Školy jsou v současné době stále explicitněji vystavovány požadavku vzdělávat všechny žáky společně. Naplňování tohoto požadavku ale vyvolává řadu otázek a v tomto textu zaměříme pozornost na některé z těch, které souvisejí s heterogenitou žáků ve škole. Odpovědi na vybrané otázky reprezentují pohled úzkého vedení školy jako klíčového aktéra implementace politiky inkluzivního vzdělávání do života jednotlivých škol. Na datech z případové studie jedné základní školy, která se explicitně nehlásí ke konceptu inkluzivního vzdělávání, představíme, jak se úzké vedení školy staví k diverzitě žákovské populace dané spádovou oblastí a jaká témata z hlediska řízení a vedení školy vystupují do popředí, když se vedení školy dlouhodobě snaží prosazovat svůj proinkluzivní náhled na diverzitu žáků. and Schools nowadays face explicit pressure to educate all students together. This paper examines some questions raised by the meeting of this demand, specifically questions related to heterogeneity of students. The paper presents answers which represent the point of view of school leaders, who as such have key roles in implementation of inclusive education policy in their schools. Based on a case study of a school which has not explicitly avowed its commitment to inclusive education, the paper shows how its school leaders perceive the diversity of students, which is given by the location of their school, and which themes arise for school leaderships as they attempt continually to enforce a perspective which is in favour of inclusive education.
Tento text představuje problematiku odborného zajištění chodu málotřídní školy ze strany pedagogického personálu. Na základě statistické analýzy vybraných položek celostátního dotazníkového šetření na málotřídních školách otevíráme témata, která se jeví v každodenní realizaci výchovně vzdělávacího procesu jako klíčová. Touto cestou akcentujeme zejména profesní specifika, která s sebou působení na málotřídní škole přinášejí. Dílčí kapitoly se týkají kvalifikovanosti pedagogických pracovníků, jejich dalšího vzdělávání, otevřenosti či izolovanosti málotřídních škol z pohledu sdílení pracovních zkušeností, spolupráce nebo inspirace. Jednotlivé části spojuje typický kontext venkovského prostředí, které se dá vnímat jako společný jmenovatel vstupujících proměnných. and The paper presents the problems involved in operating small schools with composite classes as experienced by their staff. A statistical analysis of selected items from a national questionnaire survey conducted in small schools with composite classes is used to introduce topics viewed as key ones in the everyday reality of providing education in these schools. Mainly professional specifics surfacing in teaching at a small school are emphasized. The individual chapters discuss qualification of staff, their continuing education, openness versus isolation of small schools as to professional experience sharing, cooperation and inspiration. The individual topics are connected by the typical context of village environment providing a common denominator to the relevant variables.