Text John Toland a jeho Křesťanství bez mystérií sestává ze dvou provázaných částí. První část představuje stručné biografické pojednání o Johnu Tolandovi (1670–1722), v němž se mimo jiné snažíme předložit obecný úvod do jeho myšlení. Druhá část pak nabízí první český překlad předmluvy k Tolandovu nejznámějšímu spisu Christianity not Mysterious (1696), který je považován za základní impulz deistické diskuze na Britských ostrovech. and The text John Toland and His Christianity not Mysterious consists of two interconnected parts. The first part represents a brief biographical essay on John Toland (1670–1722), in which we also try to present a general introduction to Toland's thought. The second part presents the first Czech translation of the Preface to Toland's most famous treatise Christianity not Mysterious (1696) which is regarded as the main stimulus to the Deist discussion on the British Isles.
Studie se věnuje otázce po ontologickém statusu ideálního, potažmo fenomenálního prostoru v pojetí Gottfrieda Wilhelma Leibnize. Nejprve bude ujasněno, v jakém smyslu lze podle Leibnize za prostor v pravém slova smyslu považovat primárně pouze prostor ideální, sekundárně však rovněž prostor fenomenální. Posléze se vymezím zejména vůči takovým interpretacím leibnizovského ideálního prostoru, které v něm spatřují předzvěst prostoru kantovského. Leibnizův ideální, matematický prostor zde totiž bude přirovnán spíše k prostoru suárezovskému, případně hobbesovskému, nikoli však kantovskému. and This study focuses on the ontological status of ideal, or else phenomenal space from the point of view of Gottfried Wilhelm Leibniz. First of all, it is clarified in what sense, according to Leibniz, only ideal space is to be regarded as proper space and phenomenal space can be regarded as proper space only secondarily. In addition, the study challenges some interpretations of Leibnizian ideal space, according to which it is just an anticipation of Kantian space. However, the ideal, mathematical space of Leibniz is to be likened to Suarezian, or Hobbesian, rather than Kantian space.