Hlavním cílem této publikace je na základě historicko-pedagogického výzkumu představit každodenní život českých obecných menšinových škol v období první Československé republiky v širším společensko-historickém kontextu. Každodenní život těchto škol přitom autor sleduje v politickém okresu Ústí nad Labem, který se nacházel v období první republiky v česko-německé jazykově smíšené oblasti. Výsledky výzkumu prezentované v této monografii přinášejí nové, dosud nikde nepublikované, poznatky z každodenního života českých menšinových škol. Odhalují například problémy, se kterými se tyto školy musely potýkat v různých oblastech života škol, i strategie, které zástupci českých škol volili při řešení těchto problémů. ,The main aim of this publication based on historical-pedagogical research is to introduce the everyday life of the Czech minority primary schools during the first Czechoslovak republic in broader socio-historical context. The author examines the everyday life of these schools in political district of Ústí nad Labem, which was located in Czech-German linguistically mixed area during the era of the Czechoslovak republic. Results of the research presented in this monograph provide brand new, previously unpublished, findings from everyday life of Czech minority schools. They reveal, for example, the problems that these schools had to face in different areas of school life, as well as strategies with which the representatives of Czech schools chose to solve them.
Tato publikace se zabývá prvorepublikovou politickou stranou Československá národní demokracie, která se v roce 1935 sloučila s dalšími politickými subjekty v koncentrační stranu Národní sjednocení. Levicí, zejména komunistickou, byla Československá národní demokracie označována za krajně pravicovou a až fašizující stranu. V době komunistické totality došlo díky ideologickým dogmatům a frázím k utužení tohoto tvrzení. Seriózní výzkumná práce, která by došla k jiným než předem daným závěrům, nemohla být během totality vydána. Právě vnitřnímu dění v Československé národní demokracii, respektive v Národním sjednocení je tato kniha věnována. Výzkum byl zaměřen na spojení této strany s fašismem a na její vztah k radikální národní politice. Tematizována je také otázka, jestli se strana stala profašistickou, nebo si dokázala udržet svůj demokratický základ. Vysvětleny jsou také mocenské mechanismy a struktury, které měly zásadní vliv na směřování stranické politiky. ,This book is a result of authors' successful doctoral studies at the Department of History at the Faculty of Arts of Masaryk University in Brno. The book focuses on the first-republic political party called the Czechoslovak National Democracy which merged with other political subjects to create the National Unity party in 1935. The Czechoslovak National Democracy – the National Unity was labeled as far-right and fascist by left wing of political spectrum (especially by Communist). This claim was strengthened by ideological phrases during communistic totality in Czechoslovakia. The main aim of the book is to answer the defined questions. The book deals with contacts of the Czechoslovak National Democracy with far-right political parties, especially with fascist. The research raises the question of whether it was really fascist party or whether it kept its democratic roots. The research also analyzes crucial impacts and mechanisms for determination of party politics. The research was based on the systematic survey in the archives of the Czech Republic.