Příspěvek představuje českou verzi dotazníkové metody The Children’s Perception of Interparental Conflict Scale (CPIC, Grych, Seid, Fincham, 1992). Psychometrické charakteristiky nástroje jsme zjišťovali na vzorku 554 patnáctiletých respondentů zapojených do studie ELSPAC. Třífaktorová struktura CPIC (Vlastnosti konfliktu, Ohrožení, Sebeobviňování) vykazuje dostatečnou, avšak ne zcela uspokojivou shodu s teoretickými předpoklady a zjištěními Grycha, Seida a Finchama. Role subškály Triangulace v kognitivním zpracování konfliktu a faktorové struktuře nástroje je diskutována z vývojového hlediska. Metoda CPIC se jeví jako vhodný nástroj pro výzkumné užití, pro její praktickou aplikaci by však bylo třeba získat data na reprezentativnějším souboru a vylepšit psychometrické kvality škály Triangulace.
Tato studie se zaměřuje na zkoumání vztahu mezi citovou vazbou k rodičům a pociťovanými strachy v rané adolescenci. K získání dat byly použity dotazníkové metody, pro zachycení citové vazby metoda IPPA (Inventory of Parent and Peer Attachment), k měření strachu jsme použili FSSC-II (Fear Survey Schedule for Children, druhá revidovaná verze). Zkoumaný soubor byl tvořen 291 adolescentem (165 dívek, 126 chlapců) ve věku od 12 do 14 let. Dívky a starší adolescenti vykazují vyšší míru strachu než chlapci a mladší adolescenti. Kvalita citové vazby k matce byla zjištěna jako prediktor celkové míry strachu i jednotlivých strachů souvisejících s rodinným prostředím, specifická zjištění pro jednotlivá pohlaví a věkové skupiny jsou diskutována. and The study focuses on the relationship between the parental attachment and fears in early adolescence. A sample of 291 adolescents aged 12 to 14 (165 girls and 126 boys) completed the 78 item FSSC-II (Fear Survey Schedule for Children, second revision) and 25 item IPPA (Inventory of Parent and Peer Attachment). The results show that girls perceive themselves as more fearful than boys. Fear seems to increase with age. We also found the quality of attachment to mother to be a predictor of both the overall fear score and of the specific fears related to family environment. Gender and age differences are discussed.
Studie se zabývá vztahem těhotných žen k jejich očekávanému dítěti. U vzorku 339 žen ve třetím trimestru těhotenství byla zkoumána spojitost vztahu k očekávanému dítěti s úzkostností, depresivitou, kvalitou partnerského vztahu a s vyhýbavostí a úzkostností citové vazby k partnerovi. Byl kontrolován vliv parity, plánovanosti a chtěnosti dítěte a věku matky. Nejsilnějším prediktorem vztahu k očekávanému dítěti byla kvalita partnerského vztahu ženy, které hodnotily svůj partnerský vztah jako kvalitní, pociťovaly silnější vztah k očekávanému dítěti. Byl prokázán také vliv parity (prvorodičky pociťovaly k očekávanému dítěti silnější vztah než vícerodičky) a plánovanosti dítěte (ženy, jejichž těhotenství bylo plánované, pociťovaly k očekávanému dítěti mírně silnější vztah). Ve výzkumu byla poprvé použita nová škála k měření vztahu k očekávanému dítěti, která překonává některé limity dosavadních metod. Metoda měří různé aspekty vztahu k dítěti v oblasti emoční, kognitivní i behaviorální. and Our study deals with the mother-foetus relationship (MFR) and its connection to chosen mother‘s characteristics. The relationship of MFR and anxiety, depression, quality of partnership, attachment-related avoidance and attachment-related anxiety was investigated on a sample of 339 pregnant women (third trimester). The effect of parity, pregnancy planning, desire for a child and the women’s age were taken into account. Quality of the partnership was the strongest predictor of MFR. Women who considered their relationship with their partner to be functional had a stronger relationship to their unborn baby. Primiparae had a slightly stronger MFR than multiparae and a planned pregnancy is associated with a slightly stronger MFR. The present study uses the new scale of MFR for the first time. The scale overcomes some limits of the older scales and measures different aspects of MFR including emotional, cognitive and behavioural one.