The aim of the AIRFLY (air fluorescence yield) project is to simulate and to measure the process of the fluorescence and Cherenkov emission produced by impact of cosmic rays on molecules of nitrogen in high level atmosphere. Several setups were designed to measure fluorescent and Cherenkov light. In this paper we report the chamber with controlled atmosphere to simulate conditions in various levels of the Earth atmosphere. The chamber was designed in the Institute of Physics of Academy of Sciences of the Czech Republic in cooperation with the Faculty of Mechanical Engineering, Czech Technical University and the Joint Laboratory of Optics of Palacky University and Institute of Physics of Academy of Sciences in Olomouc. and Cílem projektu AIRFLY je napodobit a proměřit proces fluorescenční a Čerenkovské emise vznikající dopadem kosmického záření na molekuly dusíku ve vyšších vrstvách atmosféry. Bylo navrženo několik uspořádání pro měření fluorescenčního a Čerenkovského světla. V tomto článku je popsána komora s řízenou atmosférou pro modelování podmínek v různých výškách zemské atmosféry. Komora byla zkonstruována ve Fyzikálním ústavu AV ČR ve spolupráci se Strojní fakultou ČVUT a Společnou laboratoří optiky Univerzity Palackého a FZÚ AV ČR v Olomouci.
The fluorescence detector array of single-pixel telescopes is a low-cost, large-area, next-generation experiment for the detection of ultrahigh-energy cosmic rays via the atmospheric fluorescence technique. The proposed design involves the deployment of several hundred large field-of-view fluorescence telescopes on a regular grid of several thousand square kilometres in ground area. This paper describes the optical design of the telescope, as well as its mechanical support structure. and Pole fluorescenčních detektorů složené z jednopixelových teleskopů představuje levný experiment nové generace observatoří pro detekci vysokoenergetického kosmického záření snímaného na velké rozloze za použití fluorescence sekundárního záření v atmosféře. Předkládaný projekt počítá s několika sty fluorescenčních teleskopů umístěných v pravidelné síti na ploše několika tisíc čtverečných kilometrů. Příspěvek popisuje optický návrh teleskopu a také podpůrnou mechanickou konstrukci teleskopu.
Semi finished glass pieces are moulded in the furnace to template forms not only to fit their shape but also to reduce internal stresses. Thermal differences are unwanted and have to be minimized in the cooling procedure of the glass pieces. Simulations of various types and sizes of shaping forms and complex model cooling were accomplished. The aim of these simulations was to optimise geometric parameters, clamping conditions and material of the form, so that thermal differences at glass are minimized during the cooling. and Článek se zabývá numerickým modelováním změn teplotního pole v materiálu skleněných výlisků v průběhu jejich chlazení po tvarování v elektrické peci. Cílem simulací bylo optimalizovat geometrické vlastnosti, způsob uchycení a materiál formy pro tvarování skleněných výlisků tak, aby teplotní diference ve skle byly co nejmenší.
This paper is focused on methods of subsurface damage analysis (PPP) of flat surfaces of glass optical elements that are created during the manufacturing process, typically in the grinding process. Knowledge of these damages allows an optimization of technological process in order to improve the quality of the surface and thus some properties of the product. Considering optical elements, we are interested mainly in their optical properties (e.g. reflectivity or diffusion properties). PPP analysis can be divided into destructive and non-destructive methods. This paper does not present either all possible experimental details, it is only an overview of the frequently used and specialized literature of mentioned methods. It also attempts to illustrate the breadth of the principles on which these methods are based. and Tento článek se věnuje metodám analýzy podpovrchových poškození (PPP) rovinných povrchů skleněných optických prvků vzniklých při výrobním procesu, typicky při procesu broušení. Znalost těchto poškození umožňuje optimalizaci technologického procesu s cílem zlepšení kvality povrchu a tím i některých vlastností výrobku. U optických prvků se jedná zejména o jejich optické vlastnosti (např. reflektivita nebo difúzní vlastnosti). Analýzu PPP lze rozdělit na metody destruktivní a nedestruktivní. Tento článek nepředstavuje jejich úplný výčet, ani experimentální detaily, je pouze přehledem často používaných a v odborné literatuře zmiňovaných metod. Snaží se také ilustrovat šíři principů, na nichž jsou tato měření založena.