Na první pohled by se mohlo zdát, že ve škole se hovoří stejně jako všude jinde. Školní jazyk je však natolik specifický, že se o něm mnohdy uvažuje jako o cizím jazyce svého druhu. Od chvíle, kdy děti vstupují do školy a stávají se žáky, se proto spolu s učením konkrétních poznatků učí také to, jakým způsobem o nich hovořit. Tento proces, označovaný jako socializace do školního jazyka, přibližuje předložená monografie. Prostřednictvím empirického výzkumu ukotveného ve vyučovacích hodinách českého jazyka na druhém stupni základních škol nejprve popisuje, jak se žáci seznamují se školními pojmy a poté jakým způsobem pronikají do používání jazyka při práci s učebními postupy. Kniha tak ilustruje, jak se žáci stávají součástí specifického jazykového společenství, které je škole vlastní. ,It could appear that people use the same language in school as they do everywhere else. Nonetheless, school language is so specific that it is often considered to be a foreign language. In fact, students begin to learn particular facts together with ways to talk about them as soon as they enter school. The sole purpose of this book is to examine this process which is typically called school-language socialization. The book, based on empirical research of classes of Czech language at lower secondary schools, describes how students learn to use language in a specific culturally determined way in conformity with the customary teaching activities of a given school subject.
Předložená empirická studie se zabývá tím, jaké informace jsou z prostředkovávány žákovskou gestikou a jakým z působem gestika zviditelňuje proces myšlení žáků. Vychází přitom z pojetí gestiky jakožto procesu z pracování informací ve vizuální podobě, jakožto zviditelněného myšlení. Na základě analýzy žákovských gest v rámci šestnácti vyučovacích hodin českého jazyka a literatury na druhém stupni základní školy je ve studii poukazováno na to, že žákovská gestika se ve výuce objevuje primárně ve specifickém kontextu tzv. explanačních promluv, promluv charakteristických tím, že žákům umožňují (re)konstruovat jejich myšlenková schémata. Právě gestika má přitom schopnost poukázat nejen na probíhající kognitivní proces, ale zobrazit také, z jakých kroků se žákovské myšlenkové operace skládají. Žákovská gestika je tedy představována jako nástroj zviditelňování žákovských kognitivních procesů, jejich přítomnosti, obsahu i struktury. and This empirical study examines the capacity of pupils' gestures to mediate information and make processes of pupils' thinking visible. The study understands pupils' gestures as the visual processing of information or as thinking made visible. Based on an analysis of pupils' gestures recorded during sixteen lessons of Czech language and literature at lower secondary schools, the study shows that pupils' gestures appear in classes in the form of explanatory talks which the pupils use to (re)construct the patterns of their thinking. However, pupils' gestures can not only highlight ongoing cognitive processes, but they also reveal the individual steps that comprise pupils' cognitive operations. The study therefore introduces pupils' gestures as a tool for making cognitive processes – their presence, content and structure – visible.