Řadový nájemní dům, jeden z nejstarších domů v řadě, postavil ho pro tehdy úspěšného řemeslníka, tesaře, Mihály Pollack v roce 1812 (1820 ?). Tyto domy byly většinou v majetku středních vrstev, nejčastěji obchodníků. Původně bylo průčelí domu situováno do nábřežní promenády. V klenáku portálu je umístěna ve vysokém reliéfu hlava vousatého muže, může to být Jupiter nebo Herkules. Uvnitř komplexu budovy (ve dvoře ?) jsou údajně figurální plasiky antických božstev (Jupiter, Hébé, Flora)., Zádor 1993, s 44., and Jupiter bývá někdy zobrazován s vavřínovým věncem na hlavě (jako například na sousedním domě č. 5), nebo s jakousi korunou na hlavě. Herkules může mít přes hlavu lví kůži, oba však mohou být i prostovlasí, proto je velmi obtížné přesněji postavu určit.
Řadový nájemní dům, jeden z nejstarších domů v řadě, postavil ho pro tehdy úspěšného řemeslníka, tesaře, Mihály Pollack v roce 1812 (1820 ?). Tyto domy byly většinou v majetku středních vrstev, nejčastěji obchodníků. Původně bylo průčelí domu situováno do nábřežní promenády. V klenáku portálu je umístěna ve vysokém reliéfu hlava vousatého muže, může to být Jupiter nebo Herkules. Uvnitř komplexu budovy (ve dvoře ?) jsou údajně figurální plasiky antických božstev (Jupiter, Hébé, Flora)., Zádor 1993, s 44., and Jupiter bývá někdy zobrazován s vavřínovým věncem na hlavě (jako například na sousedním domě č. 5), nebo s jakousi korunou na hlavě. Herkules může mít přes hlavu lví kůži, oba však mohou být i prostovlasí, proto je velmi obtížné přesněji postavu určit.
Maďarské národní muzeum ("Magyar Nemzeti Múzeum") je nejstarší v Budapešti. Bylo budováno v letech 1836 - 1846, vnitřní dekorace do roku 1860. Původní budova byla roku 1920 přestavěna. Průčelí se sochařsky zdobeným štítem: uprostřed personifikace Pannonie se štítem, držící v každé ruce věnec, vpravo dvě dívky - personifikace vědy a umění, vlevo Historie zapisující slavné činy a Sláva s palmovou ratolestí a trubkou. V pravém cípu štítu vousatý muž - personifikace řeky Danaje, vlevo dívka - personifikace Drávy. and Zádor 1981, obr. 66-69; Vadas 1993, s. 14.
Maďarské národní muzeum ("Magyar Nemzeti Múzeum") je nejstarší v Budapešti. Bylo budováno v letech 1836 - 1846, vnitřní dekorace do roku 1860. Původní budova byla roku 1920 přestavěna. Průčelí se sochařsky zdobeným štítem: uprostřed personifikace Pannonie se štítem, držící v každé ruce věnec, vpravo dvě dívky - personifikace vědy a umění, vlevo Historie zapisující slavné činy a Sláva s palmovou ratolestí a trubkou. V pravém cípu štítu vousatý muž - alegorie řeky Danaje, vlevo dívka - alegorie Drávy. and Zádor 1981, obr. 66-69; Vadas 1993, s. 14.
Nárožní klasicistní dům, dnes budova Středoevropské univerzity (CEU). Ve vstupní hale budovy jsou ve výklencích čtyři alegorické plastiky: dvě dívky s věncem v ruce; dívka s břečťanovými listy v pravé svěšené ruce a břečťanovým věncem na hlavě; dívka s vinným listem ve svěšené ruce a věncem z révových listů na hlavě., Zádor 1981, obr.31-32; Zádor 1993, s. 36-38., and Postavy dívek v kontrapostu, v antické drapérii, jsou inspirovány antickými sochami žen (gesto ruky přidržující drapérii), nicméně je zde i silná inspirace v manýristickém sochařství. V maďarské literatuře jsou plastiky ve vestibulu budovy zmíněny pouze jako alegorické postavy.Dívky nejsou artibuty blíže specifikovány tak, aby bylo možné rekonstruovat význam celé zobrazené skupiny, pokud vůbec tvořila nějaký ideový celek. Patrně se jedná o alegorie Jara, Léta, Podzimu a Zimy. Dvě dívky s věncem v ruce jsou ve skutečnosti stejnou zrcadlově převrácenou kompozicí postavy v kontrapostu, jen věnce jsou nepatrně odlišné.
Nárožní klasicistní dům, dnes budova Středoevropské univerzity (CEU). Ve vstupní hale budovy jsou ve výklencích čtyři alegorické plastiky: dvě dívky s věncem v ruce; dívka s břečťanovými listy v pravé svěšené ruce a břečťanovým věncem na hlavě; dívka s vinným listem ve svěšené ruce a věncem z révových listů na hlavě., Zádor 1981, obr.31-32; Zádor 1993, s. 36-38., and Postavy dívek v kontrapostu, v antické drapérii, jsou inspirovány antickými sochami žen (gesto ruky přidržující drapérii), nicméně je zde i silná inspirace v manýristickém sochařství. V maďarské literatuře jsou plastiky ve vestibulu budovy zmíněny pouze jako alegorické postavy.Dívky nejsou artibuty blíže specifikovány tak, aby bylo možné rekonstruovat význam celé zobrazené skupiny, pokud vůbec tvořila nějaký ideový celek. Patrně se jedná o alegorie Jara, Léta, Podzimu a Zimy. Dvě dívky s věncem v ruce jsou ve skutečnosti stejnou zrcadlově převrácenou kompozicí postavy v kontrapostu, jen věnce jsou nepatrně odlišné.