Revizionismus jako osud hnutí?

Title:

Revizionismus jako osud hnutí?
Nad knihou Michala Kopečka
Revisionism as the fate of a movement?
Concerning a new work by Michal Kopeček

Creator:

Havelka, Miloš

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:c3b768ba-3853-276e-2f61-c94c68561b6d
uuid:c3b768ba-3853-276e-2f61-c94c68561b6d

Type:

article and TEXT

Description:

Autor se zabývá knihou Michala Kopečka Hledání ztraceného smyslu revoluce: Zrod a počátky marxistického revizionismu ve střední Evropě 1953–1960 (Praha, Argo 2009). Otázky, které si nad ní klade, a podněty v ní obsažené, jež dále rozvíjí, mu slouží k formulaci širších úvah o genezi, povaze a souvislostech marxistického revizionismu. Na jejich okraji vyjadřuje také několik mírně kritických připomínek. Zároveň nabízí čtverý různý způsob či optiku čtení Kopečkovy práce. Nejprve ukazuje možnost vnímat ji prizmatem historické analýzy diksurzu, v níž jde v zásadě o celkový vývoj určitého typu (zde marxistického) myšlení, podobně jako je tomu v dějinách idejí. Z tohoto hlediska autor uvažuje o vztahu marxismu a nacionalismu ve 20. století, a to nejen ve smyslu jeho legitimizačního potenciálu při prosazování komunistické ideologie a režimů ve středoevropském prostoru (jak to analyzuje Kopečkova kniha), ale také ve smyslu proměn komunistické doktríny a emancipačního potenciálu nacionalismu v distanci od „závazného“ modelu socialismu a v demokratizačním procesu šedesátých let. V souvislosti s rozvíjením západního marxismu, kritického vůči ideologické doktríně, se Havelka zamýšlí nad tím, zda každý pokus o realizaci této doktríny v praxi nebyl nutně zároveň její revizí, a nadhazuje otázku, nakolik byly revizionistické argumenty v padesátých letech původní či převzaté z revizionismu staršího. V rovině analýzy diskurzu hegemoniálního a kritického, tedy stalinismu a revizionismu, jde o ideologické diference a mocensko-politické kontrapozice mezi oběma tábory. Autor zde poukazuje na rozdílné pojímání ideologie (stabilizační pro ortodoxii, mobilizační či naopak retardační ve dvou směrech revizionismu), na roli formálních i neformálních institucí moci a klade otázku, co tvořilo společnou myšlenkovou „matrici“ stalinismu i revizionismu. Prizma analýzy utopického diskurzu představuje podle Havelky třetí možnost čtení Kopečkovy knihy, sledující intenci jejího nadpisu, totiž „hledání ztraceného smyslu revoluce“. Jedná se v ní o vztah hnutí k jeho kořenům, legitimizační náboj těchto návratů a naději na kultivaci neuspokojivé přítomnosti prostřednictvím oživení její utopické a emancipační dimenze. Havelka vyslovuje hypotézu, že z hlediska této utopické dimenze revizionismus nutně doprovází marxismus po celou dobu jeho existence a stal se časem dokonce jeho hybnou silou. Nakonec upozorňuje na rovinu komparativní analýzy, soustředící se na porovnání vývoje, forem a úlohy revizionismu ve třech sledovaných státech, tedy v Polsku, Maďarsku a Československu. V závěru autor, Kopečkovu knihu vysoce oceňuje jako původní a důležitý pokus o změnu přístupu ke zkoumání minulého režimu, vyznačující se hlubokou znalostí materiálu, intenzitou historického vcítění do problematiky a neotřelostí prostředků výkladu., In this review-essay the author looks at Michal Kopeček’s Hledání ztraceného smyslu revoluce: Zrod a počátky marxistického revizionismu ve střední Evropě 1953–1960 (Prague: Argo, 2009), whose title translates as ‘In Search of the Lost Meaning of the Revolution: The Birth and Beginnings of Marxist Revisionism in Central Europe’. The questions the reviewer raises and his development of the impulses contained in those questions help him to formulate broader reflections on the genesis, nature, and contexts of Marxist revisionism. In passing, he makes some mildly critical comments about the book. He also offers four different ways or lenses for reading Kopeček’s work. First he shows the possibility of perceiving it through the prism of the historical analysis of discourse, in which the main concern is the overall development of a certain type of thinking (here, Marxist), as is done in the history of ideas. From this perspective, the reviewer considers the relationship between Marxism and Nationalism in the twentieth century, not only in the sense of its legitimizing potential in pushing through Communist ideology and régimes in central Europe (as analyzed by Kopeček in this book), but also in the sense of the changes in Communist doctrine and the emancipating potential of nationalism at a distance from the ‘obligatory’ model of socialism and in the democratizing process of the 1960s. In connection with the development of Western Marxism, which is critical of ideological doctrine, the reviewer wonders whether each and every attempt to make doctrine a reality is not necessarily also its revision. And he asks to what extent the revisionist arguments of the 1950s were original or were, on the contrary, adopted from earlier revisionism. At the level of the analysis of hegemonic and critical discourse, that is, of Stalinism and revisionism, it is a matter of ideological differences and counter-positions in power-politics between the two camps. The author-reviewer here points to the different conceptions of ideology (stabilizing for orthodoxy, but mobilizing or, depending on the point of view, retarding for revisionism), and he points to the role of formal and informal institutions of power, and asks what it was that formed the common ideological ‘matrix’ of Stalinism and revisionism. The prism of analysis of the utopian discourse, according to the author of this article, constitutes a third possible way of reading Kopeček’s book, in the intentions of its title, ‘in search of the lost meaning of the revolution’. The book considers the relationship between the, movement and its roots, the legitimizing charge of these returns, and hope in the cultivation of an unsatisfying present by reviving its utopian and emancipating dimensions. The author proposes that revision has, from the perspective of this utopian dimension, necessarily accompanied Marxism throughout its existence, and has, with time, even become its driving force. In the end he points to the level of comparative analysis, concentrating on a comparison of the development, forms, and role of revisionism in all the states examined here – Poland, Hungary, and Czechoslovakia. In his conclusion, the author praises Kopeček’s book highly as an original and important attempt to change the approach to research into the former régime, and remarks that Kopeček excels in his profound knowledge of the material, the intensity of his historical empathy for the topic, and the freshness of his manner of interpretation., and Diskuse

Language:

Czech

Rights:

http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
policy:public

Source:

Soudobé dějiny | 2010 Volume:17 | Number:1-2

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false