Objectives.Religiosity and spirituality (R/S) are associated with many dimensions of human life and could contribute to one’s self-esteem; how-ever, there is no certainty that this is also appli-cable to non-religious countries. Therefore, the aim of the study was to explore the association of different aspects of R/S with self-esteem in a secular environment.Participants and setting.An online sample of 464 Czech respondents aged 15 and over (mean age 30.7; SD=12.63; 27.2% men) participated in the survey. Self-esteem, religiosity, religious attendance, frequency of prayer, negative re-ligious coping, image of God and spirituality were measured. Results. Regular prayer, spirituality (per stan-dard deviation, SD), a low level of religious struggles (per SD) and a positive God image (per SD) were associated with higher self-esteem, with odds ratios ranging from 1.28 to 2.16 (p˂0.05 to p˂0.001). In contrast, compared to non-religious respondents, religious respon-dents had an approximately 60% lower chance of having a high level of self-esteem (p˂0.05). However, a combination of R and S showed that while religious/spiritual respondents did not dif-fer significantly from non-religious respondents, religious/non-spiritual respondents had approxi-mately 79% lower chance of having good self-esteem (p˂0.001).Study limitations.The main limitation of this study is that it did not reach a representative sample, which limits the generalizability of the findings to the whole population. This is also the first study using this kind of research approach, which, however, limits the interpretation of re-sults. Moreover, it is a cross-sectional study, so any conclusions on causality cannot be made, and the questionnary used only self-report mea-sures, which could be influenced by a social de-sirability bias. and Cíle. Religiozita a spiritualita (R/S) jsou spojeny s mnoha oblastmi lidského života a mohou mít pozitivní vliv i na lidskou sebeúctu. Přesto není jisté, zda je větší intenzita náboženského a spirituálního prožívání spojena s vyšší sebe-úctou i v ateistických zemích. Cílem studie bylo zkoumat vztahy různých aspektů R/S v sekulárním prostředí. Soubor. Výzkumný vzorek tvořilo 464 českých respondentů starších 15 let (průměrný věk 30,7 let; SD = 12,63; 27,2 % muži). Prostřednictvím online dotazníku byla měřena sebeúcta, religiozita, náboženská účast, četnost modlitby, míra náboženských zápasů, obraz Boha a spiritualita. Výsledky. Pravidelná modlitba, spiritualita (SD), nižší míra náboženských zápasů (SD) a pozitiv-ní obraz Boha (SD) byly spojeny s vyšší sebe-úctou, s odds ratio v rozmezí od 1,28 do 2,16 (p ˂ 0,05 až p ˂ 0,001). Oproti těm nereligiózním měli religiózní respondenti přibližně o 60 % nižší šanci mít vyšší úroveň sebeúcty (p ˂ 0,05). Kombinace R a S ukázala, že zatímco religiózní, ale nespirituální respondenti se od těch nereligiózních v míře sebeúcty výrazně nelišili, religiózní, ale nespirituální respondenti měli přibližně o 79 % nižší pravděpodobnost dobré sebeúcty (p ˂ 0,001). Omezení studie. Tato studie nepracuje s reprezentativním vzorkem populace a výsledky se tudíž nedají zobecnit na celkovou populaci. Jedná se o první studii užívající tento přístup, což ztěžuje interpretaci výsledků. Navíc se jedná o průřezovou studii, nelze tedy dělat závěry ohledně kauzality a studie využívala pouze sebehodnotící dotazníky, které mohou být zkresleny tendencí odpovídat sociálně žádoucím způsobem.
The objective of the study is to present Kant’s conception of copyright and publishing law. The author proceeds from two of Kant’s lesser-known texts, the article “On the Injustice of Reprinting Books” (“Von der Unrechtmäßigkeit des Büchernachdrucks“, 1785) and the treatise On Turning Out Books (Über die Buchmacherei, 1798), which he analyzes and interprets in relation to § 31 of Metaphysics of Morals (Die Metaphysik der Sitten, 1797), where Kant lays out and tries to answer the question “What is a book?” in the context of the discussions and conflicts of the period. On this basis, the author comes to the conclusion that Kant derives his conception of copyright and publishing law from his conception of the nature and function of the book as a manuscript and a printed text. It is further argued that the texts of Kant being scrutinized here can be additionally used for both historical as well as philosophical and systematic research of the issues related, on the one hand, to copyright and publishing law and, on the other, to the problematic of textuality and mediality, which is currently being discussed in the fields of systematic philosophy and the history of philosophy, including professional Kantian research. and Cílem studie je představit Kantovo pojetí autorských a nakladatelských práv. Autor vychází ze dvou méně známých Kantových textů, článku „O neoprávněnosti padělání knih“ (1785) a spisu O výrobě knih (1798), které analyzuje a interpretuje ve vztahu k § 31 Metafyziky mravů (1797), kde Kant v návaznosti na dobové diskuse a spory klade a řeší otázku: „Co je kniha?“ Na tomto základě pak autor dospívá k závěru, že Kantovo pojetí autorských a nakladatelských práv je odvozeno z jeho pojetí podstaty a funkce knihy jakožto rukopisného a tištěného textu. Sledované Kantovy texty je dle autorova názoru možno dále využít jak k historickému, tak filosofickému a systematickému zkoumání otázek souvisejících na jedné straně s problematikou autorských a nakladatelských práv, na straně druhé s problematikou textuality a mediality, která je aktuálně diskutována na poli systematické filosofie i na poli dějin filosofie, včetně odborného kantovského bádání.
The paper describes qualitative analysis of contaminant transport in a homogeneous, isotropic aquifer where first order chemical reaction at the boundary and nonlinear decay act simultaneously. In order to analyze the relative merits, two types of disposal scheme are considered; (i) Scenario I: longer duration with low input concentration and (ii) Scenario II: short duration with higher input concentration. The governing advective-dispersion equation is solved numerically by employing ADI scheme under finite difference method. We apply the method of moments to investigate mean concentration distribution and other statistical parameters such as central moment, coefficients of skewness (β2 ) and kurtosis (β 3 ). The mean concentration distribution ( Cm ) is computed by applying Edgeworth’s asymptotic series for non-Gaussian curves involving Hermite polynomials ( Hn ). The forward displacement of centroid ( Xg ) with time, deviations of mean concentration distribution from Gaussianity and breakthrough curves have been examined. and Príspevok obsahuje kvalitatívnu analýzu transportu kontaminantov v homogénnej, izotropnej zvodni, na hraniciach ktorej simultánne prebiehajú chemické reakcie prvého rádu a nelineárny rozpad. Aby sme mohli posúdiť relatívne výhody spôsobu analýzy, použili sme dva typy schém; (i) Scenár I: nízka koncentrácia vstupov a ich dlhšie trvanie; (ii) Scenár II: krátko trvajúce vysoké koncentrácie vstupov. Advektívnodisperzná rovnica je riešená numericky, s využitím schémy ADI v rámci metódy konečných rozdielov. Na určovanie rozdelenia priemerných koncentrácií a iných štatistických parametrov, ako je centrálny moment, koeficient šikmosti (β2 ) a strmosť (β 3 ) , použili sme metódu momentov. Rozdelenie priemerných koncentrácií ( Cm ) sme vypočítali aplikáciou Edgeworthových asymptotických radov negaussovských kriviek, obsahujúcich Hermitove polynómy ( Hn ). Študovali sme dopredný posun centroidu ( Xg ) v závislosti od času, odchýlky od priemerných hodnôt rozdelenia priemerných koncentrácií od gaussovských, a určili sme tiež prienikové krivky.
A new species, Paramarteilia canceri sp. n., is described using light and electron microscopy from the edible crab Cancer pagurus L. captured from the English Channel. No external symptoms were noted, although infected animals were typically lethargic and unresponsive to external stimuli. Organs of infected animals were shrunken and collapsed compared with apparently healthy individuals. Although the infection was systemic, marked host responses were only noted in the hepatopancreas where the parasite induced a pronounced haemocytic infiltration. Prevalence of infection throughout the study was 1.1%, with a maximum monthly prevalence of 3%. The intracellular parasite was typically 15 µm in length and composed of a primary cell containing up to three secondary cells derived by internal cleavage. Each secondary cell contains two bicellular spores. The parasite is readily differentiated from the other described paramyxean species by a combination of the number of secondary and tertiary cells. In light of this new discovery, a revision of the order Paramyxida Chatton, 1911 is proposed based upon comparison to the original descriptions of this parasite group in various species of invertebrate hosts. The proposed classification is based on the number of cells within the spores (tertiary cells), so that only three genera remain within the order, namely Marteilia Grizel, Comps, Bonami, Cousserans, Duthoit et Le Pennec, 1974, Paramarteilia Ginsburger-Vogel et Desportes, 1979 and Paramyxa Chatton, 1911. Subsequent discrimination of species is based on a combination of the number of secondary cells within the primary cell and the number of tertiary cells within secondary cells. It is proposed that the genus Marteilioides Comps, Park et Desportes, 1986 is suppressed and the type species of the genus, M. chungmuensis Comps, Park et Desportes, 1986, is transferred to Marteilia and that the other representative of the genus, M. branchialis Anderson et Lester, 1992, is transferred to Paramarteilia. Further, Paramyxoides Larsson et Køie, 2005 is considered as a junior synonym of Paramyxa and its type and only species, Paramyxoides nephtys Larsson et Køie, 2005, is transferred to Paramyxa.