Velkomoravská stříbrná ozdoba, nákončí opasku. Na lícní straně dvě masky, na rubu motiv muže s křížem zavěšeným na krku, s pozdviženýma rukama., Chadraba 1984#, sv. I/1, 40-41., and Archeologický nález z hradiště Valy u Mikulčic (Hodonín), hrob. č. 100. Doklad přebírání pozdně antické (ranně křesťanské) ikonografie v prostředí Velkomoravské říše. Orant, postava s rukama do stran pozdviženýma s gestem modlitby, je ikonografickým schématem, které se objevuje v pozdně antickém umění. V raném 3. století jsou tato zobrazení častá v římských katakombách (mučedníci), Moravě nejblíže dochovány například nástěnné malby v Pannonii (Pécs, antická Sopiana, ranně křesťanské mauzoleum ze 3. - 4. stol.).
Velkomoravský šperk, stříbrná ozdoba opasku, nákončí, s motivem muže v tunice a kalhotách s pozdviženýma rukama na rubové straně. Lícní strana s hustou sítí spletených drátků a prolamovaných lamel s trojicí osově symetricky vsazených kamenů. Archeologický nález z hradiště Valy u Mikulčic (Hodonín), hrob.č.100., Chadraba 1984#, sv. I/1, 40-41., and Doklad přebírání pozdně antické ikonografie v prostředí Velkomoravské říše. Postava je zde zobrazena v tunice a kalhotách, patrně se jedná o muže, s gestem vyjadřujícím modlitbu. Orant, postava s rukama do stran pozdviženýma s gestem modlitby, je ikonografickým schématem, které se objevuje v pozdně antickém umění. V raném 3. století jsou tato zobrazení častá v římských katakombách (mučedníci), Moravě nejblíže dochovány například nástěnné malby v Pannonii (Pécs, antická Sopiana, ranně křesťanské mauzoleum ze 3. - 4. stol.).
Pískovcová socha na soklu. Ženská postava stojící na pravé noze, levá mírně pokrčená, je oblečená v chitónu a himatiu. Hlava, obličejem k levé ruce ovinuté drapérií, hledí vzhůru, ruce v pozici orantky., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součást galerie 44 kopií antických soch z římských sbírek. Juno je kopií antické porfyrové sochy prosebnice (orantky), která byla od roku 1609 ve sbírce kardinála Borghese, nyní je v pařížském Louvru. Sochař se zjevně inspiroval Perrierovým albem rytin antických sochařských děl, v němž je socha označena jako "Iuno Regina" a je rovněž zrcadlově převrácená (Perrier 1638, 56).