Plný text obsahuje 56 anglických abstraktů. (Jsou uvedeny v rámci Summary na str. 200-221.) and Výčet dalších autorů hesel/textů, kteří nemohli být z kapacitního hlediska uvedeni do položky Údaje o autorech:
Hoperniak, Vladimír (Sušice);
Kudelová, Mária (Šumperk);
Hutníková, Jana (Tachov);
Kabelíková, Božena (Třebíč);
Jakouběová, Vladimíra (Turnov);
Tarcalová, Ludmila (Uherské Hradiště);
Odehnal, Petr (Valašské Klobouky);
Sojková, Jana (Vrchabí);
Mikysková, Markéta (Vyškov);
Pavlištík, Karel, Prudká, Alena a Petráková, Blanka (Zlín);
Poláková, Květoslava (Znojmo);
Jelínková, Jaroslava (Železný Brod).
Překlad abstraktů do angličtiny:
Štěpán, Pavel (št) a Válka, Lukáš (lv).
The present paper is an interpretation of the absence of systematic analysis of corporeality in Heidegger’s Being and Time. We do not only ask why this analysis is missing, but also in what way it is missing. Heidegger, in fact, avoids the problem of corporeality in a specifi c way which enables us to think about it a little further than he himself did. Our paper, therefore, is an attempt to present a sketch of what the existential corporeality might eventually consist in. Our aim is not to correct or to fi ll the gap in Being and Time, but rather to investigate certain possibilities of the existential-analytical thought. Our attempt draws systematically on phenomenological topology:
the body (Körper) is understood as a point which provides the centre of the concrete human perspective and the existential corporeality (Leiblichkeit) is nderstood as a structured whole within which the changes and alternations of the partial corporeal perspectives make sense. and In der Studie wird das Fehlen einer konzentrierten Analyse der menschlichen Leiblichkeit in Heideggers Sein und Zeit interpretiert. Dabei wird nicht nur gefragt, warum diese Analyse fehlt, sondern auch, wie sie fehlt. Heidegger weicht der Problematik der Leiblichkeit nämlich auf eine Art und Weise aus, die ein Weiterdenken ermöglicht. Die Studie enthält daher auch eine Skizzierung dessen, worin eine existenzielle Leiblichkeit bestehen könnte. Dabei geht es nicht um eine Berichtigung oder Ergänzung von Sein und Zeit, sondern um die Erkundung der Möglichkeiten eines existenziell analytischen Denkens. Der Interpretationsansatz nutzt in methodischer Hinsicht die phänomenologische Topologie: Der Körper (Leib) wird als Punkt aufgefasst, der den Standpunkt einer konkreten menschlichen Perspektive vertritt, und die existenzielle Leiblichkeit als strukturiertes Ganzes, in dem Verschiebungen und Wechsel leiblicher Teilperspektiven sinnvoll sind.
This review study considers Ivan Blecha’s book Bytí a svět. Heidegger v kontextu [Being and the World: Heidegger in Context] chiefly from the point of view of how to read Heidegger after the publication of the first volumes of the Black Notebooks in 2014 and the discussions that have followed in its wake. The peril of contemporary writing about Heidegger is understood by this study as a par-odic interpretive situation. Its basis is a loss of confidence in the governing principles of Heidegger’s seriously intended texts, which manifests itself in the fact that they have inadvertently become a parody of themselves. As a possible response to this situation, Blecha’s method of interpretative confrontations is highlighted. Blecha’s interpretation of Heidegger is subsequently characterized as moving towards a realistic and topological phenomenology., Tato recenzní studie posuzuje knihu Ivana Blechy Bytí a svět. Heidegger v kontextu především z hlediska otázky, jak číst Heideggera po vydání prvních svazků Černých sešitů v roce 2014 a následných diskusích. Riziko současného psaní o Heideggerovi pojmenovává jako paródickou interpretační situaci. Jejím základem je ztráta důvěry v diktum Heideggerových vážně míněných textů, která se projevuje tím, že se nechtěně stávají parodií sebe samých. Jako možná reakce na tuto situaci je vyzdvižena Blechova metoda interpretačních konfrontací. Blechův výklad Heideggera je následně charakterizován jako směřující k realistické a topologické fenomenologii., and Recenzní studie na: Ivan Blecha: Bytí a svět. Heidegger v kontextu
The study critically analyzes Husserl’s interpretations of spatiality in his lectures from 1907, titled “Ding und Raum”. It seeks reasons why these lectures concentrate almost exclusively on visual perception and do not consider the constituting of space by means of auditory perception. He finds these reasons both in the ambivalent interpretation of location (i.e., the insufficiently considered relationship between localization and position) and in the not fully reflected upon conviction that sight is more important for a person in relation to the surrounding environment than is hearing. The study points out the possibility of applying Husserl’s formulated “method of layers” in the course of phenomenological research to sonic environments (assuming the rejection of the primacy of visuality in the interpretation of human experience). and Studie kriticky analyzuje Husserlovy výklady prostorovosti v přednáškách Ding und Raum (1907). Hledá důvody, proč se tyto přednášky soustředí téměř výhradně na vnímání zrakem a není zohledněna konstituce prostoru pomocí sluchového vnímání. Tyto důvody spatřuje jednak v ambivalentním výkladu umístění (tj. nedostatečně promyšleném vztahu mezi lokalizací a polohou) a jednak v ne zcela reflektovaném přesvědčení, že zrak je pro člověka ve vztahu k okolnímu prostředí důležitější než sluch. Studie upozorňuje na možnost aplikace Husserlem formulované „metody vrstev“ při fenomenologickém výzkumu zvukových prostředí (za předpokladu odmítnutí primátu vizuality při výkladu lidské zkušenosti).
This study investigates the influence of Merleau Ponty’s (and to an extent Husserl’s) tendency to focus on the phenomenal field in articulating the re¬lation between phenomenality and transcendentality and in weakening the phenomenological differentiation of appearance and phenomenon. The ques¬tion is posed of how, in the context of phenomenological work with the field, we might understand the fact that phenomenology is a transcendental philo¬sophical discipline. The study emphasises the transformative significance of the transcendental method and prepares the way for a topological interpre¬tation of the transcendental field.