The article focuses on the relationship between the United States of America and the Kingdom of Thailand before and after World War II. The author first seeks to show how this relationship developed in the 19th and early 20th centuries and what the salient characteristics of it were. The second part of the article describes the American attitude toward Thailand during the war and the importance of wartime events for the future of the Thai-American relationship. Finally, the closing section deals mainly with the postwar developments and the reasons for the emergence of the strategic partnership between Bangkok and Washington. Attention is paid to the motivations and expectations of both sides, as it relates to their cooperation. The aim of the article is mainly to show the changed nature of this bilateral relationship, resulting from World War II and events that followed closely in its wake. It also seeks to point out that the common struggle against communism, although important in later years, was neither the sole nor the prevalent reason for the newly emerging American interest in Thailand in the immediate postwar period.
Monografie se na vybraných tématech zabývá vztahem velmocí k Československu v dramatické dekádě 1938 až 1948. Recenzent komentuje zpracování těchto témat v jednotlivých kapitolách a oceňuje autorovu velkou erudici, bohaté využití pramenů i širokou kontextualizaci a přesvědčivost výkladu. Konstatuje, že jeho práce vybočuje z tradičních českých a slovenských přístupů k dané problematice přednostním zájmem o postoje a motivy zahraničních politických aktérů a zohledněním mezinárodních souvislostí v celé jejich spletitosti, jejichž analýza ho dovádí častěji k závěrům otevřeným další diskusi než ke kategorickým soudům. Osobnost prezidenta Edvarda Beneše (1884-1948) nestojí v takto rozvrženém podání tolik v popředí, jak bývá zvykem, a je autorem nahlížena v podstatných ohledech spíše kriticky. Podle recenzenta by se Smetanova monografie, kterou charakterizuje jako pestré plátno dějinných zápletek napnuté v pevném rámu, měla stát pro historiky období druhé světové a počátků studené války klasickým dílem., Using selected topics, the monograph Neither war, nor peace: The powers, Czechoslovakia and Central Europe in seven dramas at the threshold of the Second World and Cold Wars describes the relationship of the powers to Czechoslovakia during the dramatic decade between 1938 and 1948. The reviewer comments on how these topics are dealt with in each chapter, appreciating the author´s erudition. ample use of sources, as well as the broad contextualization and convincing power of interpretation. He concludes, that Smetana´s work deviates from traditonal Cezch and Slovak approaches to the themes in that it assigns priority to attitudes and motives of foreign political players and takes into account the international context in all its complexity the analysis of which leads the author to conclusions open ot further discussion rahter than to categorical judgments. The author´s approach does not make the personality of President Edvard Beneš (1884-1948) stand out as much as is usually the case; instead, the author views President Beneš rather critically. According to the reviewer, Smetana´s smonograph, which he characterizes as a colourful canvas of historical plots stretched in a solid frame, should become a classical work for historians studying the period of the Second World War and beginnings of the Cold War., [autor recenze] Pavol Jakubec., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Jedním z hlavních rysů období politické roztříštěnosti, do níž Čínu uvrhl pád dynastie Han roku 220 n. l., byla vzrůstající tendence nomádských etnik zasahovat do záležitostí nástupnických dynastií, jež vyvrcholila ve 4. a 5. století založšením zhruba dvou desítek nehanských státních útvarů na bývalém území říše. Spletité a často nepřehledné dějiny tohoto období jsou v mnoha ohledech svědectvím konfrontace dvou zcela odlišných civilizačních okruhů, odrážejí však i jejich vzájemné ovlivňování. Proměnlivá zahraničněpolitická situace, nezvyklá pro obě strany, kladla velké národy na schopnost přizpůsobit se nových poměrům. A tato potřeba se nevyhnula ani tradičním institucionálním pilířům čínského státu. Příkladem může být systém titulární šlechty a udělování šlechtických titulů kmenovým vládcům nehanských etnických skupin dlouhodobě usazených na území říše. Ačkoli se tato praxe na první pohled zdá být v souladu se zavedeným systémem, charakter i okolnosti udělení těchto titulů se v mnohém liší od šlechtických hodností udělovaných zasloužilým poddaným říše a jsou výrazem specifických potřeb dvora uzavřít strategické spojenectví či získat symbolický kapitál stvrzující jeho legitimitu. Tento článek si klade za cíl objasnit na příkladu dynastie Jin (226-420) praktické a vysoce symbolické využití systému udělování šlechtických hodností jakožto užitečného nástroje diplomacie a zahraniční politiky, který odráží proměny postojů a strategií dvora vůči nomádům ohrožujícím jeho zájmy., The collapse of the central authority after the fall of the Han Dynasty inevitably led to profound transformation of many imperial institutions. The unstable political situation demanded a flexible handing of the traditional systems as well as an ability to redefine crucial institutional concepts relating to imperial authority in order to find new or additional sources of political legitimacy. One of these newly defined institutions was the system of titled nobility. With the growing importance of non-Han ethnic groups, whose military capabilities might make them both valuable allies as well as potentially formidable foes, the court tried hard to win their support through the bestowal of high noble dignities on their leaders. To a certain degree, these bestowals followed well-established Han practice, yet the whole system was much more institutionalized as a means of integrating potentially hostile forces into the realm ruled over by the imperial authority. The article focuses on the Jin Dynasty (266-420 A.D.) and documents the utility and flexibility of the practice, stressing the symbolic meaning of the bestowals as a useful means of diplomacy and legitimitazion, thus mirroring the immediate strategic needs of the court in its power struggle with rival nomadic regimes., Jakub Hrubý., and Obsahuje bibliografii
The study deals with the historical determinants, concepts and practical implementation of the foreign policy of the Slovak Republic in the first decade of its existence (from its establishment in 1993 to Slovakia's accession to the NATO and EU in 2004). Author examines the external and internal factors shaping the Slovak foreign policy, i.e. in particular the dynamics, which on the one hand resulted from the attractiveness of NATO and the EU (and of the Western orientation in general) but on the other hand was based on the anti-liberal and nationalist political traditions and tendencies that were very significant in Slovakia in the respective period. and Článek zahrnuje poznámkový aparát pod čarou