průvodce byl velmi populární, obsahoval návod na prohlídku nejdůležitějších památek v průběhu desetidenního pobytu návštěvníka, měl kapesní formát. V Lobkovické knihovně je tento průvodce doložen ještě v dalších vydáních (1650, 1664, 1671).
Mědiryt. Personifikace Říma - postava stojící ženy, v levé ruce drží kopí a šňůry erbu, pravá pozdvižená, nad ukazováčkem ruky se vznáší postava okřídleného génia s věncem. V pozadí po pravici ženy vlciče, která krmí Romula a Rema. Na zemí trofeje, dole nápis., Slavíček 1993#, 75-76., and Encyklopedie římských reálií plným názvem: Roma sacra, antica, e moderna: figurata e diuisa in tre parti, nella prima delle quali si contengono tutte le chiese, reliquie, stationi, indulgenze, ospedali, monasteri, compagnie, collegij seminari, pitture, e scolture, con la vita de' fondatori, e nomi degl' artefici : nella seconda si contiene la genealogia di Romolo, la serie de i r?, consoli e imperatori, teatri, anfiteatri, naumachie, cerchij, fori, curie, palazzi, & altre antichit? : nella terza si contiene la descrittione dello stato presente secondo l'ordine di quattordici rioni, con le loro strade, piazze, fontane ... medaglie di tutti i pontefici delineate dal famoso Tempesta, e nomi dell' imperatori, r?, e duchi : cauate da Tito Liuio ... & altri graui autori : con tauola copiosa, & aggionta di tutte le cose notabili, Roma 1687. Ve třech částech podrobně popisuje město a jeho pamětihodnosti. Pro recepci antiky v Čechám má význam druhá část, kde jsou popsány dějiny antického Říma a jeho památky.
Pešina 1959#, obr. s. 227., Homolka 1985#, 407., and Z rukopisů humanistického okruhu okolo kanceláře Jiřího z Poděbrad. Další rukopis téhož díla ze stejného okruhu: Praha, Kapitulní knihovna L 91.
Bibli kolem roku 1350 nechal ji zhotovit kanovník, mistr pražské univerzity a notář Velislav. Dílo je nejrozsáhlejším obrazovým kodexem středověku v Evropě a velmi cenným dokladem dvorského umění této doby. Bible je souborem perokreseb, jemně barvených základními barvami a doplněných stručným textem. Velislavova bible obsahuje 747 obrázků, jež zobrazují začátek Starého zákona, část evangelií a Skutků apoštolských, celou Apokalypsu a legendu o svatém Václavovi. (přepsat)zobrazení antických postav and Stejskal 1970#, s. 39-60.
Mědirytina (33?8 x 21 cm): nalevo Aineiás (antická zbroj, meč) v pravici Palladium (Minerva se štítem a kopím) s nápisem na podstavci: AENEAS ANCHISA FILIUS, napravo císař Augustus (vavřínový věnec, antická zbroj), maršálskou hůl levici, nápis na podstavci: AUGUSTUS DIVI FILIUS. Nad titulem medailon s Vergiliem (vavřínový věnec). Nahoře nalevo sedí žena (vavřínový věnec, dlouhé šaty), v rukou olivovou větvičku a knihu, lze ji vykládat jako Minervu (Verg. georg. 1, 18-19: Minervo, dárkyně oliv/Oleaque Minerva inventrix). Nahoře napravo sedí žena (dlouhé šaty, dvě trubky a palmová ratolest), patrně Fama., Kotalík 1982#, no. 76., Suerbaum 2008#, VP 1599., Fusenig 2010#, č. 93., and Titulní list a mapa podle návrhu Hanse von Aachen v sebraných spisech Vergilia (Vergilius 1599), Zpěvy pastýřské, Zpěvy rolnické a Aeneis. Kniha vyšla v Augšpurku u Johanna Pretoria (tiskař Domenicus Custos). Custos Aachenův návrh doplnil o portrét básníka v medailonu nahoře a mapu Augšpurku dole. Titulní list je nejstarší příklad "oltářového typu", který byl v 17. století velmi oblíbený ve vydáních Vergilia. Mapa viz: Praha, NK, Aachen, Vergilius, mapa. Editorem díla byl Jezuita Jacobus Spannmüller zv. Pontanus z Mostu (odtud přízvisko). Jeho edice Vergilia je považována za vyvrcholení renesančního vergiliovského bádání, je opatřeno bohatým poznámkovým materiálem a prozaickým převyprávěním Aeneidy. Pontanus napsal také ve své době nejobšírnější dílo o poetice (Pontanus 1600), o němž se předpokládá, že ovlivnilo Aachenovy názory na umění. Na vazbu mezi Aachenem a Pontanem ukazuje skutečnost, že Pontanovo dílo bylo jedinou knihou, na níž Aachen spolupracoval. Aachenova kresba k titulnímu listu se dochovala (srov. Göttingen, Vergilius, návrh frontispice).
Mapa Středozemního moře s nápisem AENEAE NAVIGATIO (mezi stranami 612-613). Vlevo dole zkrácený citát z Aeneidy (1, 378-385), na mapě rozmístěny u jednotlivých lokalit příslušné citáty. Vpravo nahoře tabulka nadepsaná ORIGINIS ROM. MONUMENTA EX NUMMIS. V horní řadě (zprava): AE Sest. Traianus, c. 104, rev. ležící Dacia, zprava k ní přistupuje a zdvihá ji Tiber s rákosem v ruce, narážka na dácké tažení; As Antoninus Pius, 147, rev. bílá prasnice (sus alba) pod stromem (znamení, podle kterého měl Aineiás najít místo pro založení Alby Longy, Verg. 3, 389-393); AE As Antoninus Pius, 140/144 rev. Mars slétá dolů, kde leží Rhea Silvia (Liv. 1, 4). Uprostřed: AE Sextans, 217-215 př. Kr., av. Lupa Romana s Romulem a Remem, rev. orel s nápisem Roma (aquila Romana). Nalevo dole, pod sebou: AR Den. Sextus Pompeius 137 př. Kr., av. Roma, rev. Ruminský fík (Ficus Ruminalis), pod ním Lupa Romana s dvojčaty, nalevo pastevec Faustulus (Verg. Aen. 03, 389-393). Napravo dole, pod sebou: AR Den. Iulius Caesar, 47-46 př. Kr., av. hlava Venuše, rev, Aineiás s Palladiem a Anchísem (Verg. Aen. 02, 707-720). Dole, vedle sebe: AR Den., 115-114 př. Kr., av. Roma (hlava), rev. Roma s oštěpem mezi dvěma ptáky, před ní Lupa Romana s dvojčaty., Kotalík 1982#, no. 76., Suerbaum 2008#, VP 1599., and Titulní list (viz: Praha, NK, Aachen, Vergilius, frontispice) a mapa podle návrhu Hanse von Aachen ve výboru z Vergiliova díla (Vergilius 1599), který pořídil Jezuita Jacobus Spannmüller zv. Pontanus (pocházel z Mostu, odtud přízvisko) a vydal v Augsburku u Johanna Pretoria roku 1599 (tiskař Domenicus Custos). Kresba k titulnímu listu: Göttingen, Kunstsammlung der Georg-August-Universität inv. 10/22. Titulní list je nejstarší příklad "oltářového typu", který byl v 17. století velmi oblíbený ve vydáních Vergilia.
Nejstarší dochovaná pečeť českého panovníka. Panovník je tu vyobrazen se svatozáří jako kníže v brnění s kopím a štítem trůnící na faldistoriu, přičemž připojený latinský nápis hlásá "PAX SCI WAZEZLAI IN MANUS DUCIS VLADIZLAUS". and Světecký kult i politická propaganda se v umění českých zemí objevuje ve stejné době jako v okolní Evropě, přemyslovští vládci začínají již od 11. století systematicky podporovat kult sv. Václava a hlavním nástrojem propagace světce a jeho země se stávají mincovní ražby. Na mincích ražených Přemyslovci je sv. Václav jednoznačnou dominantou a rozvinul se tu bohatý ikonografický program sloužící oslavě světce a politické propagandě.Sv. Václav jako věčný panovník nadřazený skutečnému českému vladaři se poprvé objevuje zcela jednoznačně na knížecí pečeti Vladislava II., který je vyobrazen se svatozáří jako kníže v brnění s kopím a štítem trůnící na faldistoriu. Na královské pečeti téhož panovníka z roku 1169 je obdobné zobrazení, ale s aktualizovaným nápisem "PAX REGIS WLADISLAI IN MANUS SANCTI WENCEZLAI". Později se tato idea bude často opakovat v ustáleném spojení: "mír (rozuměj: vláda) knížete X v rukou svatého Václava". Ve středověké Evropě byl panovník zpravidla zástupcem Krista, v českém království byl zástupcem sv. Václava, jenž byl tedy v centru státního kultu.