1 - 2 of 2
Number of results to display per page
Search Results
2. Mezi kladivem a kovadlinou
- Creator:
- Ryčlová, Ivana
- Type:
- article and TEXT
- Language:
- Czech
- Description:
- Stať představuje snahu o nový pohled na jednoho z největším a zároveň nejkontroverznějších spisovatelů ruské literatury 20. století – Maxima Gorkého (1868–1936). Jak známo, legend a mýtů o Gorkém existuje nepřeberné množství. Od krajních interpretací nedávných let, v nichž byl Gorkij (především díky obrazu vytvořenému Alexandrem Solženicynem) líčen jako opěvovatel gulagu, až po zobrazování Gorkého jako Stalinovy oběti. Autorka textu se na základě pramenů publikovaných v Rusku po perestrojce snaží o rekonstrukci událostí, jež způsobily, že Maxim Gorkij, někdejší radikální odpůrce Říjnové revoluce, se stal za Stalinovy vlády jedním ze spolurealizátorů jejích idejí. Stať přináší dostatek materiálu, aby bylo možné učinit závěr, že spisovatel nebyl přesvědčeným stalinistou, ale ani bojovníkem se Stalinovou diktaturou. Patřil však k okruhu lidí, kteří byli po Stalinově nástupu k moci s diktátorem v úzkém kontaktu. Byla to především Gorkého autorita a mezinárodní prestiž, jichž Stalin postupně stále více využíval při prosazování svých politických cílů. Kompromis umělce s mocí vždycky byl a bude věcí mravní integrity a svědomí. Viděno takto nezbývá než konstatovat, že mravně konzistentní osobností Maxim Gorkij nebyl. Spisovatelů, kteří rozpustili svůj talent ve stranické rétorice novinových statí, bylo v sovětské literatuře mnoho, žádný z nich však nepřispěl k rozbujení stalinismu jen proto, že „neviděl, co nechtěl“, takovou měrou jako Maxim Gorkij. V hodnocení jeho osobnosti a role, již mu bylo souzeno hrát ve společenském a politickém dění rodícího se „prvního proletářského státu na světě“, zůstanou zřejmě navždy dvě krajní polohy: Maxim Gorkij, který přímluvami na nejvyšších místech pomohl ulehčit konkrétní lidské osudy, zachránit životy – a Maxim Gorkij, který dal mezinárodně uznávanou autoritu svého hlasu k dispozici jednomu z největších zločinců minulého století. and The article is intended to shed new light on one of the greatest and, at the same time, most controversial writers of twentieth-century Russian literature – Maxim Gorky (1868–1936). Countless myths and legends surround this renowned figure. Recent interpretations of his life and work range from describing him as someone who praised the Gulag system (particularly in Aleksandr Solzhenitsyn’s portrayal of him) to his being depicted as a victim of Stalin. The author of the article, on the basis of sources published in Russia after perestroika, attempts to reconstruct the events that caused Gorky, formerly a radical opponent of the October Revolution, to become one of the co-implementers of the ideas of the Stalinist régime. The article provides sufficient evidence to support the argument that Gorky was neither a convinced Stalinist nor an opponent of the Stalinist dictatorship. He was, however, one of the few people after Stalin rose to power, apart from the Party leadership, to be in close touch with the dictator. It was mainly Gorky’s authority and international prestige which Stalin increasingly exploited to further his own political aims. An artist’s compromise with power has always been, and will surely always be, a matter of failed integrity and conscience. In the light of this, one may only conclude that Gorky was ethically inconsistent. Many Soviet writers squandered their talents in writing rhetorical articles for the State-run press, but none of them contributed as much as Gorky to the spread of Stalinism simply by turning a blind eye. In the assessments of his personality and the role that he was destined to play in society and politics during the establishment and building of the ‘first proletarian state in the world’, there will probably always be two extreme positions: the Gorky whose intervention in the highest circles could help certain people out of severe difficulties and the Gorky who lent his international reputation and voice to one of the greatest criminals of the last century.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public