[Mědirytina (175 x 135 mm). Bakchická scéna. V popředí dvojice nahých postav - mladý bezvousý Bakchus a vousatý Satyr (špičaté uši), který má levou ruku na Bakchově rameni. Satyr má na pravém rameni přehozenou drapérii, v levé ruce hrozen vína. Bakchus drží levou rukou stonek vinné révy s hrozny, který vyrůstá z dřevěného květináče ve tvaru barelu (u jeho nohy leží miska na víno. Vedle Satyra dřevěný květináč pravoúhlého tvaru, z něho vyrůstá strom, na květináči spočívají dvě hlavy (žena a muž).], Zlatohlávek 1997#, 45, č. 18., and V NG od roku 1958 (z grafické sbírky založené roku 1883 při obrazárně v Rudolfinu). Rytina podle Raffaela nebo G. Romana.
Dvě mužské polopostavy. V popředí Bakchus (věnec z vinné révy, kožešina), v levici drží sklenici s vínem, pravou rukou si bere z hroznu, který mu podává za ním stojící Silén., Fučíková 1997#, I/17., and Dílo snad pochází ze sbírek Rudolfa II. na Pražském hradě. Jedná se snad o soudobé portréty v mytologickém převleku. Silén má portrétní rysy autora, Bakchus Kryštofa Popela z Lobkovic.
Olej na plátně (71 x 53 cm): pod látkou přehozenou přes větve stromu sedí polonahá Ariadna. Bakchus (věnec z vinné révy, kožešina, boty, thyros) stojí vedle Ariadny a drží jí nad hlavou hvězdnou korunu . V levém dolním rohu jsou zlaté nádoby, v pravém ležící Faun, dalšísvatebčané v průhledu vpravo. Nahoře pod závěsem dva Amorové (toulec) s pochodní., Ariadna, Bacchus, Faun, and Obraz se zachoval ve více verzích, za původní je považována verze ve Stuttgartu (Staatsgalerie, srov. Zava Boccazzi 1979 č. 187). Obraz byl do Národní galerie získán v roce 1950 ze sbírky H. Srbové v Praze, pochází z pražské thunovské sbírky.
Bronzový odlitek (26 cm). Soška na soklu: nahý Bakchus stojí na pravé noze, levá spočívá na kouli, na hlavě věnec z vinné révy, révové listy zakrývají klín, drží oběma rukama soudek., Chlíbec 2006#, 190-191, č. 88, obr. s. 191., and Soška je ve sbírkách NG od roku 1945. Tato postava existuje v celé řadě variant.
Kresba anonyma podle Quido Reni, Bakchus a Ariadna. and Slavíček, L., Paralipomena k dějinám berkovské a nostické obrazové sbírky, Umění 5, 1995, roč. XLIII, č. 5, s. 445-471
Olej na plátně (110 x 89 cm): jako Paris a Helena jsou zobrazeni Aloisie Lodovica Anna de Montecuccoli a František Antonín Berka hrabě Hovora z Dubé (přilba zdobená válečným výjevem, antikizující brnění, plášť sepnutý na rameni, meč s rukojetí v podobě lva). Drží se za ruce a kráčejí doprava, za nimi architektura, napravo v průhledu antikizující lodě. Za dvojicí jde služka se psem., Vlnas 2002#, 280 č. II/1.14., Stolárová, Vlnas 2010#, III.30, and Historizující portrét byl oblíben na vídeňském císařském dvoře za Leopolda I. (pod vlivem oper a slavností). Portrét vznikl při příležitosti svatby zobrazeného páru roku 1672. Inspirací byl Škrétovi obraz Únos Heleny od Quida Reniho, (1631, Louvre), z něhož převzal i služku se psem.
Mědirytina (334 x 491 mm). Bitevní scéna soustředěná kolem kopí a štítu ležícího v popředí na zemi. Souboj pěšáků a jezdců na koních., Zlatohlávek 1997#, 140, č. 71., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od r. 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (1775-1847), manželky kardinála Františka Dietrichsteina, biskupa olomouckého při papažském stolci v Římě (Zlatohlávek 1997, 8-9). Rytina podle Rafaela.
Mědirytina ( 334 x 461 mm). Bitevní scéna. Na pozadí hořícího města bojující vojáci, pěší i jezdci, v popředí na skalnatém terénu pohozené zbraně (meč, přilba, fragment štítu)., Zlatohlávek 1997#, 124, č. 56., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od r. 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Stranově obrácená replika rytiny (pravděpodobně od M. Denta), která byla předlohou tapiserie podle návrhu G. Romana.
Mědiryt, složeno ze dvou desek (310 x 815 mm). Skupina mužských a ženských bojujících postav (pěší i na koních). Uprostřed kompozice Achilles držící v náručí umírající Penthesileiu, královnu Amazonek., Zlatohlávek 1997#, 255, č. 117., and Ve bírce NG od roku 1945, převedeno ze zámku Libochovice. Podle antického sarkofágu umístěného na Kapitolu v Římě.