The cell culture became an invaluable tool for studying cell behaviour, development, function, gene expression, toxicity of compounds and efficacy of novel drugs. Although most results were obtained from cell cultivation in two-dimensional (2D) systems, in which cells are grown in a monolayer, three-dimensional (3D) cultures are more promising as they correspond closely to the native arrangement of cells in living tissues. In our study, we focused on three types of 3D in vitro systems used for cultivation of one cell type. Cell morphology, their spatial distribution inside of resulting multicellular structures and changes in time were analysed with histological examination of samples harvested at different time periods. In multilayered cultures of WRL 68 hepatocytes grown on semipermeable membranes and non-passaged neurospheres generated by proliferation of neural progenitor cells, the cells were tightly apposed, showed features of cell differentiation but also cell death that was observable in short-term cultures. Biogenic scaffolds composed of extracellular matrix of the murine tibial anterior muscle were colonized with C2C12 myoblasts in vitro. The recellularized scaffolds did not reach high cell densities comparable with the former systems but supported well cell anchorage and migration without any signs of cell regression. and H. Hrebíková, D. Čížková, J. Chvátalová, R. Pisal, R. Adamčik, P. Beznoska, D. Díaz-Garcia, J. Mokrý
Jedním z nejspornějších problémů v současné biologii a medicíně je existence plasticity kmenových buněk. Termínem plasticita se míní fenotypový potenciál kmenových buněk, který je širší než jsou fenotypy diferencovaných buněk jejich původních tkání. Mnoho laboratoří již podalo důkaz o existenci plasticity kmenových buněk, ale vznikla celá řada námitek k prezentovaným výsledkům. Prezentujeme některé z námitek zpochybňujících údaje o plasticitě kmenových buněk. Tyto sporné otázky uvedeme do kontextu s tradičním pohledem na potenciál kmenových buněk a diverzifikaci buněčných fenotypu u dospělých a stárnoucích buněčných fenotypech. Vzhledem k malému prostoru se nebudeme zabývat plasticitou embryonálních a nádorových kmenových buněk. Naopak chceme v našem sdělení poukázat na některé otázky a problémy spojené s plasticitou kmenových buněk v dospělém organizmu a na úzký vztah k procesům regenerace a stárnutí. Z dosavadních experimentálních výsledků můžeme říci, že kmenové buňky pravděpodobně mají klíčovou úlohu v těchto procesech. Vzhledem k tomu, že se jedná o rychle se rozvíjející obor, je velmi obtížné najít jasné vysvědení pro nastolené otázky, a proto se omlouváme, že některé prezentované závěry potřebují další vysvědení a hlubší studium dané problematiky Toto sdělení představuje určitou sondu a úvod do diskuse určené celé řadě odborníků., One of the most controversial problem in biology and medicine is the existence of stem ceUs plasticity. The term plasticity, as it is understood, is the potential of stem ceU fenotypes that is much broader that fenotypes of differentiated ceUs of their original tissues. Many laboratories have documented the existence of stem cell plasticity, however, there are still many objections to the reported results. Here, we present some of these objections to the reported results. Here, we present some of these objections questioning the data on stem cell plasticity in the context with the traditional view on stem cell potential and diversihcation in adult and aging cell fenotypes. As there is not enough space, we will not discuss the plasticity of embryonal and tumour stem ceUs. Instead, we wish to point out some problems associated with plasticity of stem ceUs in an adult organism and show their close relation to processes of regeneration and aging. Recent experimental results indicate that stem ceUs may have a key role in these processes. With regard to rapid developments in biology and medicine, some answers to the problems that seemed to be resolved according to the current state of knowledge, would have to be changed. This communication is just meant as an introduction and a probe for discussion for many concerned scientist., Stanislav FIlip, Jaroslav Mokrý, and Lit. 42
Primární řasinka je senzorická buněčná organela, která se v klidové fázi buněčného cyklu vyskytuje u většiny lidských buněk, včetně buněk embryonálních, kmenových a buněk stromatu nádoru. Přítomnost primární řasinky na povrchu buňky je přechodná: vyskytuje se v klidové G1 (G0) fázi a na počátku S fáze buněčného cyklu. Bazálním tělískem primární řasinky je mateřská centriola. U většiny nádorových buněk se primární řasinka nevyskytuje. Výjimkou jsou nádory, které jsou závislé na signální dráze Hedgehog a tím i na primární řasince, jako například bazocelulární karcinom kůže či meduloblastom. Primární řasinka je pozorována i u trojitě negativního karcinomu prsu. V primárních řasinkách je přítomna řada receptorů, včetně mechanosenzorů, receptorů pro růstové faktory (EGFR, PDGFR), hormony (somatostatin), biologicky aktivní látky (serotonin) a morfogeny (Hedgehog, Wnt). V primární řasince se vyskytují signální dráhy Hedgehog a Wnt. U těch typů lidských buněk, které mají primární řasinku – tedy u naprosté většiny buněk, se signální dráhy Hedgehog a Wnt vyskytují výlučně právě jen v primární řasince. Cílem tohoto sdělení je přehled biologických funkcí primárních řasinek., The primary cilium is a sensory organelle protruding in the quiescent phase of the cell cycle from the surface of the majority of human cells, including embryonic cells, stem cells and stromal cells of malignant tumors. The presence of primary cilium on the cell surface is transient, limited to the quiescent G1 (G0) phase, as well as the beginning of the S phase of the cell cycle. Primary cilium is formed from the centriole. Most cancer cells do not posses the primary cilium, with some exceptions, such as tumors depending on the Hedgehog pathway -e.g. basal cell carcinoma or medulloblastoma. The primary cilium is present also in cells of triple negative breast carcinoma. Primary cilia are equiped with a variety of receptors, including mechanosensors, receptors for growth factors (EGFR, PDGFR), hormones (somatostatin), biologically active substances (serotonin) and morphogens (Hedgehog, Wnt). Multiple components of Hedgehog and Wnt pathways are localized in the primary cilium. In the human cells possessing the primary cilium (majority of the human cells) Hedgehog and Wnt pathways are located exclusively in primary cilium. The aim of this paper is review of the current knowledge of the biological functions of the primary cilia., Josef Dvořák, Veronika Sitorová, Dimitar Hadži Nikolov, Jaroslav Mokrý, Igor Richter, Stanislav Filip, Aleš Ryška, Jiří Petera, and Lit.: 46