Ke spokojenému lidskému životu patří, že svět má smysl. Téměř v každém detailu svého života i život a společenství, v němž prožívá jednotlivé epizody svého bytí, musí člověk pociťovat sounáležitost s širším celkem. Svět, v němž žije, musí v jeho očích tvořit jednotu. Ambivalentnost moderní doby spočívá v jejím tlaku na individualizaci, která však na druhou stranu vede k hledání jednoty. Tato dynamika není ničím ojedinělým, avšak pro lepší pochopení některých jevů současnosti je přínosné odhalit ji v jednotlivých sférách života dnešních lidí. Existuje několik oblastí lidského myšlení, kde toto téma hraje klíčovou roli. Většinou to jsou různé formy ideologie, v nichž se uplatňuje představa světa jako smysluplného celku. Mezi ty, jejichž legitimizační síla hledání jednoty je velmi silná, patří bezesporu náboženství a ekologie. Publikace Hledání ztracené jednoty se snaží najít některá místa, v nichž dochází k prolínání těchto dvou vizí světa. Soustřeďuje se na některé moderní verze náboženství a environmentalismu, tj. na vybraná nová náboženství a na některé proudy v současném environmentálním myšlení, které z náboženství čerpají a nacházejí v něm vhodný nástroj k výkladu světa.
Publikace předkládá základní přehled sociologických teorií modernizace a sekularizace. Sleduje vývoj teoretické reflexe změny postavení náboženství v moderní společnosti od vzniku sociologie (Comte, Marx, Durkheim, Weber) až po současné pokusy o začlenění problematiky globalizace do sociologie náboženství (Robertson). Pojednává o pojetí sekularizace jako vzrůstající racionalizace (0'Dea), ústící ve snižování sociálního významu institucionalizovaného náboženství (Wilson) a v privatizaci náboženství (Luckmann). Tento trend je kladen do souvislosti s pokračující pluralizací náboženského života, která má za následek jak pokles věrohodnosti náboženství (Berger), tak náboženské oživení (Stark, Bainbridge). Kniha otevírá nejen otázku platnosti teorie strukturální diferenciace (Bellah, Lash) a sekularizace v podmínkách politizace náboženství (Casanova, Juergensmeyer), ale také otázky kulturní podmíněnosti základních sociologických konceptů náboženství.
Publikace předkládá ukázky z děl významných autorů minulosti i přítomnosti, jejichž ideje významnou měrou ovlivnily či dosud ovlivňují sociologické uvažování o náboženství. Základní tezí publikace je idea, že náboženství konstruuje univerzální řád světa, který tento svět obdařuje smyslem. Náboženství pak vznáší nárok na takové společenské a kulturní uspořádání, které odpovídá univerzálnímu řádu světa. Vybrané texty proto popisují nejen základní sociologickou perspektivu, ale také procesy konstruování tohoto univerzálního řádu světa, producenty a udržovatele této konstrukce. Publikace se také věnuje procesům, které dnes tento řád zpochybňují, a snahám, které se jej naopak snaží obnovit. Vybrané texty Maxe Webera, Émila Durkheima, Karla Marxe, Petera Bergera, Thomase Luckmanna, Clifforda Geertze, Marka Juergensmeyera, Mika Featherstona, Rolanda Robertsona, Gillese Kepela, Miloše Mendela a Pavla Barši jsou doplněny úvodní studií editora publikace.