Tento díl je zaměřen především na obnovu ekosystémů na výsypkách po těžbě uhlí, v lomech, vytěžených štěrkopískovnách a rašeliništích. Pokud není zničena nějaká cenná lokalita, maloplošná těžba může často být obohacením krajiny. I v případě větších těžeben a navazujících výsypek a odvalů nemusí být za určitých okolností jejich existence negativní. Mohou se stát útočišti pro mnoho druhů rostlin i živočichů, které z běžné, intenzivně využívané krajiny mizejí. Podmínkou ovšem je, že těžbou narušená místa nejsou technicky rekultivována, nýbrž jsou ponechána spontánní, případně mírně řízené (usměrňované) nebo uměle blokované sukcesi. and The article deals mainly with the restoration of ecosystems situated in spoil heaps from coal mining, in quarries, disused gravel-sand pits and extracted peatland. A small-scale excavation can enrich the landscape if it does not cause damage to a rare locality. Even greater excavations and dumps do not necessarily have a negative effect on the environment. Such localities can be used for conservation of numerous plant and animal species disappearing from the surrounding intensively utilized landscape. Nevertheless, such localities need to be left to spontaneous succession or managed only to a small degree, without technical reclamation.