Nástěnná malba: ve vodě stojí polonahý Aineiás, který je vyzvedán Venuší sedící nad ním na oblaku. V oblacích vůz, který je tažen dvojicí labutí, ve voze putto s bičíkem, drží opratě. Výjev je zasazen do krajiny na břehu řeky, v popředí zleva říční bůh Numícius s kormidlem a Nymfa, vpravo pokleká muž oblečený do kazajky a pláště, za ním Nymfa., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Grafickou předlohu fresky se nepodařilo najít, obdobu kompozice a i jednotlivých motivů najdeme v dobových zobrazeních Aineiovy apoteózy (e.g. Bauer 1641, 141). Přeček, František - Schmidt, Gustav (přemalby).
Centrální sál je zaklenut kopulí s freskovou výzdobou. Stěny tohoto prostoru zdobí čtyři niky s alegorickými plastikami ročních dob. Jaro - žena s košem květů, Léto - žena se srpem, Podzim - muž s pohárem a měchem na víno, Zima - muž s nádobou, v níž je hořící oheň. Nad nikami a na pilířích nymfy, mořští koňové a jiné fantastické bytosti., Samek 1999#, 251-253., and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135.
Uprostřed Květné zahrady je zbudován centrální osmiboký pavilon podle návrhu G. P. Tencally (1667 - 1668) s bohatou výzdobou interiéru (1673-1675). Původní koncepce centrální stavby, otevřené průhledy do špalírových cest zahrady, byla později narušena pilířovým vstupním portikem (kol. 1900-1904). Komunikace se zahradou pak byla omezena pouze na dva protilehlé vchody. Na klenbách ochozových chodeb (tunelů), směřujících paprskovitě ke středu pavilonu pod kupoli, jsou štuková zrcadla s freskovou výzdobou (anonym, 1761-1776). Mezi tunely jsou místnosti s grottami, přístupnými chodbami a též z centrálního prostoru. V grottách niky vyplněné postavami Satyrů (M. Mandík, před 1673), původní vodotrysky byly později nahrazeny figurální sochařskou výzdobou (J. A. Beck, 1904).Centrální sál je zaklenut kopulí s freskovou výzdobou. Stěny tohoto prostoru zdobí čtyři niky s alegorickými plastikami ročních dob (M. Mandík). Na stropě je osm laločnatých kartuší (Q. Castelli) s malovanými figurálními výjevy (Giovanni Giacomo Tencalla ?, circa 1673). Nad vstupem do pavilonu Héraklés pronásledující Kentaura Nessa, který unáší Déianeiru, dále směrem vlevo od vchodu další výjevy - Cloélie vracející se do Říma, Plútó unášející Proserpinu, Perseus a Andromeda, Únos Európy, Únos Ganyméda, Pan a Sýrinx, Apoteóza hrdiny Aienea. Výjevy z antické mytologie a římských legend spojuje vodní živel (významné antické řeky a mořské břehy, kde se odehrávají zobrazené příběhy). Pod každou velkou kartuší je menší trojúhelníková kartuš s figurou (F. Přeček, G. Schmidt, přemalby z let 1900-1903)., Samek 1999#, 251-253., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Togner 2010#, 59-62
Olej na plátně (178 x 220 cm): vítězný Amor (luk, toulec) drží v ruce šíp, sedí na pytli s penězi, kolem hudební nástroje, globus, umělecká díla, zbroj, napravo je pes., Togner 1999#, s. 370, č. 366., and Kopie podle obrazu z roku 1640 ve sbírce arcivévody Leopolda Wilhelma. Obraz je ilustrací Vergiliova slavného verše ze Zpěvů pastýřských: "omnia vincit Amor: et nos cedamus Amori" (Verg. ecl. 10, 69).
Olej na plátně (240 x 187 cm): polonahý Apollón (záře okolo hlavy, diadém, stuha přes hruď, plášť přes rameno, boty) hraje na harfu a dívá se na před ním sedícího polonahého Pána (pleš, věnec, vousy, plášť okolo dolní poloviny těla, kozí nohy. Nalevo za Pánem dvě mužské postavy. Nalevo strom, napravo v průhledu krajina se stromy., Togner 1999#, s. 35-36 č. 7., and Kopie podle ztraceného originálu.
Olej na plátně (81 x 70 cm): Faun drží na ramenou malého Bakcha (věnec), který pije z číše. Okolo tančí malí Fauni (kozí nohy) a putti. Nalevo nahá žena s číší a Faun hrající na píšťalu. Napravo dva páry objímajících se Bakchantek a Faunů, v rohu dole čurající putto stojí na sedícím kozlu, zazadu ho podepírá další putto (věnec).. Výjev je zasazen na kraj jeskyně v lese., Togner 1999#, s. 330.331, č. 335, and Obraz byl koupen před rokem 1675 od malíře ve Vídni.
Olej na plátně (59 x 70 cm): mladý nahý Bakchus (věnec z vinné révy, číše, konvice) jede na kozlu v čele průvodu. Kozla vede putto se psem, za kozlem tančí malý Faun (kozí nohy) a putto (věnce z vinné révy, číše. Napravo Faun objímá Bakchantku (konvice), za nimi starý Faun. Výjev je umístšn do lesa, průvod směřuje napravo, kde je v průhledu vidět kruhový antický chrám., Togner 1999#, s. 333-4 č. 336., and Obraz byl koupen před rokem 1675 od malíře ve Vídni.
Olej na plátně (156 x 213 cm): Camillus (přilba, antická zbroj, nárameníky se lvími hlavami, meč) ukazuje nalevo, na nahého učitele s rukama svázanýma za zády, kterého bijí metlami jeho žáci v antikizujících kostýmech. Výjev je zasazen do přírodního rámce se zamračeným nebem., Togner 1999#, s. 302 č. 302., and Příběh o potrestání zrádného učitele byl znám z Liviových Dějin (5, 27) a ve stejném znění i v Plútarchově životopisu Camilla (6, 10). Thomas se inspiroval Poussinovým obrazem na stejné téma, z něhož převzal téměř doslova postavu učitele, jehož pokroucená postava vyjadřuje učitelovo podlé myšlení. Obraz existuje ve dvou verzích, v pařížském Louvru a ve sbírce The Norton Simon Foundation (Pasadena, CA, Norton Simon Museum of Art F.1970.14.P).
Olej na plátně (240 x 187 cm): Coriolanus (antická zbroj) stojí před válečným stanem opřený pravicí o hůl, levici má pozdviženou. Před ním klečí jeho matka Veturia, jednou rukou objímá Coriolanova syna s píšťalou v ruce, pravicí ukazuje na Řím v průhledu napravo. Za Coriolanem pes a vojáci, napravo hlaveň děla namířeného na Řím., Togner 1999#, s. 36-37 č. 8., and Kopie podle ztraceného originálu. Římský vojevůdce a patricij Gnaeus Marcius Coriolanus (5. stol. př. Kr.) musel pro neshody s plebeji opustit Řím a přidal se na stranu jeho nepřátel. Obležený Řím zachránily svými prosbami Coriolanova matka Veturia (Volumnia) a manželka Volumnia (Vergilia). Kompozice obrazu je variací na Poussinův obraz se stejným námětem z let 1638-1639.
Olej na dřevě (112 x 149 cm): polonahá Diana ukazuje na Kallistó, dvě Nymfy ji drží za ruce, třetí ji svléká šaty, další Nymfy okolo. Výjev se odehrává před antikizující stavbou s kašnou, v jejímž středu socha putta na delfínu. Napravo ulovená zvěř, na stromě toulec, další toulce, luk a trubky v popředí, po stranách skupiny Nymf lovečtí psi. Napravo průhled do krajiny., Togner 1999#, s. 376-379, č. 373, and Doloženo v kroměřížské sbírce od roku 1691.