Úvod do problematiky: Karcinom ovarií je onemocnění s vysokou mortalitou i navzdory radikální operaci a zavedení chemoterapeutických režimů s platinovými deriváty. Více než u 60 % pacientek vznikne recidiva onemocnění (především intraperitoneálně) a většina z nich zemře během 5 let. Cíl: Cílem retrospektivní studie bylo zhodnotit ozáření abdominopelvické dutiny u rizikové skupiny pacientek (stadium III), které následovalo po léčbě chirurgické a 6 sériích chemoterapie (CHT). Soubor: Na ONO Nemocnice Č. Budějovice, a.s. v letech 1985–1999 bylo léčeno celkem 211 pacientek s maligním tumorem ovarií, retrospektivní vyhodnocení bylo možné provést u 206 z nich. Z toho bylo 106 stadia III (51,4 %). Z celého souboru (206) byla provedena hysterektomie s oboustrannou adnexetomií (HE+AE) ve 37,4 %, a s omentektomií (HE+AE+OE) pouze ve 26,7 %. CHT byla podána v 86,9 %, radioterapie (RT) byla aplikovaná v 66 %, z toho v 80,2 % byla ozářena abdominopelvická dutina. Metody statistického zpracování: Statistické hodnocení přežití bylo provedeno podle Kaplan-Meiera. Výsledky: Při hodnocení všech tří tehdy radikálních léčebných modalit u stadia III (n = 106) bylo 5 a 10leté přežití 57,5% a 46,3%, oproti ostatním kombinacím s přežitím 35,9 % a 28,9 %. Toxicitu léčby jsme nehodnotili, výsledky by nebyly validní. Závěr: abdominopelvické ozáření u rizikových pacientek zlepšilo přežití., Introduction: Ovarian carcinoma is high mortality disease despite of radical surgery and introduction of chemotherapeutical regimes with platinum derivates. Recurrence is more then 60 % (first of all intraperitoneal) and majority of patients dies within 5 years. Objective: The aim of retrospective study was to evaluate whole abdomino-pelvic radiotherapy for stadium III patients followed after surgery and 6 series of chemotherapy (CHT). Study group: Group of 211 ovarian cancer patients were treated in Department of oncology of Hospital Ceske Budejovice between 1985 and 1999, retrospective evaluation was made for 206 of them. 106 of them was with stadium III (51,4 %). Total hysterectomy and bilateral adnexectomy (HE+AE) was in 37,4 % and total hysterectomy and bilateral adnexectomy and omentectomy (HE+AE+OE) only in 26,7 % (n = 206). CHT was administered in 86,9 %, radiotherapy (RT) in 66 % (whole abdominal radiotherapy in 80,2 %). Methods: Kaplan-Meier method was used for survival evaluation. Results: Overall survival rates at 5 resp. 10 years for stadium III were 57,5 % resp. 46,3 % for all three at that time radical treatment combinations versus 35,9 % resp. 28,9 % to the rest. Toxicity was not evaluated because of nonsignificant results. Conclusion: Whole abdominal radiotherapy improved survival rate of patients in risk., Miluše Dolečková, Dana Králová, Jana Kutová, Alena Chourová, Petr Berkovský, Jana Rusinová, and Literatura
Cíl: Užívání radiologických metod patří neodmyslitelně k diagnostice a terapii urolitiázy. Zatímco radiační zátěž vyšetřovacích metod je obecně známá, nalezli jsme pouze malé množství článků, které se věnují problematice radiační zátěže spojené s terapií samotnou. Cílem práce bylo stanovit efektivní dávku absorbovanou pacientem v průběhu vyšetření. Materiál a metody: V retrospektivním souboru 250 pacientů ošetřených v období srpen 2011–únor 2015 perkutánní nefrolitotrypsí (PNL) na našem pracovišti jsme dohledali potřebné údaje a vypočítali povrchovou kermu pro pacienta a efektivní dávku absorbovanou v průběhu vyšetření. Výsledky: V průběhu jednotlivých let se naměřené hodnoty statisticky významně nemění, v celém souboru při průměrném čase skiaskopie 214 s (rozmezí 2–750 s) nabývá průměrná povrchová kerma hodnot 89,5 mGy a absorbovaná dávka 3,52 mSv (rozmezí 0,04–13,2 mSv). Celková absorbovaná dávka za sekundu je 0,017±0,0035 mSv/s. Závěr: Zjištěné hodnoty nepřesahují stanovenou místní referenční úroveň. Z hlediska radiační hygieny průměrné výkony dosahují řádově dávky pro běžně užívané vyšetřovací metody (CT břicha nativně, vylučovací urografie). Míra expozice operatéra a personálu operačních sálů není nadlimitní s ohledem na radiační hygienické normy. Cílem každého urologa musí být snižování radiační zátěže na nejnižší možnou úroveň., X-ray examinations are common in urological practice, especially in diagnosis and treatment of urinary stones. Although radiation doses of diagnostic methods are generally well known, only a few articles related to radiation doses during therapy have been published. The aim of this work is to calculate radiation exposure, absorbed doses and dose rates of fluoroscopy during percutaneous nephrolitotomy (PNL). In retrospective group of 250 patients who underwent PNL in our department from September 2011 to February 2015 we analyse data and calculate superficial air kerma and effective doses during surgery. There are no statistically significant differences between single year data. Median fluoroscopy time was 214 seconds (range 2 to 750) with exposure of 89.5 mGy and effective dose 3.52mSv (range 0.04 to 13.2 mSv). The mean effective dose rate is 0.017 ± 0.0035 mSv per second. Fluoroscopy is safe and we don´t exceed local dose limit references. Patients are exposed to an average 3.16 mSv during PNL, similar to noncontrast CT or intravenous urogram. Although radiation exposure for surgeon and operating theatre staff doesn´t exceed safe limits, urologists must be aware and decrease radiation exposure to as low as possible., Pavel Tolinger, Aleš Petřík, Petr Berkovský, and Literatura