Ve vstupním průchodu dva protilehlé freskové figurální výjevy na čelní stěně směrem do sálu. Vlevo stojící postava, nahá žena, kolem beder drapérie, na hlavě klobouk, v pravici drží hlavu Holoferna, v levé ruce meč (Judita). Vpravo scéna v krajině, v popředí na zemi laň se zlatým parožím, za ně ji drží vousatý muž s vlajícím pláštěm na nahém těle - Herkules a Kerynejská laň., Hosák 1981, s. 225-231., and Třetí z Herkulových hrdinských skutků - chycení Kerynejské laně.
Zámecká zahrada, ze dvou stran, na jihu a na východě, je při zdech lemována arkádovou kolonádou s přízedními nikami., Richter, V., Telč. Státní zámek a městská památková rezervace, Praha 1953., Kratinová, V., Samek, B., Stehlík, M., Telč: historické město Jižní Moravy, Praha 1992., and Jedna z nejstarších architektonických zahrad v Čechách, vznikla v sedmdesátých letech 16. století na bývalém kolbišti. V přízedních výklencích arkád byly zřejmě původně umístěny busty panovníků.
Na stropě fesková výzdoba, technikou grisaille, royvilinz, groteska. and Literatura: Marie Mžyková, Sgrafitová architektonická výzdoba tzv. klenotnice zámku v Telči in: Zprávy památkové péče, Roč. 56, č.5-6 (1996), s.145-153.; Bakalářská práce - Mgr. Jan Salava, Sgrafitová výzdoba Klenotnice a Hodovní síně ve státním zámku Telč, UK, Theologická Fakulta, Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU) Praha 2008.
Kazetový strop s malovanou výzdobou. Náměty z antické mythologie: cyklus na námět Herkulových hrdinských činů., Mžyková 2005#., and Formální inspirací byly grafické předlohy - rytiny Cornelise Corta podle Franse Florise, dále grafiky Lucase a Jeana Duetecum (podle de Vriese), Harmena Müllera, grafiky z kartografického díla Abrahama Ortelia, Theatrum Orbis Terrarum, 1570.