Alabastrová soška (v. 34,7 cm): nazí zápasníci., Vlnas 2002#, 368 č. II/3.55., Kovařík 2006#., and Widman se inspiroval námětem antického sousoší, které bylo nalezeno v Římě v roce 1583 a vzápětí zakoupeno pro vilu Medici v Římě, kde zůstalo až do roku 1677, od roku 1688 je vystaveno v Uffizi ve Florencii. Z antického sousoší, které bylo v 18. století velmi slavné a často napodobované, však Widmann převzal pouze horizontální kompozici, vzhled zápasníků i jejich vzájemný vztah jsou pojaty zcela odlišně.
Alabastrová soška (v. 140 cm): dole v popředí sedí polonahá žena s dítětem na klíně, napravo stojí dítě, nalevo dítě skloněné nad kolébkou se spícím nemluvnětem. Na válcovém sloupku s hlavami satyrů a ovocnými girlandami vlčice kojí Romula a Rema. V pozadí na kladí ruiny iónského chrámu stojí Saturn s bederní rouškou (věnec, plnovous), ruce ulomeny. Vedle sloupku se Saturnem váza s Bakchem na voze taženém pantherem. okolo putti., Vlnas 2002#, 368 č. II/3.55., Kovařík 2006#., and Výjev je v odborné litaratuře znám jako alegorie Říma či Tiberu, ale pouze na základě přítomnosti vlčice kojící Romula a Rema. Proti této interpretaci však hovoří celkový charakter díla i jeho komponenty, mezi nimiž zcela chybí odkaz na řeku. Vlčice s Romulem a Remem mohla být nejen symbolem Říma či Tiberu, ale také Saturnova Zlatého věku, který mělo římské císařství obnovit (e.g. Sambucus 1564, A5r). Saturn byl rovněž součástí obrazové tradice zobrazení Zlatého věku (e.g. rytina z roku 1589, k níž vytvořil návrh Goltzius, Saturn je na oblaku nahoře). Widmannovo sousoší je protějškem k sousoší ilustrujícímu Potopu - Kozel, Potopa (alegorie). Vedle Potopy a Zlatého věku Widmann patrně plánoval i další sousoší ilustrující mýtickou historii světa.
Dvě pískovcové kariatidy v podobě Amazonek, odhalená ňadra, kolem beder drapérie s motivem pancíře, které drží balkón prvního patra. and KOvařík 2006, 65, obr. 59-60.
Alabastrová soška. Uprostřed kompozice Satur, plnovous a křídla, v levé ruce drží batole, pravou rukou svírá ruku druhého malého dítěte. and Schaefer 1987, 170.
Alabastr (v. 52 cm). Tři nahé figury- Saturn, vousy, kolem beder drapérie, drží v rukách malé dítě hlavou dolů. Za saturnem žena, Ops, která se mu dítě snaží vzít. Za ženou, na soklu, se za matkou ukrývá druhé dítě, patrně malý Jupiter., Vlnas 2005, 135-136; Kovařík 2006, 41-42., and Plastika pochází z původního souboru dvanácti alabastrových a mramorových sošech vytvořených pravděpodobně pro Františka Václava z Wrtby st. a byl umístěn v jeho pražském paláci. Widmann skupinu ztvárnil ještě jednou (srov. zámek Kozel, tentokrát Saturn nemá křídla).
Pod balkonem prvního patra hlavního vchodu, dvě nadživotní pískovcové plastiky atlantů, nazí, kolem beder drapérie, nesou na ramenou balkon. Vlevo bezvousý muž - Atlás, vpravo muž s plnovousem - Herkules. and Kovařík 2006#, 39, 101-102.
V zámecké zahradě teatron, terasy se sochařskou výzdobou od L. Widemanna, sedící nahá žena kojící u každého prsu dítě., Blažíček, O. J., Pražská plastika raného rokoka, Praha 1946., Poche 1980#, s. 371., Pouba 1996#, s. 41-46., and Teatron byl ozdoben několika sochařskými díly (Venuše s Amorem, putti, dva obelisky na koulích, centrálně umístěná mušle, vázy a nádrže na vodu. Ústřední sochou byla křesťanská láska - Caritas, jedna z křesťanských ctností. Nahá žena kojí dvě děti – Lásku k bližnímu a Lásku k Bohu.