V blízkosti raně středověkého hradiště u Stavenic, okr. Šumperk, bylo nalezeno luxusní udidlo složené z bronzových zdobených postranic a železné středové části zhruba z poloviny 10. stol. či o málo pozdější. Jedná se o nejsevernější nález maďarského původu v České republice, obdobné nálezy však pronikly i do polského Slezska. Nález ukazuje na strategický význam širšího prostoru Moravské brány. and A luxurious equestrian bit with decorated bronze sidepieces and an iron centre part from the middle of the 10th century or slightly later was found near the early medieval stronghold near Stavenice in the Šumperk district. While this is the northernmost find of Hungarian origin in the Czech Republic, similar finds have been found as far away as in Polish Silesia. The find indicates the strategic importance of the broader area of the “Moravian Gate”.
Článek hodnotí výsledky systematických prospekcí s pomocí detektorů kovů z pomezí východních Čech a severozápadní Moravy za posledních patnáct let, doplněné o geofyzikální prospekci hradiště u Mařína. Dosavadní výzkum přinesl importy byzantského i karolínského původu (nákončí, průvlečka, hrot kopí) 7.–9. stol., nejpočetnější jsou lité ozdoby pozdně avarského typu z 8. století. Prostorová distribuce raně středověkých artefaktů mimo tradiční sídelní oblast vykazuje vazby na zaniklé komunikace, dochované v podobě úvozů. and The article evaluates the results of systematic metal detector surveys from the borderland between east Bohemia and northwest Moravia over the past fifteen years, supplemented with a geophysical survey of early medieval hillfort near Mařín (Svitavy district). The conducted surveys have produced imports of Byzantine and Carolingian origin (strap ends, loops, spear tip) from the 7th to 9th century, with cast ornaments of the Late Avar type from the 8th century occurring in the greatest numbers. The spatial distribution of early medieval artefacts outside the traditional settlement territory shows ties to defunct roads preserved in the form of sunken lanes.
Polemicky zaměřená stať na základě nepočetných písemných a početnějších archeologických pramenů spojuje šíření kultury s keramikou pražského typu s přesunem gentes, později nazývaných především Venedi a Sklavini, do střední Evropy. Prameny ukazují na jejich kontinuitu s pozdějším raně středověkým osídlením z doby, kdy již písemné zprávy na území Čech dokládají přítomnost Slovanů, konkrétně Bohemanů/Čechů, a naopak na diskontinuitu s předchozím osídlením mladšího stupně doby stěhování národů, tradičně spojovaným s Germány. Nálezy z území Slovanů (Avarů, Gepidů, Bavorů ad.) neprezentují symbolicky vyjadřovanou „identitu“; archeolog provádí vždy unikátní interpretaci komplexu hmotných a písemných pramenů; v soustavném interpretačním kruhu se vytváří horizont smyslu, v němž lze rozpoznávat a vydělovat fakta. and This polemically written text, based on scanty data from written sources and on more abundant archaeological evidence, links the propagation of Prague-type pottery culture (henceforth PTPC) with the advance of the gentes, referred to later especially as Venedi and Sclavini, into central Europe. Our sources point to their continuity with later early medieval settlement from the times when written sources attest to the presence of Slavs, in particular Bohemani or Czechs, on Bohemian territory. On the other hand, a discontinuity with the preceding settlement of the later stage of the Migration period, traditionally ascribed to Germanic population groups, may be observed. Finds from the territory of the Slavs (Avars, Gepids, Bavarians, etc.) do not represent a symbolically expressed „identity“. Archaeology always carries out a case-by-case interpretation of the complex of material and written sources; a „horizon of sense“, in which facts may be discerned and singled out, thus emerges in a systematic interpretational circle.
Článek předkládá RFA analýzy ryzosti zlatých šperků z pěti významných raně středověkých lokalit z Čech (9.–10. stol.), považovaných za importy z Moravy, a srovnávací soubor náušnic, gombíků/knoflíků a ozdob s gemmami z Mikulčic, tedy centrální lokality na Moravě. Analýzy potvrdily velkou ryzost zlata užívaného na Moravě, podpořily interpretaci kování – relikviáře – s perlami z Mikulčic jako importu; v případě nálezů z Čech jejich složení podporuje moravský původ, u medailonu ze Želének je po analýze zřejmé, že řetěz vznikl nezávisle na medailonu a byl na něj použit kov menší ryzosti. Identické složení čtyř šperků ze dvou lokalit (Želénky – náušnice, Stará Kouřim – perly) může ukazovat na společný původ v jedné moravské dílně. and This article presents X–ray fluorescence analyses of the purity of gold jewellery from five important Early Medieval sites in Bohemia (9th–10th century) regarded as imports from Moravia, and of a comparative assemblage of earrings, spherical gombík buttons and gem–studded jewellery from Mikulčice, i.e. from a central site in Moravia. The analyses confirmed the high purity of the gold used in Moravia, and supported the interpretation of metalwork (a reliquary) with pearls from Mikulčice as an import. The composition of the finds from Bohemia supports a Moravian origin for them; in the case of a medallion from Želénky it is clear after analysis that chain originated separately, and that less pure metal was used in its making. The identical composition of of four jewels found at two sites (Želénky – earrings, Stará Kouřim – beads) may indicate their common origin in a single Moravian workshop.
Na svahu Pákovy hory (k. ú. Lhota u Medvědic) v Českém středohoří bylo nalezeno prolamované bronzové nákončí pochvy meče, které lze podle přesné paralely z Kelheimu datovat do 11. a/nebo na počátek 12. století. Další fragment pochází z Roudnice, okr. Hradec Králové, a s trochu odlišným prolamovaným dekorem i ze Ždánic na Moravě. Nové nálezy patrně importovaného nákončí pochvy meče rozšiřují dosud známou škálu těchto artefaktů z českého území. and An openwork bronze scabbard chape was found on the slopes of Pákova Hill in the Central Bohemian Uplands (cadastral territory of Lhota u Medvědic); based on exact parallels from Kelheim, it can be dated to the 11th century and/or beginning of the 12th century. Another fragment was found in Roudnice in the district of Hradec Králové, and another in Ždánice na Moravě, which featured slightly different openwork decoration. The new finds of apparently imported scabbard chapes increase the hitherto known scale of these artefacts in Bohemia.