Před tzv. Švédskou zdí nedaleko krnovského zámku fontána. V bazénu pískovcová socha: nad tělem velké ryby stojí rozkročený nahý muž s vousy, v obou rukách drží trojzubec, který opírá o hlavu ryby. and Kopie původní sochy (originál ve vestibulu bývalého Německého domu v Krnově). Plastika stála původně na fontáně v zámeckém parku ve Slezských Rudolticích, cca roku 1818 přenesena na náměstí v Krnově, pak k tzv. Švédské zdi nedaleko zámku.
Nástropní malba, figura sedící ženy, do pasu odhalená, kolem těla vlajícíc drapérie, v rukou drží plán zámku, kolem poletují putti. and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 37, 25.
Čtyři barokní pískovcové sochy Herkulů nesoucích mísy na novodobých soklech. and Do Bezručových sadů byly sochy přeneseny ze zahrady hejčínského cukrovaru v roce 1965.
Alogorické sousoší na soklu (kopie originálu z roku 1756) představuje Oheň v podobě Venuše a Vulkána, kteří společně drží Aeneův štít. Na soklu Vulkán zhotovující štít ve své dílně., http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam, and Original von Francois Gaspard Adam (1756), Kopie von Andreas Klein (2010)Sockelreliefs: vorn: in der Schmiede des Vulkan, hinten: Vestalin am Feuer, seitlich: Salamander........... Die originalen Figuren sind Werke französischer Bildhauer aus den Jahren 1748 bis 1764. "Venus" und "Merkur" von Jean Baptiste Pigalle kamen als Geschenk des französischen Königs Ludwigs XV. in den Park, die anderen Figuren wurden von den Bildhauern Lambert Sigisbert Adam, Francois Gaspard Balthasar Adam und Sigisbert Francois Michel geschaffen. Friedrich II. bemühte sich selbst sehr um die Vervollständigung des Rondells.
Alegorické sousoší na soklu představuje Zemi - muž a žena - Ceres a Triptolemus, u jejich nohou putto. Triptolemus drží pluh, Cérés obilné klasy, putto ovoce. Na soklu reliéfy: Podzim, Vesta., http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam, and Original von Francois Gaspard Adam (1758), Kopie von Wolfgang Wille (2007)Sockelreliefs: vorn: Autumnus (der Herbst), hinten: Vesta (Göttin des Herdfeuers) Ceres (griech. Demeter) ist eine der zentralen Muttergottheiten ausdem griechisch-asiatischen Kulturkreis. Sie kann dreifach auftreten:als Jungfrau, Mutter oder als alte Frau und ist für das Korn, dieFruchtbarkeit der Erde und die Jahreszeiten verantwortlich. Als sieeinst auf der Suche nach ihrer von Hades geraubten Tochter Per-sephone erschöpft und traurig als alte Frau am Wegrand saß, ......nahm Keleos sie vor Mitleid mit in sein Haus. Dessen Sohn Tripolemus war schwer erkrankt, Demeter kann ihn heilen und in der Nacht legt sie das Kind sogar heimlich in die Herdglut, um ihm die Unsterblichkeit zu verleihen. Die leibliche Mutter Metaneira bemerkt jedoch die seltsamen Vorgänge, reißt ihr Kind aus der Glut und beendet so den unheimlichen Zauber der Alten ...So verhindert Mutterfurcht Unsterblichkeit! Wenigstens schenkt Demeter dem Tripolemus nun ein Bündel Ähren und erklärt ihm den Ackerbau, lehrt ihn pflügen, säen und ernten ...
Sousoší z pálené hlíny (v. 42 cm). Figura nahého muže připoutaného ke skále, orel mu klove vnitřnosti., Preiss 1979#, 58, č. k. 112., and Modelletto k cínové plastice (signované dílo: J. HAGENAVER INV. ET FEC. 1759, Vídeň).
Vstupní portál se čtyřmi figurami. Dva Atlanti jako římští vojáci ve zbroji, po stranách postálu dva Atlanti jako hermovky. Postavy podpírají balkón, nad hlavami drží kamenné bloky., Ledvinka 1995#, 218-222., and Vlček 1996#, 392-393.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavní antičtí učenci a lékaři: Démokritos z Abdér, Andromachus, Celsus, Herophilus, Evagoras, Dioskorides, Theophastus, Galenus. and Jilík 2007#, 123-126.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavní antičtí učenci. Obličeji k sobě sedí vedle sebe dva staří muži s plnovousem, ten vlevo drží v pravici rostlinu, ten vpravo rozevřenou knihu. Nad nimi nápisy - Celsus et Herophilus., Jilík 2007#, 123-126., and Římský spisovatel Aulus Cornelius Celsus (1. stol. po Kr.), autor spisu Artes, věnovaného všem tehdejším vědám, mezi nimi i lékařství (o něm dochováno osm knih). Řecký lékař Hérofilos z Chalkedónu (335-280 př. Kr.), žijící v Alexandrii, zakladatel vědecké anatomie, autor třídílného díla Anatomika, v němž popisoval vnitřní orgány lidského těla, funkci senzorických nervů a mozku. Jeho dílo se nedochovalo.