Československý časopis pro fyziku vznikl roku 1951 rozdělením Časopisu pro pěstování mathematiky a fysiky, který vydávala Jednota českých mathematiků od roku 1872. Později, ke konci roku 1968, se Čs. čas. fyz. rozdělil na cizojazyčnou odbornou řadu (B) s modrou obálkou a domácí, populárnější řadu (A) se žlutou obálkou. Je tomu tedy téměř 50 let, co byl tento "žlutý časopis" ustaven. Při listování starými čísly lze najít zajímavé paralely i kontrasty mezi tehdejším a dnešním životem fyzikální obce. Dovolte nám některé úryvky reprodukovat., Vybral Jan Valenta., and Obsahuje 6 vybraných příspěvků
Jubilejní, dvacátý ročník žlutého časopisu měl již zaběhnutou novou podobu, kterou mu v roce 1968 po svém nástupu vtiskl nový vedoucí redaktor Zdeněk Málek. Doba začínající normalizace nebyla příliš radostná, jak můžeme číst mezi řádky. Z celého ročníku, který před půlstoletím zahrnoval 704 stran formátu B5, vybíráme několik ukázek s přesahem do dnešních dnů., Jan Valenta., and Zahrnuje 9 ukázek z vybraných článků publikovaných v roce 1970.
Tak jako společnost se v roce 1969 vzpamatovávala z nárazu do reality spojeneckých tanků, tak i ve žlutém časopise postupně dozněla velká anketa, kriticky hodnotící stav československé fyziky a výzkumu vůbec. V roce 1969 se již řešily praktičtější otázky: jak dál ve vztahu k nedávno založené EFS, příprava moderních učebnic fyziky apod. Objevují se také humorné příspěvky., Jan Valenta., and Článek obsahuje 9 vybraných příspěvků z roku 1969
Polemika člena korespondenta Akademie věd Jindřicha Bačkovského a docenta Františka Janoucha odráží atmosféru jara roku 1968. Začala nejprve v denním tisku (Rudém právu, nejdůležitějším deníku v ČSSR, tiskovém orgánu Komunistické strany Československa) v roce 1967 a pak se přenesla do Čs. čas. fyz. Janouch zřejmě chtěl především bojovat za vyšší podporu jaderné fyziky. Nato se ozval akademik Bačkovský, jeden z hlavních "organizátorů" fyzikálního výzkumu v socialistickém Československu, který se mohl cítit kritikou o generaci mladšího Janoucha dotčen. Z dnešního pohledu není ani tak zajímavé, kdo z diskutujících byl blíže tehdejší realitě a měl lepší návrhy na zlepšení, ale uvědomění si konstrastu s dnešní situací. Dnes se žádná taková diskuse (alespoň ne v otevřené formě) nevede. Je samozřejmě diskutabilní, zda lze seriózně vyhodnotit význam různých oborů vědy, ale na druhé straně - je dobré nechat vývoj struktury pěstovaných oborů zcela "náhodě" (podle toho, jak se kde objeví nějaká silná osobnost s vlivem, která dokáže svůj obor "nadopovat" evropskými dotacemi)? and Vybral Jan Valenta.