The article describes a new methodology of using genetic algorithms to assemble a natural time series of discharge recession, from which a master recession curve can be interpreted both for streams and for springs. Presented approach can avoid obstacles such as limited time-series datasets, incomplete recessions or too many recessionary segments in many recession series, different time intervals of observations (daily or weekly frequencies). Short time–series intervals, imprecise or mistaken measurements and different types of datasets (averaged or directly measured data) are taken into account as well. Even rough measurements of discharges with inaccurate sensing range can be analysed, if sufficiently long observation is available. Complicated hydrograph shapes in the case of e.g. karstic springs (often caused by combination of laminar and turbulent discharge sub-regimes due to karst network settings) can be processed as well. Subsequent construction of master recession curve is much easier an offers better conditions for its interpretation. Presented algorithm was already implemented to a programme solution, completed on the user form. and Článok opisuje novú metodiku využitia genetických algoritmov pre kompozíciu úplných a prirodzených časových radov poklesu prietokov na povrchových tokoch alebo výdatností prameňov v čase bez dopĺňania hydrologických systémov/infiltračných oblastí, ktoré možno následne interpretovať výtokovou čiarou. Prezentovaná metodika umožňuje prekonanie častých problémov, akými sú krátke alebo nekompletné časové rady, neúplne zaznamenané výtokové procesy alebo naopak príliš mnoho segmentov v množstve čiastkových poklesových radov, rozdielne (denné alebo týždenné) intervaly pozorovaní, nepresné alebo chybné merania, alebo rozdielne typy údajov (priemerné alebo priamo merané hodnoty). Ak sú k dispozícii pozorovania z dostatočne dlhého časového intervalu, metóda umožňuje aj spracovanie pozorovaní s vysokou mierou nepresnosti odčítania hodnôt prietokov alebo výdatností. Komplikované tvary hydrogramov, aké sú časté najmä v prípadoch krasových prameňov (často spôsobované kombináciou účinku laminárnych a turbulentných subrežimov v dôsledku zložitej štruktúry krasových obehových ciest) taktiež nepredstavujú problém pri automatizovanom skladaní výtokových časových radov. Následné zostavenie výtokových čiar je potom oveľa jednoduchšie a poskytuje lepšie podmienky pri ich interpretácii. Prezentovaný algoritmus bol už realizovaný v rámci programového riešenia, zostaveného do užívateľskej podoby, takže opísanú metódu možno aplikovať aj bez znalostí programovania.
Rozšíření dvoukomorových vertikálních pecí je v zaalpském prostoru spojováno především s hrnčířskou výrobou v době laténské. Názory na funkci ojedinělých objektů tohoto typu z předchozích období ovšem nejsou zcela jednotné. Vedle hrnčířství jsou spojovány především s tepelným zpracováním potravin. K řešení otázky jejich využití byla nepočetná kolekce uvedených pyrotechnologických zařízení z úseku Ha C – LT A zkoumána z hlediska jejich formálních a metrických charakteristik a ve vybraných případech byly teplotní podmínky jejich provozu studovány s využitím rentgenové difrakční práškové analýzy. Možnosti užití zařízení k výpalu keramiky byly testovány také experimentálně. Na základě výsledků lze konstatovat, že se povětšinou jednalo o zařízení odlišné konstrukce, než byly hrnčířské pece z doby laténské. Jejich parametry problematizují myšlenku využití k výpalu keramiky, což v některých případech potvrzují také výsledky přírodovědných analýz i experimentu. and The spread of two-chambered vertical kilns in the transalpine area is connected primarily with pottery production in the La Tène period. However, opinions on the function of the unique features of this type from earlier periods are not entirely uniform. Besides pottery, the devices are linked especially to the thermal processing of food. In order to resolve the question of their use, a small collection of the aforementioned pyrotechnological devices from the Ha C – LT A period was investigated from the perspective of its formal and metrical characteristics, and in selected cases the thermal conditions of their production and operation were studied using X-ray powder diffraction analysis. The possibilities of using the devices to fire pottery were also tested experimentally. On the basis of the obtained results, it can be stated that they were mostly devices of a construction that differed from La Tène pottery kilns. Their parameters alone make their use in the firing of pottery questionable, which in several cases was also confirmed by the results of natural science analyses and experiments.
Článek je příspěvkem k poznání organizace hrnčířského řemesla v době laténské na základě vyhodnocení provenience a technologie výroby keramiky související s nálezy hrnčířských dvoukomorových vertikálních pecí v laténském sídelním regionu na Chrudimsku. Metodickým základem je petrografická, technologická a geochemická analýza systematicky propojená s archeologickým vyhodnocením keramiky. Analýza ukázala, že region byl pokryt relativně hustou sítí hrnčířských dílen využívajících při výrobě keramiky kombinaci užití hrnčířského kruhu a výpalu ve dvoukomorových vertikálních pecích. Ve sledovaném regionu lze odlišit distinktivní technologické tradice předávané v sítích specializovaných výrobců. Výsledky poukazují na to, že mapování produkce konkrétních hrnčířských dílen pouze na základě morfologických a technologických znaků může být zavádějící. Zatímco tvary, výzdoba a technologie výroby odrážejí technologickou tradici rozšířenou v síti neznámého počtu dílen, teprve geochemická a petrografická provenienční analýza umožňuje mapovat produkci konkrétní dílny. and The article is a contribution to understanding of the organisation of the pottery craft in the La Tène period, based on an assessment of the provenance and technology of pottery production linked to finds of two-chamber vertical pottery kilns in the La Tène settlement region near the confluence of the Elbe and Chrudimka rivers. The methodical foundation of the study is a petrographic, technological and geochemical analysis systematically connected with the archaeological evaluation of the pottery. The analysis showed that a relatively dense network of pottery workshops utilising the pottery wheel and the two-chamber vertical kiln had been spread across the Chrudim region. A distinctive technological tradition shared in a network of specialised producers can be distinguished in the studied region. The results reveal that mapping the production of specific pottery workshops solely on the basis of morphological and technological traits can be misleading. While forms, decoration and production technology reflect the technological tradition passed along in a network of an unknown number of workshops, it was the geochemical and petrographic origin analysis that made it possible to map the production of a specific workshop.
V rámci záchranného výzkumu polykulturního sídliště na hranici katastrů Úhřetice a Tuněchody byly prozkoumány zahloubené části dvou pyrotechnologických objektů z doby římské. Cílem článku je rekonstrukce stavebních postupů, podoby a funkce těchto zařízení za využití mezioborového přístupu zahrnujícího analýzu petrografickou, sedimentologickou, mineralogickou, geochemickou, xylotomární, analýzu makrozbytků rostlin a otisků rostlin. Analýzou popelovité vrstvy z výplně objektů byly identifikovány úlomky sparitického karbonátu, který je dokladem využití pecí pro pálení vápna. Analýza mazanice umožnila vytvořit testovatelné hypotézy o konstrukci zařízení a aplikovaných technologických postupech. and The sunken parts of two pyrotechnological features from the Roman period were studied during rescue excavations of a polycultural settlement. The aim of the article is to reconstruct the construction procedures, and the form and function of these facilities by means of a multidisciplinary approach employing petrographic, sedimentological, mineralogical, geochemical analyses, xylotomy, and by the analysis of plant macro-remnants and plant imprints. Fragments of sparitic carbonate, evidence of the use of the kilns for the firing of lime, were identified through the analysis of the ashy layers from the fill of the feature. The analysis of the daub enabled the formulation of a testable hypothesis on the construction of the kiln and the applied technological procedures.