The study tries to explain the transformation of literary-historical approaches, which occurred in connection with the conclusions of the World War I and the formation of the Kingdom of Serbs, Croats and Slovenes (Yugoslavia). The basic paradigm of integration processes has been developed in the South Slavic nations since the turn of the 19th and 20th centuries, but the situation after 1918 has determined new forms of these efforts. In the context of political relations and the idea of a new state structure, however, the interpretative models of literary history have changed, in which three basic concepts can be discussed. In the first, pre-war phase, South Slavic literary history was perceived by Serbian historians as part of the corpus of Serbian literature (Stojan Novaković). The second possible approach is certain Serbo-Croatian dualism (Gerhard Gesemann, Dragutin Prohaska). The third methodology is the concept of Yugoslav literature, whose main representative was Pavel Popović. The analysis of his literary-historical works, especially the Outline of Serbian Literature (Pregled srpske književnosti), Yugoslav Literature (Jugoslovenska književnost), Yugoslav Literature as a Whole (Jugoslovenska književnost kao celina), and the View of Yugoslav Literature (Ogled o jugoslovenskoj književnosti), helps to follow the transformations of the reflections on the unified Yugoslav literature, its specifics in the interwar period and last but not least the circumstances that led to its failure. and Stať se snaží přiblížit proměny literárněhistorických přístupů, k nimž došlo v souvislosti se závěry první světové války a vznikem Království SHS (Jugoslávie). Základní paradigma integračních procesů se v prostředí jihoslovanských národů odvíjelo již od přelomu 19. a 20. století, situace po roce 1918 však těmto procesům určila nové podoby. V souvislosti s politickými poměry a ideou nového soustátí se však změnily i interpretační modely literárních dějin, v jejichž rámci lze hovořit o třech základních pojetích. V první, ještě předválečné fázi byly jihoslovanské literární dějiny chápány zejména srbskými historiky v rámci korpusu srbského písemnictví. (Stojan Novaković). Druhým možným přístupem je určitý srbsko-chorvatský dualismus (Gerhard Gesemann, Dragutin Prohaska). Třetí metodologií je koncept jugoslávské literatury, jehož emblematickým představitelem byl zejména Pavle Popović. Analýza jeho literárněhistorických prací, zejména pak Přehledu srbské literatury, Jugoslávské literatury, Jugoslávské literatury jako celku a Pohledu na jugoslávskou literaturu, umožňuje sledovat proměny úvah o jednotné jugoslávské literatuře, jejích specifikách v meziválečném období a v neposlední řadě i okolnostech, jež vedly k jejímu nezdaru.
Kniha se zabývá srovnáním recepce autorů Beat Generation v USA a v Česku, a to ve dvou časových obdobích – v 50. a 60. letech 20. století a poté od 90. let až do současnosti. Zatímco samotné publikace Beat Generation autorů zůstaly nezměněné, kontexty těchto publikací byly zásadně odlišné: v USA byla díla autorů Beat Generation často redukována senzacechtivými kritiky na nevyzrálé vychvalování drog, sexu i násilí, v Československu naopak tito autoři získali přízeň čtenářů díky neobvyklosti svého literárního jazyka, kterou jejich próza a poezie představovaly na literárním trhu značně pokřiveném tezemi socialistického realismu. Tato studie tedy dokládá, jak mohou odlišné kontexty ovlivnit přístup čtenářů k literárnímu textu a jejich autorům, což ve výsledku pomáhá přeměnit daný text na odlišné umělecké dílo. ,The book compares the reception of the Beat Generation authors in the United States and the Czech lands in two different time periods: in the 1950s and 1960s of the 20th century and then from 1990s until today. While the works of the Beat Generation authors remained the same, the contexts of the Beat publications could not have been more different: American critics frequently reduced the works of the Beats to a juvenile promotion of sex, drugs, and even violence; for Czechoslovak readers, the works of the Beats sharply contrasted with the official literature which followed the doctrine of socialist realism. Therefore, this study comments on how different contexts shape the readers' approaches to a literary text and their author, which then in turn help transform said text into a different work of art.
Tato publikace se zabývá prvorepublikovou politickou stranou Československá národní demokracie, která se v roce 1935 sloučila s dalšími politickými subjekty v koncentrační stranu Národní sjednocení. Levicí, zejména komunistickou, byla Československá národní demokracie označována za krajně pravicovou a až fašizující stranu. V době komunistické totality došlo díky ideologickým dogmatům a frázím k utužení tohoto tvrzení. Seriózní výzkumná práce, která by došla k jiným než předem daným závěrům, nemohla být během totality vydána. Právě vnitřnímu dění v Československé národní demokracii, respektive v Národním sjednocení je tato kniha věnována. Výzkum byl zaměřen na spojení této strany s fašismem a na její vztah k radikální národní politice. Tematizována je také otázka, jestli se strana stala profašistickou, nebo si dokázala udržet svůj demokratický základ. Vysvětleny jsou také mocenské mechanismy a struktury, které měly zásadní vliv na směřování stranické politiky. ,This book is a result of authors' successful doctoral studies at the Department of History at the Faculty of Arts of Masaryk University in Brno. The book focuses on the first-republic political party called the Czechoslovak National Democracy which merged with other political subjects to create the National Unity party in 1935. The Czechoslovak National Democracy – the National Unity was labeled as far-right and fascist by left wing of political spectrum (especially by Communist). This claim was strengthened by ideological phrases during communistic totality in Czechoslovakia. The main aim of the book is to answer the defined questions. The book deals with contacts of the Czechoslovak National Democracy with far-right political parties, especially with fascist. The research raises the question of whether it was really fascist party or whether it kept its democratic roots. The research also analyzes crucial impacts and mechanisms for determination of party politics. The research was based on the systematic survey in the archives of the Czech Republic.
Monografie představuje současné psychologické konstrukty optimismu/pesimismu a jejich roli v kontextu zdraví a chování, které se zdravím souvisí. Klíčovou otázkou, kterou si její autorka klade, je, zda optimismus v kontextu zdraví přináší benefity, nebo je spojen spíše s riziky. Monografie integruje jedenáct empirických studií, z nichž většina byla realizována v průběhu čtyř na sebe navazujících výzkumných projektů podporovaných Grantovou agenturou ČR. Kromě konstruktů optimismu/pesimismu prověřuje i další demografické a osobnostní charakteristiky jako psychologické proměnné ovlivňující chování související se zdravím, jež je v dnešní době považováno za nejsilnější faktor podílející se na zdravotním stavu jedince. Monografie je určena především odborné veřejnosti, kromě studentů a odborníků v oblasti psychologie tematicky oslovuje i další zájemce rozvíjející společenské vědy se zájmem o problematiku lidského zdraví. ,The monograph presents the current psychological constructs of optimism / pessimism and their role in the context of health and health-related behavior. The central topic is shaped by the question of whether optimism in the context of health brings benefits or is rather associated with risks. The publication integrates eleven empirical studies, most of which were conducted in four follow-up research projects supported by the Czech Grant Agency. Apart from the constructs of optimism / pessimism, it also examines other demographic and personality characteristics as psychological variables influencing health-related behaviors, which are today considered the strongest factor contributing to the health of the individual. The publication is intended primarily for the professional public; besides students and experts in the field of psychology, it also addresses other interested parties developing social sciences with interest in the issue of human health.