Soubor litých bronzových opaskových kování. Čtyři nákončí s úponkou a kruhová kování s figurálním motivem (Nereida jedoucí na mořské obludě)., Lutovský 2001#, 78., and Archeologický nález z lokality Hevlín (Znojmo). Jeden z nejstarších příkladů antikizujících ornamentálních motivů v našich archeologických nálezech. Ornament je inspirován antickou rostlinnou úponkou (akant). Figurální motiv představuje Nereidu jedoucí na hippokampu. Jsou to motivy, které se často objevovaly na textilních nášivkách zdobících antické tuniky (dochovány pouze z Egypta, tzv. koptské textilie). Nález je zařazen mezi výrobky slovansko-avarské kultury. Soudí se, že jsou to výrobky pozdně antických a byzantských dílen, které se přizpůsobily vkusu Avarů, ale patrně to byli i domácí tvůrci, kteří se mohli byzantskými motivy inspirovat.
Edikulový portál z místního pískovce s bohatou sochařskou výzdobou, jež zčásti přechází ve volnou plastiku. Má kruhový záklenek s květovými kazetami v podhledu, ve cviklech bohatě zdobených listovím jsou okřídlení putti nesoucí kolčí štíty se znaky, kolčí štít je rovněž před svorníkem. Edikula je dvojitá, v pozadí jsou iónské pilastry, před něž jsou předloženy korintské polosloupy s kuželkovými dříky. Nad nimi je zalamované kladí, na jehož spodní straně jsou kazety s květy uprostřed. Na zalomené části vlysu nad sloupy jsou váza, ve vlysu mezi nimi je nápisová deska v rozvilinové ornamentice, do níž je nalevo zakomponována groteskní akantová žena (Néreovna) a napravo akantový muž (Tritón). Nad kladím je archivolta s rozvilinou se zakomponovanými čtyřmi putti v tunikách, uprostřed je kolčí štít za pernštejnským znakem, na helmu býčí hlava. Na obou stranách archivolty jsou putti s rolverkobvými štíty, nalevo se znakem Pernštejnů. Podle nápisu je portál z roku 1529 a na nynější místo byl osazen roku 1541., Hrubý 2003#, 131-140., and Portál má analogie především v portálu v Chomutově (1530). Edikulové portály s archivoltou jsou typické pro Toskánsko. Baňkovité sloupy odvozené z antického uměleckého řemesla byly populární v severní Itálii po celé 15.-16. století (Lombardie, zejména Como a Lugano), po roce 1500 se dostávají na sever od Alp a v českých zemích se prosadily ve dvacátých letech 16. století. Válcové sokly s plastickým dekorem oddělené od sloupu římsou jsou benátským motivem, pro tuto oblast je rovněž typická profilace archivolty a žlábkování říms.