Lovecký zámek Ohrada, čtyřkřídlá budova se čtvercovým dvorem (Pavel Ignác Bayer (1656-1733) má v průčelním rizalitu široký balkon. Nad ním je nad okny vytvořeno pět štukových kartuší s figurální výzdobou. Uprostřed je Boreás unášející Óreithyu. Únosce má plnovous a rozevláté vlasy, drží dívku kolem pasu, opírá ji o svůj levý bok, zatímco dívka vztahuje ruce ve snaze přivolat pomoc, ve tváři má výraz zděšení, vlající vlasy jí přecházejí v listy. Po obou stranách jsou ve zdobných kartuších poprsí dětí zrozených ze spojení Borea a Oreýthie: synové Kalais a Zétes mají otevřená ústa, vzduté vlasy, dcery Chioné a Kleopatra mají vlasy zdobené perlami a perlové náušnice. and Hlavní vchod do zámku byl zvýrazněn citátem triumfálního oblouku, jehož horní část tvoří balkón hodovního sálu. V délce balkónu mají okna supraporty s reliéfy, jejichž tematika je rovněž triumfální - je tu oslaven Boreás (Severák), odkaz na umístění zámku na severu habsburské říše. Óreithyia byla smrtelnou dcerou athénského krále Erechthea, kterého bůh požádal o její ruku. Otec však dlouho otálel se svolením k sňatku a tak se jí Boreas zmocnil násilím. Unesl ji do hor, kde se stala bohyní studených horských větrů a porodila mu čtyři děti. Byli to synové Zétés a Kalais a dcery Kleopatra a Chioné, bohyně sněhu. Starověcí Athéňané věřili, že díky příbuzenskému svazku je jim bůh severního větru nakloněn a pomáhá jim v boji s nepřáteli, v 18. století mohlo být toto antické mytologické téma chápáno jako odkaz na Boží přízeň.
Pět štukových reliéfů: prostřední opakuje motiv zobrazený na hlavním průčelí zámku - Boreás unášející Óreithýii. Na obou vzdálenějších stranách je pak zobrazen orel, po něm následuje z každé strany po jednom loveckém výjevu - lov na divokého kance a na býka.