Mince s portrétem císaře a řecky psaným nápisem., Lutovský 2001#, 302., and Archeologický nález z lokality Mikulčice (bazilika), hrob č. 480.Doklad importu byzantských mincí, ražených v 9. století, na Velkou Moravu. Zlatá mince byla nalezena v ústech dospělého muže. Zvyk, vkládat do hrobu minci minimální hodnoty, jako drobnou odměnu Charónovi za převoz do podsvětí, je starořecký. V nejvyšších společenských vrstvách na Moravě by mohl být zaveden prostřednictvím Byzance. Přesto, že tato souvislost není jednoznačně potvrzena, v této době je to doklad velmi vzácný, každopádně by mohl tento nález souviset s těsnějším navázáním kontaktů Velkomoravské říše s Byzancí. Roku 863 vyslal na žádost Rastislava byzantský císař Michal III. (856 - 867) křesťanskou misii k moravským Slovanům (Konstantin a Metoděj).
Archeologický nález z Moravy. Fragmenty byzantské slonovinové pixidy s reliéfní výzdobou. Na jednom fragmentu anděl, na druhém Kristus s procesním křížem, na třetím část drapérie., Kotalík 1982#, 69, č. k. 19., and Doklad o existenci byzantských importů na našem území v 1. tisíciletí. Fragmenty byly nalezeny v knížecím hrobě z druhé poloviny 6. až začátku 7. století po Kr. Výjev patrně původně zobrazoval jeden z Kristových zázraků, jedná se o cařihradskou práci z doby císaře Justiniána.
Tři fragmenty slonovinové pyxidy - na jednom z fragmentů je anděl, na druhém Kristus s procesním křížem, na třetím drapérie., Kotalík 1982#, s. 69, č. k. 19., and Byzantská práce z období vlády císaře Justiniána (527-565). Fragmenty slonovinového reliéfu byly nalezeny v knížecím hrobě v Žuráni (z 6. - 7. století). Výzdoba patrně zobrazovala Kristovy zázraky, nicméně stylově pyxida čerpá z antického dědictví.
Gema vsazená do nákončí. Karneol oválného tvaru s řezbou - hlava Feidia, současně motiv Jupitera a motiv orla, písmena (P H)., Frel 1969#, 8-16, tb. I., Lutovský 2001#, 75., and Archeologický nález z Mikulčic (Hodonín), hrob 433. Doklad importu antických gem na území Velké Moravy. Ve starověku byly gemy velmi častým šperkem, v prstenech sloužily jako pečetidla. "Gryllos" je groteskní zobrazení, objevující se na prstenech v antickém Římě; kámen měl odvracet zlo a chránit tak majitele prstenu. Byla to oblíbená hříčka s vyobrazením mužské hlavy (Sokrates, Jupiter) měnící se při různém natočení do různých jiných hlav, rostliny, nebo zoomorfního motivu (orel, lev). Řecký sochař Feidias, jehož hlava je součástí motivu, proslul jako autor slavné kultovní sochy boha Dia umístěné v jeho chrámu v Olympii.V případě této římské gemy mohla být hlava Jupitera, kromě zmíněné souvislosti, navíc ještě připomínkou jeho schopnosti se proměňovat. Tento "gryllos" byl nalezen u baziliky v Mikulčicích, v ozdobě opasku, kam byl vložen rytou stranou dovnitř. Tvůrci velkomoravských nákončí častěji osazovaly kameny hladkou stranou na líc (jako v tomto případě), takže obrazy bohů byly pozorovateli zakryty; snad z estetických důvodů byla dávána přednost barvě kamene, spíše než rytému výjevu. Badatelé se domnívají, že důvodem tohoto postupu mohla být i víra, že síla obrazu na talismanu bude silnější, bude-li o něm vědět pouze majitel. Pravděpodobně však měl být motiv skryt církevnímu dohledu, protože se jednalo o pohanského boha.
Římská karneolová gema s motivem okřídleného malého chlapce stojícího čelem proti kohoutovi., Frel 1966#, 263n., Chadraba 1984#, 42., and Archeologický nález z Modré u Velehradu (Uherské Hradiště), hrob č.3. Doklad importu antických gem na území Velké Moravy. Římská karneolová gema s rytým motivem Eróta byla nalezena na Velkomoravském sídlišti osídleném v 9. století. Antickými gemami se tehdy zdobily nákončí a závěsky. Umělecká hodnota však byla patrně ceněna méně než hodnota karneolu, někdy byly nalezeny gemy osazené hladkou stranou na líc, takže obrazy bohů byly pozorovateli zakryty. Badatelé se domnívají, že příčinou byla víra, že síla obrazu na talismanu bude silnější - bude-li o něm vědět pouze majitel; nebo spíše měl být skryt církevnímu dohledu, protože se jednalo o pohanský motiv.
Karneol oválného tvaru s řezbou - stojící nahý mladík, v pravici drží kaduceus, v levici klasy obilí, na hlavě má okřídlený klobouk., Frel 1966#, 263n., Chadraba 1984#, sv. I/1, 42., and Archeologický nález z Mikulčic (Hodonín), hrob č. 490. Doklad importu antických gem na území Velké Moravy. Antickými gemami se zdobily velkomoravská nákončí a závěsky. Umělecká hodnota však byla patrně ceněna méně než hodnota karneolu, někdy byly nalezeny gemy osazené hladkou stranou na líc, takže obrazy bohů byly pozorovateli zakryty. Badatelé se domnívají, že důvodem mohla být víra, že síla obrazu na talismanu bude silnější - bude-li o něm vědět pouze majitel; nebo v tomto případě měl být spíše skryt církevnímu dohledu, protože Merkur je pohanský bůh.
Terč ze stříbrného plechu byl nalezen v jednom z hrobů v předsíni kostela Na Špitálkách ve Starém Městě u Uherského Hradiště. V oválném medailonu je zobrazen jezdec na koni, v tunice s dlouhými rukávy, pravicí drží uzdu, nad levou rukou dravý pták., Benda 1963#., and Doklad přejímání antického motivu triumfu vladaře. Stříbrný medailón, šperk snad moravského původu, byl nalezen našitý na zbytku mužského koženého opasku. Vyobrazení je interpretováno jako "sokolník". Kultura Orientu se v určitých historických obdobích vzájemně prolínala s řecko-římskou tradicí a proto se v umění často setkáváme s podobnými motivy. Tradiční motiv lovícího jezdce, jehož kořeny sahají v tradici řecko-římského umění až k Parthům, se později objevuje v umění dynastie Sasánovců (226 - 651) i v byzantském umění. Motiv panovníka na lovu odkazuje na jeho sílu a je interpretovatelný jako vladařský triumf. Místo ptáka může být zobrazen i okřídlený génius, zobrazený pták (či dvojice ptáků) lovce často pouze doprovází a jeho význam je především symbolický.Moravský terč byl poškozen, takže vůbec není jasné, zda pták sedí na mužově ruce, nebo je pouze zobrazen na pozadí. Několik stříbrných mís z 10. století, zdobených motivem panovníka-jezdce, s jedním nebo dvěma ptáky na pozadí, bylo nalezeno na Sibiři, na území obývaném kdysi Sarmaty, ale také v Bulharsku a dnešním Maďarsku.
Velkomoravská stříbrná ozdoba, nákončí opasku. Na lícní straně dvě masky, na rubu motiv muže s křížem zavěšeným na krku, s pozdviženýma rukama., Chadraba 1984#, sv. I/1, 40-41., and Archeologický nález z hradiště Valy u Mikulčic (Hodonín), hrob. č. 100. Doklad přebírání pozdně antické (ranně křesťanské) ikonografie v prostředí Velkomoravské říše. Orant, postava s rukama do stran pozdviženýma s gestem modlitby, je ikonografickým schématem, které se objevuje v pozdně antickém umění. V raném 3. století jsou tato zobrazení častá v římských katakombách (mučedníci), Moravě nejblíže dochovány například nástěnné malby v Pannonii (Pécs, antická Sopiana, ranně křesťanské mauzoleum ze 3. - 4. stol.).
Velkomoravský šperk, stříbrná ozdoba opasku, nákončí, s motivem muže v tunice a kalhotách s pozdviženýma rukama na rubové straně. Lícní strana s hustou sítí spletených drátků a prolamovaných lamel s trojicí osově symetricky vsazených kamenů. Archeologický nález z hradiště Valy u Mikulčic (Hodonín), hrob.č.100., Chadraba 1984#, sv. I/1, 40-41., and Doklad přebírání pozdně antické ikonografie v prostředí Velkomoravské říše. Postava je zde zobrazena v tunice a kalhotách, patrně se jedná o muže, s gestem vyjadřujícím modlitbu. Orant, postava s rukama do stran pozdviženýma s gestem modlitby, je ikonografickým schématem, které se objevuje v pozdně antickém umění. V raném 3. století jsou tato zobrazení častá v římských katakombách (mučedníci), Moravě nejblíže dochovány například nástěnné malby v Pannonii (Pécs, antická Sopiana, ranně křesťanské mauzoleum ze 3. - 4. stol.).
Velkomoravský šperk. Stříbrné nákončí opasku, na lícní straně fantastické zvíře (medvěd nebo žába (?)), na rubu motiv ženy s pozdviženýma rukama, v pravici drží tabulku a v levici roh hojnosti., Chadraba 1984#, sv. I/1, 41-41., and Archeologický nález z hradiště Valy u Mikulčic (Hodonín), hrob 240. Doklad přebírání pozdně antické ikonografie v prostředí Velkomoravské říše. Zvíře zobrazené na rubu nákončí bývá interpretováno jako personifikace zla, postava jako bohyně vítězství Viktorie. Podobně je bohyně zobrazena např. na langobardských mincích ze 4. století (Ticinum), nebo na nadočnicové destičce přilby langobardského krále Agilulfa (590 - 614, Florencie, Bargello). Okřídlená bohyně zde drží v pravici tabulku s nápisem, v levici roh hojnosti. Tabulky s údaji o vítězných bitvách byly nošeny při antickém římském triumfu, rovněž roh hojnosti je římským triumfálním atributem.