The aim of this study was to characterize karyotypes of central European spiders of the genera Arctosa, Tricca, and Xerolycosa (Lycosidae) with respect to the diploid chromosome number, chromosome morphology, and sex chromosomes. Karyotype data are reported for eleven species, six of them for the first time. For selected species the pattern in the distributions of the constitutive heterochromatin and the nucleolar organizer regions (NORs) was determined. The silver staining technique for detecting NORs of lycosid spiders was standardized. The male karyotype consisted of 2n = 28 (Arctosa and Tricca) or 2n = 22 (Xerolycosa) acrocentric chromosomes. The sex chromosome system was X1X20 in all species. The sex chromosomes of T. lutetiana and X. nemoralis showed unusual behaviour during late diplotene, namely temporary extension due to decondensation. C-banding technique revealed a small amount of constitutive heterochromatin at the centromeric region of the chromosomes. Two pairs of autosomes bore terminal NORs. Differences in karyotypes among Arctosa species indicate that the evolution of the karyotype in this genus involved autosome translocations and size changes in the sex chromosomes. Based on published results and those recorded in this study it is suggested that the ancestral male karyotype of the superfamily Lycosoidea consisted of 28 acrocentric chromosomes. and Petr DOLEJŠ, Tereza KOŘÍNKOVÁ, Jana MUSILOVÁ, Věra OPATOVÁ, Lenka KUBCOVÁ, Jan BUCHAR, Jiří KRÁL.
V letech 2002–04 jsme prováděli arachnologický výzkum (hlavně metodou zemních pastí) v národní přírodní rezervaci Božídarské rašeliniště v Krušných horách. V prvním dílu příspěvku (Živa 2011, 5: 239–242) jsme přiblížili stručnou charakteristiku společenstev pavouků čtyř zkoumaných lokalit (částečně podmáčená vzrostlá smrčina s balvanitým substrátem zazemněné suti v oblasti zvané Mrtvý rybník, rašelinná louka u Mrtvého rybníka, svahové vrchoviště Na vrakách a smrkový les na skalnatém podkladu poblíž osady Rýžovna). Pokusili jsme se také o hodnocení božídarských stanovišť podle vlastností dominantních druhů pavouků. Podobným způsobem můžeme využít rozsáhlý soubor poznatků, které poskytuje Katalog pavouků České republiky (Buchar a Růžička 2002), také pro ostatní získané druhy. Lze to ukázat zejména při sledování faktorů, jako je hojnost, příslušnost k fytogeografickým oblastem, původ, případně i stupeň ohrožení. and A total of 1,018 determinable spider specimens belonging to 86 species (14 families) were collected. The occurrence of 21 climax species has been confirmed, 7 of which are considered very rare (Aphileta misera, Bathyphantes eumenis buchari, Robertus scoticus, Sitticus saxicola, Oreoneta tatrica and Diplostyla bidentata). This article presents an insight into the diversity of spiders of the high-value peatland conservation area, which is a remarkable part of the Krušné hory mountains.
Díváme-li se od Božího Daru směrem na západ, spočine náš pohled na rozlehlé pláni, do značné míry připomínající sibiřskou tajgu. Mezi rozsáhlými smrkovými porosty se zde nacházejí podle podrobné monografie československých rašelinišť (Dohnal a kol. 1965) dva rašeliništní komplexy. Prvním je rozvodnicové vrchoviště Mrtvý rybník (v sedle mezi Špičákem a kótou 1 054 m n. m., západně od silnice Myslivny – Jáchymov v nadmořské výšce 980–1 030 m). Druhým pak Božídarské rašeliniště tvořené z pěti částí více či méně od sebe oddělených a sahajících na východě až ke státní hranici s Německem. Dnešní národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště o rozloze 929,57 ha leží v nadmořské výšce okolo 1 000 m. Rozkládá se kolem čedičového vrchu Božídarský Špičák (1 115 m n. m.) a zaujímá jednak území Mrtvého rybníka, jednak západní část Božídarského rašeliniště. Porosty borovice blatky (Pinus rotundata) přecházejí zčásti ve smrkové porosty a zčásti do horských rašelinných luk. Základem ochrany je uchování jedinečné geobiocenózy Krušných hor (Maršáková-Němejcová a kol. 1977). and Spider communities in four peatbog localities of the Božídarské rašeliniště were investigated. A total of 1 018 determinable spider specimens belonging to 86 species (14 families) were collected. This article presents an insight into the diversity of spiders of the high-value peatland conservation area.