Inzulinový růstový faktor typu 1 (IGF-1) a inzulin mají kromě specifických účinků týkajících se metabolizmu glukózy také účinek mitogenní, který se prostřednictvím receptorů pro IGF1 (IGF1-R) a pro inzulin (IR), přítomných velmi často na nádorových buňkách, realizuje i v podobě potenciace nádorového růstu. Úzká vazba mezi kancerogenezí a metabolizmem glukózy vede potom k ovlivňování obou těchto procesů léky používanými v léčbě jedné z diagnóz. Pochopení molekulárních mechanizmů zprostředkovaných oběma receptory umožňuje klinikům předvídat nežádoucí účinky léčby i kontrolu onkologické bezpečnosti terapie diabetu., In addition to having specific effects in terms of glucose metabolism, the insulin-like growth factor type 1 (IGF-1) and insulin also possess a mitogenic effect that, by means of IGF1 receptors (IGF1-R) and insulin receptors (IR) often present on tumour cells, may be exerted by potentiation of tumour growth. The close link between carcinogenesis and glucose metabolism then results in interference of both these processes by drugs used to treat either condition. An understanding of the molecular mechanisms mediated by both receptors allows the clinician to predict adverse effects of treatment as well as to control the oncological safety of diabetes treatment., Petra Tesařová, and Lit.: 22
Diabetic macular edema (DME) is a major factor contributing to visual disabilities in diabetic patients, and the number of patients is increasing. Animal models play a key role in the development of novel therapies. In this study, pathophysiological analyses of ocular lesions in Spontaneously Diabetic Torii (SDT) fatty rats were performed. First, vascular endothelial growth factor (VEGF) concentrations in vitreous humor, retinal vascular permeability and retinal thickness were measured in SDT fatty rats (Experiment 1). Furthermore, the pharmacological effects of two anti-diabetic drugs, phlorizin and pioglitazone, on retinal lesions were evaluated (Experiment 2). As results, the SDT fatty rats exhibited VEGF increase in vitreous humor at 8 and 16 weeks of age, and both retinal vascular hyperpermeability and retinal thickening at 16 weeks of age. In particular, the layers between the retinal internal limiting membrane and the outer nuclear layer were thickened. Phlorizin treatment from 4 to 16 weeks of age improved hyperglycemia and normalized retinal thickness; however, the effect of pioglitazone on retinal thickness was not strong despite the normalization of hyperglycemia. These data demonstrate that the male SDT fatty rat is a useful model for developing new therapeutic approaches in DME., Y. Motohashi, Y. Kemmochi, T. Maekawa, H. Tadaki, T. Sasase, Y. Tanaka, A. Kakehashi, T. Yamada, T. Ohta., and Obsahuje bibliografii
Výskyt diabetické nefropatie prudce narůstá. Je to způsobeno jak "epidemií" diabetu mellitu 2. typu, tak tím, že se pacienti díky pokroku v medicíně dožívají vyššího věku. Na terénu fyziologických změn ledvin ve stáří dochází navíc u diabetiků- seniorů téměř pravidelně k výskytu vaskulární nefropatie. Tím vším se ledviny stávají velmi vulnerabilní vůči dalším vlivům, zejména nežádoucím účinkům farmak. Snadno pak vznikne akutní vazomotorické selhání ledvin. Účelná a opatrná farmakoterapie diabetika s ohledem na jeho komorbidity je základem prevence a léčby progrese renální insuficience., Incidence of diabetic nephropathy rises rapidly. This is consequent to type 2 diabetes epidemic as well as the fact that, due to the advances in modern medicine, patients live longer. Vascular nephropathy almost regularly also occurs in diabetics- seniors on the background of physiological changes to the kidneys in older age. Through this, kidneys become vulnerable to other influences, particularly adverse events associated with pharmacological treatments. Acute vasomotor renal failure then easily occurs. Rational and careful pharmacotherapy of diabetic patients respecting any co? morbidities forms the basis of prevention and treatment of progressing renal insufficiency., S. Štěpánková, and Lit.: 5
Článek je věnován jedné z mikrovaskulárních komplikací diabetu – diabetické polyneuropatii. Zabývá se jí komplexně od příčin, přes výskyt, její klasifikaci, možností diagnostiky, rizika, která pro své nositele představuje, až po možnosti terapie., The paper deals with one of microvascular complications of diabetes - diabetic polyneuropathy. It is discussed comprehensively from its causes, incidence, its classification and diagnostic possibilities to the risks it entails for patients and therapeutic possibilities., and Jindřich Olšovský
Diabetická oftalmopatie zahrnuje komplikace cukrovky jako diabetická retinopatie, diabetická makulopatie, rubeóza duhovky, sekundární glaukom, komplikovaná katarakta, diabetická neuropatie mozkových nervů zásobujících okohybné svaly i neuropatie zrakového nervu. Prezentujeme tyto komplikace a možnosti jejich léčby., Eva Rencová, and Lit. 4
Prevalence diabetů je v současné době v Evropě velmi vysoká - 9,1% a výskyt má vzestupnou tendenci, zejména / závislosti na věku. V České republice vzrosda prevalence z 6,3 % v r. 2000 na 7 % v r. 2004. Diabetické neuropatie představují heterogenní skupinu poruch s různou lokalizací i typem patologie. Vyskytuje se asi u 50 % všech diabetiků, z toho u 15 % je symptomatická. Přesná etiopatogeneze diabetické neuropatie není dosud známa, alepředpokládá se komplexní interakce metabohckých a endoneurálních mikrovaskulárních poruch, u některých typů i autoimunitní složka a porucha neurotrofických faktorů. Diabetické neuropatie se klasifikuji na 2 základní skupiny: symetrické a fokální, resp. multifokální, které se však mohou i vzájemně kombinovat. Distální symetrická, převážně senzitivní polyneuropatie je nejčastější a také nejzávažnější. Ztráta citlivosti patří k hlavním rizikům i phčinám spolu s dalšími faktory, hlavně vaskulárnímí, při vzniku tzv diabetické nohy. U těžších forem je častá autonomní neuropatie. Asymetrické formy zahrnují kraniální a fokální torakoabdomínální neuropatie, proximální diabetickou amyotrofii i izolované neuropatie na končetinách. Základem léčby každé manifestní diabetické neuropatie je kompenzace diabetů a normalizace glykemie. Pro symptomatickou léčbu neuropatických bolestí se pouzívají tzv. adjuvantní analgetika (především antidepresiva nebo antiepileptika). Důležité je současně ovlivnit i časté komorbidity (zejména depresi a poruchy spánku), což je nezbytné ke zlepšení kvality života., The prevalence of diabetes mellitus in Europe is currently very high - 9.1/0 and is predicted to increase, particularly with age. In Czech Republic the prevalence increased from 6.3 % in 2000 to 7 % in 2005. Diabetic neuropathies are a heterogeneous group of disorders and present a wide range of abnormalities. An estimate of the prevalence of neuropathy is approximately 50 % and in 15 % is symptomatic. Many mechanisms have been advanced for the pathogenesis of diabetic neuropathy, including metabolic processes directly affecting nerve fibers, endoneurial microvascular disease, autoimmune inflammation, and deranged neurotrophic support. Diabedc neuropathies are classified into symmetrical and asymmetrical syndromes, although in any given patient there may be overlap. Distal symmetrical predominantly sensory polyneuropathy is most prevalent. Profound sensory loss is an important factor in the genesis of diabetic foot ulcers. Autonomic neuropathy often parallels the severity of the polyneuropathy. The asymmetrical neuropathy syndromes include cranial mononeuropathies, truncal neuropathy, proximal diabetic amyotrophy, and single or multiple mononeuropathies. The cornerstone in the treatment of diabetes and its comphcations remains optimal glucose control. Adjuvant analgesics (particularly antidepressants and antiepileptic drugs) play a significant role in the management of neuropathic pain. It is usually necessary to treat the comorbid conditions (depression, sleep disturbance) as well for improvement of the patient's quahty of life., Zdeněk Ambler, and Lit. 23
A parsed corpus of spoken English. Ca 400,000 words from ICE-GB (early 1990s) and 400,000 words from the London-Lund Corpus (late 1960s-early 1980s). The orthographic transcriptions have been normalised and annotated.
One of the most challenging task for Computer Aided Diagnosis (CADx) systems designed to diagnose breast cancer is to be able to differentiate between benign and malignant masses. In this work we present a study made as part of an ongoing project whose aim is to develop an image-based CADx system for diagnosing mass lesions. Our system is based on image-based and non-image features. Image-based features are obtained using Independent Component Analysis (ICA), and both age and mammogram density are tested as non-image features. Performance results are provided for all the valid masses in a public database, obtaining a statistically significant improvement by adding age to image-based features. However, the addition of the density of the mammogram does not improve the system performance.