Vytváření notářských zápisů je v České republice široce pojímáno jako veřejnoprávní proces. Z toho důvodu stát odpovídá za škodu způsobenou chybným notářským zápisem o právním jednání.Autor tohoto příspěvku argumentuje, že sepisování notářského zápisu nemá být hodnoceno jako výkon veřejné moci. Podrobná analýza ukazuje, že sepisování notářského zápisu má více soukromoprávních prvků než veřejnoprávních charakteristik. Z toho pak plyne, že neexistuje ústavním pořádkem daná povinnost státu nést odpovědnost za škodu způsobenou notářským zápisem. Nicméně zákonodárce může rozšířit rozsah odpovědnosti státu za škodu, což není v případě dnešní české právní úpravy odpovědnosti za notářský zápis v rozporu s ústavními zásadami. and Creating notarial acts in the Czech Republic is broadly conceived as a public process.For this reason, the state is liable for damages caused by faulty notarial acts. The author of this paper argues that the drafting of a notarial deed does not qualify as exercise of public authority.Detailed analysis shows that the drafting of a notarial deed has more private law than public characteristics. It follows from this that there is no constitutional obligation for the on State to bear responsibility for the damage caused by a notarial deed. However, the legislature may extend the scope of State liability, which is not, in the case of today’s Czech legislation on the responsibility for the notarial act contrary to the constitutional principles.
Česká doktrína se tradičně dívá na odpovědnost státu za škodu z občanskoprávní perspektivy a aplikuje na ni občanskoprávní teorii odpovědnosti za škodu.V tomto článku je formulován názor, že by měla být problematika odpovědnosti státu za škodu považována v České republice za součást veřejného práva. Text shrnuje vývoj legislativních pravidel týkající se odpovědnosti státu a analyzuje českou diskuzi o její právní povaze od 20. let 20. století. Z analýzy vyplývá, že v současnosti přijímaný názor není jednohlasný. Zejména je nutné brát v úvahu rozhodnutí Ústavního soudu (sp. zn. II. ÚS 1612/09 z 23. února 2010), ve kterém bylo konstatováno, že tento typ odpovědnosti náleží do oblasti veřejného práva. Podle názoru autora, který se inspiruje ve francouzské doktríně, veřejnoprávní perspektiva je mnohem přiléhavější pro odpovědnost státu za škodu v České republice. Občanskoprávní teorie neumožňuje rozlišovat
mezi objektivní odpovědností (bez jakéhokoliv pochybení ze strany orgánu veřejné moci) a odpovědností za chybu, což je klasické dělení francouzských právníků. and Traditionally, Czech doctrine looks at state liability for damages from the private law perspective and applies private law theory of liability for damages on it. This article argues that this issue should rather be treated as a part of public law in the Czech Republic. Text summarizes the development of legal rule concerning state liability and analyzes Czech discussion about its legal
character from 1920’s. Analysis shows that currently accepted opinion is not unequivocal. Above all, judgement of the Constitutional court (II. ÚS 1612/09 of 23rd February 2010) stating that this type of liability is public law issue should be considered. According to author’s opinion, who takes his
inspiration from the French doctrine, public law perspective is much more suitable to state liability for damages in the Czech Republic.Private law theory doesn’t allow distinguishing between objective liability (without any fault from the part of public authority) and liability for fault which is the traditional classification of French lawyers.