Obelisk vysoký 23 m, stojí za Lednicí směrem na Podivín., Novák, Z., Zámecká zahrada, In: Město Valtice (ed. Emil Kordiovský), Moraviapress 2001, s. 109., and Obelisk vztyčen jako památník mírové smlouvy mezi Francií a Rakouskem v Campo Formiu.
Opona, uprostřed okrouhlého nádvoří s kolonádou a schodištěm zdobeným sochami stojí antický chrám, centrála s kupolí a portikem završeným trojúhelníkovým štítem. and Jevištní opona s motivem antického chrámu. Autor byl dvorním divadelním malířem Leopolda II., za Františka II. byl povýšen na komorního malíře. Podrobný popis srov.: http://www.theatre-architecture.eu/cs/internetove-museum/?theatreId=65
Klasicistní průčelí, sochy na atice. Vleco sedící ženská figura ve zbroji , štít s hlavou Medúzy - Minerva, vpravo sedící mužská figura ve zbroji - Mars., Poche, Preiss 1973#, 99., and Vlček 1999#, 358-360.
U kmene stromu, patrně palma, který přechází v mísu kašny, stojící chlapec v antickém chitónu, podává sedící dívce v antické drapérii hrozen vína. U nohou chlapce kohout, na kmeni bohatý ovocný a květinový feston. Na vrcholu mísy labuť (?). and Kašna přenesena z původního místa na Národní třídě, 1880 na Betlémském náměstí, pak ve Vrchlického sadech, od roku 1952 na Uhelném trhu. V 70tých letech 20. století poničena, nahrazena kopií. Originál v Lapidáriu NM v Praze. Námět je interpretován jako alegorie zemědělství a vinařství.
Monumentální nástropní freska. Ve čtyřech scénách podél stropu sálu je znázorněno období starozákonní (kratší strana nad vchodem do sálu), doba mytologická (levá delší strana sálu), starořecká od Alexandra Velikého, antických filosofů a učenců (levá delší strana sálu, pokračuje na pravé delší straně sálu), období počátků křesťanství (kratší strana proti vchodu do sálu) až do současnosti - tedy doby založení filosofického sálu v klášteře - triumf Moudrosti (střední část pravé delší strany sálu). Uprostřed na stropě Božská Moudrost, která je obklopena Ctnostmi, s Géniem náboženství svrhujícím Neřesti. and Knihovní sál sahá přes dvě patra budovy, byl zbudován v letech 1783-1785, k jeho zařízení bylo druhotně použito vybavení knihovny ze zrušeného kláštera v Louce u Znojma. Alegorické výjevy ve všech čtyřech rozích klenutého stropu sálu znázorňují vliv filosofie, vědy a náboženství na vývoj lidstva, přičemž nalezení pravé moudrosti spočívá v křesťanství. Ve výzdobě je řada námětů odvozených z antické mytologie, historie i umění.
Malířská výzdoba stropu. Figurální výjev v krajině, na vrcholu kopce kruhový antický chrám, pod kopcem zleva doprava: zapálený oltář, nad ním vojáci s praporci, Deukalion a Pyrrha, malý faun, Faun, Satyr a Satyrka s kozou, Bakchantka, Kentaur.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Figurální scéna v krajině, nad postavami fragment antické architektury, oblouk a sokl se sochou sfingy. Postavy zleva doprava: Bucefalus a Alexandr Veliký, Aristoteles, Krates, Demokritos, Diogenes, Fainias, Sokratés a Xantipa, Kleobúlos s dcerou, Platón, Pythagorás, Solón z Athén, Lykurg, Archimédés, Anaxagorás, Apellés, Thálés, Apellés, Aeskulap, Hippokratés, Galén.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Scéna na mořském břehu, mezi figurami uprostřed stojící muž v antické zbroji (přilba s chocholem, meč) - Alexandr Veliký.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Muž s krátkým plnovousem - Anaxagorás. and Anaxagorás z Klazomen (500/497-428/27), řecký filosof, zastánce přírodní filosofie.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Skupina postav, stojící vousatý muž, drží před sebou obraz Merkura - Apellés. and Apellés, řecký malíř, považován z největšího soudobého umělce. Působil na dvoře Filipa Makedonského a Alexandra Velikého, ale žádné z jeho děl se nedochovalo.