Pověst o delfínech a jejich poměru k lidem, námět stejně zvláštní jako pozoruhodný, upoutal pozornost starověkých i moderních učenců. Starověcí učenci zkoumali vlastnosti delfínů, jak se jeví v četných pověstech, moderní badatelé vysvětlují naopak vznik a život těchto bájí. Dosavadní moderní zpracování přihlížela především k problémům mythologickým (Usener, Rabinowitschová), sbírala a klasifikovala materiál s přihlédnutím k archeologickým nálezům (Stebbinsová), méně se již obracela k zpracování literárnímu (Lehrs, Crusius, Klement). Pověsti o delfínech, kteří zachraňují lidi, vznikaly a žily po celý starověk. K nejznámějším bájím s tímto námětem patří pověst o zachránění básníka Ariona. Zda k ní zavdala podnět nějaká skutečná událost a jak byl historický Arion spojen s delfínem, nevíme. Do dnešní doby vznikají o pozoruhodnějších kamenech, stromech a sochách mnohá lidová vypravování a pověsti. V nejstarší době vznikaly v Řecku i pověsti o delfínu v ústech lidu tak, že se vztahovaly k děkovným sochám, které ten, kdo se zachránil z moci moře, věnoval božstvu z vděku za své zachránění. Tyto sochy představovaly moře či spíše jeho vládce v podobě delfína. Ten byl v nejstarší době - ještě před rozšířením Poseidonova kultu z Arkadie - považován nepochybně za vládce moří, čemuž nasvědčuje jeho dvojí tabuové jméno."