Článek se věnuje fungování kanceláře České akademie věd a umění a jejím písemnostem. První část práce je zaměřena na funkcionáře. Nejprve je popsán způsob volby a počty členů Akademie, dále následuje přehled o funkcionářích, předsedech a prezidentech, generálních sekretářích (později generálních tajemnících), jejich pravomocích a faktickém podílu na vyřizování dokumentů. Každý z funkcionářů je zde krátce představen. U generálních sekretářů (později tajemníků) si můžeme povšimnout, že stejnou funkci zastávali zpravidla i ve své třídě, což jim bylo dobrou průpravou. Druhá část se věnuje pracovníkům kanceláře Akademie, počínaje ředitelem kanceláře, přes tajemníka a další zaměstnance až k manipulantovi. Jsou popsány jejich kompetence a podíl na tvorbě písemností. Taktéž i zde jsou jednotlivé osoby krátce představeny. Poslední část popisuje oběh, způsob evidence, vyřizování a následné ukládání písemností. Charakterizuje základní typy písemností Akademie. Snaží se zachytit a popsat všechny úkony, které byly s dokumentem provedeny od chvíle, kdy byl doručen do Akademie, až po jeho vyřízení a odeslání. Stejně tak popisuje vznik dokumentů vlastních. Všímá si též původního uložení, možností vyhledávání ve spisech a následného uspořádání dokumentů v dnešním archivním fondu České akademie věd a umění. Jednou z příloh je seznam nejvýznamnějších funkcionářů celé Akademie, jednotlivých tříd a správní komise, tedy všech těch, kdo se podíleli na tvorbě zásadních dokumentů Akademie., The article deals with the functioning of the Offices of the Czech Academy of Sciences and Arts and its documents. The first part is devoted to the officials. First is described the method of electing and numbers of members of the Academy, followed by an overview of the officers, chairmen and presidents, general secretaries, their authority and describes their real participation on handling of documents. Each of the officials is briefly introduced. For general secretaries we can note that they normally held the same function in its class, allowing them to good preparation. The second part deals with the office staff of the Academy, from the director of the office, through the secretary-general and other staff to the handler. It describes their skills and shear in the formation of the document. Also, here are individuals briefly introduced. The last part describes the circulation, the method of recording, processing and subsequent storage of documents. It describes the basic types of documents. It tries to capture and describe all acts that were made with the document since it was delivered to the Academy, to its processing and dispatch. Similarly it describes the formation of own documents. Also notes the original order, the search options in the files and the subsequent arrangement of documents in today´s archival resources of the Czech Academy of Sciences and Arts. One of the attachments id a list of the most important functionaries throughout the Academy, the classes and the Administrative Commission, that all those who participated in the creation of key documents of Academy. (Translated by Martina Šumová.), and Překlad resumé: Martina Šumová
Delayed chlorophyll fluorescence (DF) is 8 ligfit ímission emitted by plants, algae and photosynthetic bacteria immediately after their irradiatíon, originating ffom chlorophyll-pigment complexes and permitted by the entire entity of the photosynthetic apparatus. Although DF presents insignificant loss of energy potentially ušed in photosynthesis process, it is a very useful and non-invasive tool to study the "light phase" of photosynthesis. The review describes the DF phenomenon, offers latest theories that explain it, presents current knowledge of its kinetic behaviour, and puts speciál emphasis on its temperature dependence and eventual purpose. Finally, possible developments in future DF research are predicted.
In this paper, we investigate the problem of stability of linear time-varying singular systems, which are transferable into a standard canonical form. Sufficient conditions on exponential stability and practical exponential stability of solutions of linear perturbed singular systems are obtained based on generalized Gronwall inequalities and Lyapunov techniques. Moreover, we study the problem of stability and stabilization for some classes of singular systems. Finally, we present a numerical example to validate the effectiveness of the abstract results of this paper.
After a break of several years, during which she published two other novels —Perunův den (1994) and Ztracené děti (1997) — Daniela Hodrová has inKomedie (2003) again taken up the themes of the “Olšany Trilogy” (Podobojí,Kukly and Théta, all first published in 1991–1992). With its narrative stylebordering on fiction and autobiography and with its loose composition Komedieis most like Théta. In the conception of its narrated stories and also the functionof the narrator whose speech continuously mixes and overlaps with speechsnippets of many characters, however, it employs even more daringly than theother novels a high degree of intentional and unintentional disorderliness,which stems from the use of fragments to tell the story. In a polyphonic stream,with many layers of intertextual references (often made both to Hodrová’s ownworks and to those of other authors), the article seeks to highlight a certainintegrating semantic action, which branches out and intensifies despite allthe fragmentation of the story line. The dense network of repeating andinterconnected motifs, whose parallelism and contrasts, as well as the climaticdynamism of the sentences giving the impression of continuous action, createstheir own world in Komedie, which maintains its equilibrium while “on theverge of chaos.” So, for example, two opposite yet mutually complementarycodes of the human lot emerge: the barren plain, into which our lives descend,and the auguring little hand of the Libuše doll found among the graves, whichpoints to the darkness while at the same time lighting the way. and Po několikaletém odstupu a po dalších dvou románech (Perunův den, 1994; Ztracené děti, 1997) navázala Daniela Hodrová v Komedii (2003) znovu na motivy „olšanské trilogie“ (Podobojí – Kukly – Théta, souborně 1999). Stylem vyprávění rozvíjeného na hranici fikce a autobiografie i svou uvolněnou kompozicí má Komedie nejblíže k Thétě, využívá však ještě odvážněji – v pojetí vyprávěných příběhů i samotné funkce vypravěče, jehož řeč se ustavičně mísí a prolíná s úryvky řečí mnoha postav – vyšší míry záměrné i nezáměrné, z povahy fragmentárního podání plynoucí „neuspořádanosti“. Studie Vyvolání z nebytí se zaměřila k tomu, aby v mnohohlasém a navíc množství intertextových odkazů zvrstveném proudu (odvolávajícím se co chvíli k vlastnímu dílu i k textům jiných autorů) vyzdvihla jisté sjednocující významové dění, jež se rozrůstá a sílí navzdory vší rozdrobenosti fabulační linie. Hustá síť opakování a propojování motivů, jejich paralelismy a kontrasty a zároveň vystupňovaná dynamičnost vět, navozující dojem neustávajícího dění. vytvářejí v Komedii vlastní svět, který udržuje svou rovnovánu „na okraji chaosu“. Tak se zde například vynořují dvě protikladné a navzájem se doplňující šifry lidského existenciálního údělu: pustá pláň, do níž se svažují naše životy a věštící ručička mezi hroby nalezené panenky Libuše, která ukazuje do tmy – a přece svítí cestu.
Výzkum se zabývá obsahem strachů u dětí v období mezi předškolním a středním školním věkem. V rámci longitudinální studie zjišťuje intenzitu strachů z předem určených objektů, jejich proměnu v čase a rozdíly v závislosti na pohlaví. Výzkum je rozdělen na dvě fáze. V první fázi byly zjišťovány intenzity strachů u 40 dětí z mateřských škol a 39 dětí z druhých tříd základní školy. V druhé fázi bylo šetření replikováno u stejných skupin po dvouletém odstupu. Studie prezentuje základní informace o podobách strachu ve výše uvedeném období, předkládá data o proměnách reprezentací strachů v dětských představách, uvádí přímé intenzity strachů z jednotlivých objektů a zasazuje je do vztahů se současnou tuzemskou i zahraniční literaturou., The research is dealing with content of children‘s fear in the period between pre-school and middle school age. In the scope of a longitudinal study it focuses on the intensity of fears from predetermined objects, their change in time and differences according to the gender. The research is divided in two phases. In the first phase, the intensity of fears was investigated within 40 children from nursery schools and 39 children from second classes of primary school. In the second phase, the investigation was replicated in the same groups after two years. The study presents basic information about the forms of fear in the above-mentioned period, presents data about changes in the representation of fears in the child's mind, mentions direct intensities of fears from the individual objects and sets them into relations between current domestic and foreign literature., Martin Brummer, Hana Valentová., and Obsahuje bibliografické odkazy