http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam and Paris entführt Helena Schreitet man auf dem Hauptweg vom Französischen Figurenrondell (Große Fontäne) kommend in Richtung Westen zum Neuen Palais weiter, dann gelangt man als nächstes zu einem Rondell, dessen acht Skulpturen leidenschaftliches Handeln, Kampf, Liebe, Trieb, Verehrung, aber auch Besinnung thematisieren. Die jetzige Anordnung ist nicht die ursprüngliche (diese bestand einst aus vergoldeten Götterfiguren der griechisch-römischen Mythologie). Doch die hier dargestellten Geschichten knüpfen facettenreich an das im vorhergehenden Rondell angedeutete Urteil des Paris bei Thetis' Hochzeit an.Sie erinnern sich? Der trojanische Königssohn Paris musste einer von drei olympischen Göttinnen den Vorzug geben, jede versprach ihm ein erstrebenswertes Lebensglück: Macht und ewiger Ruhm die eine, verehrungswürdige Weisheit die andere und rauschendes Liebesglück mit der schönsten aller Frauen die dritte ... Paris war jung und unbedarft und wählte ohne langes Nachdenken. Dass die schönste Frau auf Erden bereits vergeben war, fiel dabei nicht ins Gewicht. Und so entführte er, bestärkt durch Aphrodite, die schöne Helena bei seinem Besuch an König Menelaos' Hof kurzerhand ... Helena soll sich auch nicht sonderlich gesträubt haben, denn sie mochte Menelaos eh' nicht mehr besonders (obwohl sie ihn einst selbst erwählt hatte) - der jugendliche starke Paris gefiel ihr jetzt besser. Der in seinem Stolz und seiner Eitelkeit gekränkte Menelaos tobte, sammelte ein Heer und zog gegen Troja, wo außer Helena auch fette Beute zu finden war. Das Ende des trojanischen Krieges ist bekannt: Troja wird in Schutt und Asche gelegt, Paris und mit ihm viele andere getötet.
Jeden kus ze série tapiserií s námětem Trojské války, Trójané přicházejí pro Helenu, podle příběhu Parida a Heleny. Figurální scéna v interiéru paláce. Vlevo skupina mužských a ženských postav, ústředními postavami jsou Helena s korunou na hlavě a Paris ve zbroji s olivovou ratolestí v levé ruce. Kolem nich fvě dvorní dámy a mužské postavy - Menelaos s korunou na hlavě a míroví vyslanci Odysseus a Diomedes ve zbroji. Za skupinou na schodech pes, v pozadí vpravo průhled do paláce se skupinou postav před trůnem., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46., and Tapiserie byla utkána ve francouzské dílně v Aubussonu podle kartonu Isaaca Moillona (1614–1663). Podle tohoto kartonu bylo od roku 1652 utkáno více kusů, které mají několik typů bordury, nejblíže je bordura ze stejné série (l’Histoire de Pâris et d’Hélene) uložené ve sbírkách Musée des beaux-arts de Clermont-Ferrand (Les Grecs venant réclamer Hélene).
Olej na plátně (110 x 89 cm): jako Paris a Helena jsou zobrazeni Aloisie Lodovica Anna de Montecuccoli a František Antonín Berka hrabě Hovora z Dubé (přilba zdobená válečným výjevem, antikizující brnění, plášť sepnutý na rameni, meč s rukojetí v podobě lva). Drží se za ruce a kráčejí doprava, za nimi architektura, napravo v průhledu antikizující lodě. Za dvojicí jde služka se psem., Vlnas 2002#, 280 č. II/1.14., Stolárová, Vlnas 2010#, III.30, and Historizující portrét byl oblíben na vídeňském císařském dvoře za Leopolda I. (pod vlivem oper a slavností). Portrét vznikl při příležitosti svatby zobrazeného páru roku 1672. Inspirací byl Škrétovi obraz Únos Heleny od Quida Reniho, (1631, Louvre), z něhož převzal i služku se psem.
Malba na dřevě (obě desky 39,5 x 48,5). O 495: Juno, Venuše a Minerva (křídla na hlavě) stojí před sedícím Paridem se zlatým jablkem v ruce, ve druhé má pastýřskou hůl. Všechny postavy mají blond vlasy a soudobé šaty. Výjev je zasazen do hornaté krajiny se stromy. O 497: Paris (meč u pasu) unáší Helenu v porticu, nalevo kotví u břehu loď. Oba mají na soubě soudobé šaty., Pujmanová 2008#, č. 7-8., and Obrazy byly zakoupeny v Římě profesorem pražské akademie Františkem Sequensem, do sbírky galerie se dostaly v roce 1883 se sbírky architekta Antonína V. Barvitia. Původně patrně součást svatební truhly (cassone). O námětu viz Exemplum: Paridův soud.
Olej na plátně (245x410cm): figurální scéna v krajině, vlevo sedí nahý Paris (na hlavě červenou frigitskou čapku, červené řemínkové opánky, u jeho nohou pes), před ním tři nahé bohyně Minerva, Venuše (zrcadlo), Juno (páv) a tři putti., Kotalík 1982#, 124, č. k. 163., and Obraz věnoval významný český mecenáš Josef Hlávka České akademii pro vědy, umění a slovesnost pro výzdobu zasedací síně.