Studie představuje reprezentace pojmu „chodit s někým“, jak jej popisují patnáctiletí adolescenti, respondenti studie ELSPAC. Dále shrnuje, co dospívající pokládají za výhody a nevýhody romantického/partnerského vztahu. Většina patnáctiletých adolescentů udávala, že momentálně prožívá nebo v minulosti již prožila partnerský vztah. Více výpovědí o tom, co si představují pod pojmem „chodit s někým“ a také více nevýhod udávaly dívky oproti chlapcům. V rozhovorech adolescenti reagovali na otázku „co to podle Tebe znamená chodit s někým“ nejčastěji odpověďmi obecného charakteru. Druhá nejčetnější kategorie v sobě zahrnovala výpovědi, které jsou charakteristické pro reprezentaci přátelství – společné volnočasové aktivity, humor, zábava atd. Celkově adolescenti méně uvažovali o negativních aspektech romantického vztahu a v hodnocení převažovaly spíše přínosy a zisky. and The study examines 15-year-old respondents of study ELSPAC descriptions of representation of term „to date somebody“ and their descriptions of advantages and disadvantages of romantic relationships. The majority of adolescents currently have of had dating experiences in the past. We noticed that girls appeared to have more to say than boys about meaning of „dating“ and about negative aspects of romantic relationships. Respondents were the most likely mention general descriptions of romantic relationships. The second category was created by affiliative characteristics of romantic relationships (shared leisure activities, humor, fun etc.). Advantages of romantic relationships more than disadvantages characterized these adolescents’ views of this type of close relationship.
Studie se zabývá základními souvislostmi mezi některými osobnostními
charakteristikami matek a subjektivním vnímáním kojeneckého pláče. Představuje metodu Pocity z kojeneckého pláče (PKP) a její moţné vyuţití pro výzkumné účely. Výzkumný soubor tvořilo 125 respondentek. Sběr dat probíhal v 3. trimestru těhotenství a ve 4-8 týdnech po narození dítěte. Bylo zjištěno, ţe depresivita, rysová úzkostnost, mateřský selfesteem a výchovné postoje souvisejí s pocity, které v matce vyvolává pláč dítěte. and The study focuses on basic relations between some personality characteristics of mothers and their subjective perceptions of infant crying. It presents the method of Feelings about Infant Crying and discusses its possible utilization for research purposes. The data on 125 women who participated in the research were gathered during the third trimester of their pregnancy and between 4th and 8th week after delivery. The study revealed that depression, trait anxiety, maternal self-esteem and infant rearing attitudes correlate with maternal feelings about infant crying.
Excesivní pláč je termín používaný pro neutišitelný kojenecký pláč, který se vyskytuje více než tři hodiny za den, během více než tří dnů v týdnu, v průběhu více než tří týdnů. Dostupné poznatky naznačují, že syndrom excesivního pláče může mít více příčin. Jeden z nejdůležitějších rizikových faktorů se váže k rodinnému kontextu – funkčnosti rodiny, stresu rodičů, rodičovskému sebehodnocení a vědomí vlastní rodičovské účinnosti a ke kvalitě interakce mezi matkou a dítětem.
Fenomén tandemového kojení nebyl v psychologickém výzkumu zatím příliš zachycen. Tandemové kojení bývá praktikováno některými matkami, které následují trend tzv. kontaktního rodičovství. Při tandemovém kojení matka kojí mladší i starší dítě zároveň. Se čtyřmi ženami, které se hlásí ke kontaktnímu rodičovství a tandemově kojí dítě v batolecím věku spolu s jeho starším sourozencem v předškolním věku, byly provedeny hloubkové rozhovory. Pro analýzu dat byla použita interpretativní fenomenologická analýza (IPA), s jejíž pomocí byla identifikována čtyři hlavní témata: 1) Snaha udržet kojení za každou cenu – od útlumu kojení v těhotenství, po prudký nárůst po porodu až k ideálu samoodstavu; 2) Matka uprostřed – „Připadám si, že jsem pořád … pořád mezi dětma…fyzicky a psychicky… uprostřed“; 3) Tandemové kojení jako jistota pro starší dítě v novém uspořádání rodiny a snaha matky o podporu sourozeneckých vztahů; 4) Podpora i kritika tandemového kojení vedoucí k upevnění přesvědčení. and The phenomenon of tandem nursing has not been much captured by psychological research. Tandem nursing is practiced by some mothers who follow the trend of attachment parenting. In tandem nursing, the mother breastfeeds both the younger and the older child at the same time. In-depth interviews were conducted with four women who claimed to practice attachment parenting and breastfed their toddler child together with their older sibling at preschool age. Interpretative phenomenological analysis (IPA) was used to analyze the data, and four main themes were identified: 1) Efforts to maintain breastfeeding at all costs - from the decline of breastfeeding in pregnancy to the sharp increase after childbirth to the ideal of selfreinstatement; 2) Mother in the middle - "I feel like I'm still...always in the middle...physically and mentally...between the children"; 3) Tandem nursing as a safeguard for the older child in the new family structure and the mother's efforts to support sibling relationships; 4) Support and criticism of tandem nursing leading to reinforcement of beliefs.
Studie se zabývá vztahem těhotných žen k jejich očekávanému dítěti. U vzorku 339 žen ve třetím trimestru těhotenství byla zkoumána spojitost vztahu k očekávanému dítěti s úzkostností, depresivitou, kvalitou partnerského vztahu a s vyhýbavostí a úzkostností citové vazby k partnerovi. Byl kontrolován vliv parity, plánovanosti a chtěnosti dítěte a věku matky. Nejsilnějším prediktorem vztahu k očekávanému dítěti byla kvalita partnerského vztahu ženy, které hodnotily svůj partnerský vztah jako kvalitní, pociťovaly silnější vztah k očekávanému dítěti. Byl prokázán také vliv parity (prvorodičky pociťovaly k očekávanému dítěti silnější vztah než vícerodičky) a plánovanosti dítěte (ženy, jejichž těhotenství bylo plánované, pociťovaly k očekávanému dítěti mírně silnější vztah). Ve výzkumu byla poprvé použita nová škála k měření vztahu k očekávanému dítěti, která překonává některé limity dosavadních metod. Metoda měří různé aspekty vztahu k dítěti v oblasti emoční, kognitivní i behaviorální. and Our study deals with the mother-foetus relationship (MFR) and its connection to chosen mother‘s characteristics. The relationship of MFR and anxiety, depression, quality of partnership, attachment-related avoidance and attachment-related anxiety was investigated on a sample of 339 pregnant women (third trimester). The effect of parity, pregnancy planning, desire for a child and the women’s age were taken into account. Quality of the partnership was the strongest predictor of MFR. Women who considered their relationship with their partner to be functional had a stronger relationship to their unborn baby. Primiparae had a slightly stronger MFR than multiparae and a planned pregnancy is associated with a slightly stronger MFR. The present study uses the new scale of MFR for the first time. The scale overcomes some limits of the older scales and measures different aspects of MFR including emotional, cognitive and behavioural one.