Autor se zabývá knihou Michala Kopečka Hledání ztraceného smyslu revoluce: Zrod a počátky marxistického revizionismu ve střední Evropě 1953–1960 (Praha, Argo 2009). Otázky, které si nad ní klade, a podněty v ní obsažené, jež dále rozvíjí, mu slouží k formulaci širších úvah o genezi, povaze a souvislostech marxistického revizionismu. Na jejich okraji vyjadřuje také několik mírně kritických připomínek. Zároveň nabízí čtverý různý způsob či optiku čtení Kopečkovy práce. Nejprve ukazuje možnost vnímat ji prizmatem historické analýzy diksurzu, v níž jde v zásadě o celkový vývoj určitého typu (zde marxistického) myšlení, podobně jako je tomu v dějinách idejí. Z tohoto hlediska autor uvažuje o vztahu marxismu a nacionalismu ve 20. století, a to nejen ve smyslu jeho legitimizačního potenciálu při prosazování komunistické ideologie a režimů ve středoevropském prostoru (jak to analyzuje Kopečkova kniha), ale také ve smyslu proměn komunistické doktríny a emancipačního potenciálu nacionalismu v distanci od „závazného“ modelu socialismu a v demokratizačním procesu šedesátých let. V souvislosti s rozvíjením západního marxismu, kritického vůči ideologické doktríně, se Havelka zamýšlí nad tím, zda každý pokus o realizaci této doktríny v praxi nebyl nutně zároveň její revizí, a nadhazuje otázku, nakolik byly revizionistické argumenty v padesátých letech původní či převzaté z revizionismu staršího. V rovině analýzy diskurzu hegemoniálního a kritického, tedy stalinismu a revizionismu, jde o ideologické diference a mocensko-politické kontrapozice mezi oběma tábory. Autor zde poukazuje na rozdílné pojímání ideologie (stabilizační pro ortodoxii, mobilizační či naopak retardační ve dvou směrech revizionismu), na roli formálních i neformálních institucí moci a klade otázku, co tvořilo společnou myšlenkovou „matrici“ stalinismu i revizionismu. Prizma analýzy utopického diskurzu představuje podle Havelky třetí možnost čtení Kopečkovy knihy, sledující intenci jejího nadpisu, totiž „hledání ztraceného smyslu revoluce“. Jedná se v ní o vztah hnutí k jeho kořenům, legitimizační náboj těchto návratů a naději na kultivaci neuspokojivé přítomnosti prostřednictvím oživení její utopické a emancipační dimenze. Havelka vyslovuje hypotézu, že z hlediska této utopické dimenze revizionismus nutně doprovází marxismus po celou dobu jeho existence a stal se časem dokonce jeho hybnou silou. Nakonec upozorňuje na rovinu komparativní analýzy, soustředící se na porovnání vývoje, forem a úlohy revizionismu ve třech sledovaných státech, tedy v Polsku, Maďarsku a Československu. V závěru autor, Kopečkovu knihu vysoce oceňuje jako původní a důležitý pokus o změnu přístupu ke zkoumání minulého režimu, vyznačující se hlubokou znalostí materiálu, intenzitou historického vcítění do problematiky a neotřelostí prostředků výkladu., In this review-essay the author looks at Michal Kopeček’s Hledání ztraceného smyslu revoluce: Zrod a počátky marxistického revizionismu ve střední Evropě 1953–1960 (Prague: Argo, 2009), whose title translates as ‘In Search of the Lost Meaning of the Revolution: The Birth and Beginnings of Marxist Revisionism in Central Europe’. The questions the reviewer raises and his development of the impulses contained in those questions help him to formulate broader reflections on the genesis, nature, and contexts of Marxist revisionism. In passing, he makes some mildly critical comments about the book. He also offers four different ways or lenses for reading Kopeček’s work. First he shows the possibility of perceiving it through the prism of the historical analysis of discourse, in which the main concern is the overall development of a certain type of thinking (here, Marxist), as is done in the history of ideas. From this perspective, the reviewer considers the relationship between Marxism and Nationalism in the twentieth century, not only in the sense of its legitimizing potential in pushing through Communist ideology and régimes in central Europe (as analyzed by Kopeček in this book), but also in the sense of the changes in Communist doctrine and the emancipating potential of nationalism at a distance from the ‘obligatory’ model of socialism and in the democratizing process of the 1960s. In connection with the development of Western Marxism, which is critical of ideological doctrine, the reviewer wonders whether each and every attempt to make doctrine a reality is not necessarily also its revision. And he asks to what extent the revisionist arguments of the 1950s were original or were, on the contrary, adopted from earlier revisionism. At the level of the analysis of hegemonic and critical discourse, that is, of Stalinism and revisionism, it is a matter of ideological differences and counter-positions in power-politics between the two camps. The author-reviewer here points to the different conceptions of ideology (stabilizing for orthodoxy, but mobilizing or, depending on the point of view, retarding for revisionism), and he points to the role of formal and informal institutions of power, and asks what it was that formed the common ideological ‘matrix’ of Stalinism and revisionism. The prism of analysis of the utopian discourse, according to the author of this article, constitutes a third possible way of reading Kopeček’s book, in the intentions of its title, ‘in search of the lost meaning of the revolution’. The book considers the relationship between the, movement and its roots, the legitimizing charge of these returns, and hope in the cultivation of an unsatisfying present by reviving its utopian and emancipating dimensions. The author proposes that revision has, from the perspective of this utopian dimension, necessarily accompanied Marxism throughout its existence, and has, with time, even become its driving force. In the end he points to the level of comparative analysis, concentrating on a comparison of the development, forms, and role of revisionism in all the states examined here – Poland, Hungary, and Czechoslovakia. In his conclusion, the author praises Kopeček’s book highly as an original and important attempt to change the approach to research into the former régime, and remarks that Kopeček excels in his profound knowledge of the material, the intensity of his historical empathy for the topic, and the freshness of his manner of interpretation., and Diskuse
Cílem této úvahy, která posloužila jako základ pro následující diskusi a v první verzi vyšla ve sborníku Vita activa, Vita contemplativa: Janu Sokolovi k sedmdesátým narozeninám (ed. Josef Kružík, Praha, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy 2006, s. 347–361), je poukázat na některé specifické problémy, které vyvstanou při pokusu aplikovat koncept totalitarismu na český případ ve dvacátém století. Text především rozšiřuje úhel pohledu, přidává sociologickou a demografickou perspektivu tam, kde jsou tradičně brány v úvahu výlučně politické jevy. Autor odmítá běžný přístup, kdy se termín „totalitární“, respektive „totalitní“ aplikuje na celé období let 1938 až 1989, přičemž vyzdvihuje především rozsah změn, jež se v české společnosti odehrály do roku 1956, a hledá vnitřní spojitosti, které přetrvaly po celou tuto dobu. Tvrdí, že změny v etnickém, demografickém, sociálním a politickém rozvrstvení české společnosti, které se udály mezi lety 1938 a 1956, vnesly do společnosti „totalitární mentalitu“, jež posléze posloužila tehdejším diktaturám a ostře kontrastovala s „demokratickou tradicí“, tak často spojovanou s první republikou. Jako výchozí předpoklad identifikuje využívání dynamiky mas (jak ji popisuje Hannah Arendtová) a vědomou manipulaci sociálních struktur mocenskými elitami v období 1938 až 1956. and This article seeks to illustrate some particular problems that arise whenever the concept of totalitarianism is applied to Czech history. The article aims in particular to broaden the scope of the discussion, by introducing sociological and demographic aspects into a perspective usually limited strictly to political factors. Taking issue with the common application of the term ‘totalitarian’ to the period from 1938 to 1989, the author emphasizes the scope of change that Czech society experienced up to 1956, and he looks for an internal commonality extending over the whole period. He argues that the number of changes that altered the ethnic, demographic, social, and political stratification of Czech society between 1938 and 1956, in contrast to what is implied by the ‘democratic tradition’ so frequently being claimed for the First Republic, led to a ‘totalitarian mindset’ that worked in favour of the dictatorships of the times. The principal prerequisite, he argues, is the exploitation of mass dynamics (as described by Hannah Arendt), which was achieved by those in power consciously manipulating social structures from 1938 to 1956.
Sturgeons (Chondrostei: Acipenseriformes) display markedly disjunction distributions with a wide distribution in the northern hemisphere. Their unique benthic specializations and conserved morphology, evolutionary age, the variation in their basic diadromous life history, and the large public interest due to their near extinction or critically endangered status make sturgeons and paddlefishes interesting groups for molecular and cytogenetic studies. From altogether 27 acipenseriform species, seventeen species are supposed to be critically endangered, two species are classified as endangered, four species are vulnerable and other species are near threatened or in low-risk (IUCN Red list 2010). Sturgeons are characteristic by a relatively high number of chromosomes in cell nuclei and differences in ploidy levels. Sturgeons displayed a strong tendency for interspecific and inter-generic hybridization under altered environmental conditions as well as under conditions of artificial propagation. Almost 20 inter-specific sturgeon hybrids were described. The decrease of natural populations and tendencies leading to restocking may result in uncontrolled restocking, production of hybrid specimens (even with non-native species) and decrease of natural genetic diversity of species in their original distribution area. Identification of parental species of natural hybrids by modern methods of molecular biology is still not easy. Here, we attempt to briefly summarize the major aspects of sturgeon genetics and cytogenetics related to ploidy levels and interspecific hybridization.