Harmonizace výsledků měření v klinických laboratořích je zcela nezbytná k dosažení klinické efektivity laboratorního vyšetřování, jeho finanční efektivity a k redukci rizika pacientů v diagnostických a terapeutických procesech, způsobeného chybami měření. Podstatou harmonizace je dosažení hodnot referenčních intervalů a rozhodovacích diagnostických limitů, nezávislých na použité metodě měření a na laboratoři měření provádějící. Nástrojem harmonizace výsledků je standardizace metod měření, realizovaná návazností rutinních metod na referenční postupy a materiály. Data, popisující realizaci a možnosti harmonizace jsou uvedena zejména na obecně přístupných stránkách IFCC, JCTLM, NIST, IRMM. Je pojednáno o Stockholmské deklaraci kvality standardizačních procesů, o nevhodně malé šíři standardizace, o nedostatečné úrovni její dokumentace ze strany výrobců., Harmonization of laboratory results is necessary for approaching the clinical and economical effectiveness in laboratory examinations and also to reduction of patients risk in diagnostic and therapeutic processess due to measurement errors. Harmonization of results in clinical laboratories is based on the standardization of measurement methods and standardization is realized by traceability chains from reference procedures and certified reference materials to calibration of routine methods. The main goal of harmonization is establishment of commonly valid values of reference intervals and/or diagnostic decision limit, values independent on the used measurement nethods and location of laboratories. Communication introduces describing data on the harmonization, produced namely by IFCC, JCTLM, NIST, IRMM-EU. We also deal with Stockholm quality declaration, with the narrow spectrum of harmonized methods, and with the lack of suitable level of working documentation provided by producers of diagnostics., Friedecký B., Kratochvíla J., and Literatura
Cíl sdělení: Přehled současných názorů na indikátory kvality analytické fáze měření v klinických laboratořích. Metody: Zásady Stockholmské deklarace hodnocení analytické kvality v klinických laboratořích z roku 1999. Rozpracování, návrhy, diskuse a závěry pracovní komise EFLM pro specifikaci požadavků na analytickou kvalitu měření z roku 2014. Výsledky a diskuse: V práci je pojednáno o souvislosti analytické kvality hodnotami biologických variací. Jsou uvedeny problémy určení hodnot biologických variací. Součástí sdělení jsou údaje o celkovýchchybách měření, bias a nejistotě-jak se liší a co preferovat. Je dokumentována akutní potřeba harmonizace kontrolních limitů v programech externího hodnocení kvality. Také souvislost analytické kvality a účinnosti mezinárodních klinických doporučení. Závěr: Nutnost harmonizace způsobu stanovení a z toho následně plynoucích druhů a hodnot indikátorů analytické kvality je podmínkou objektivního hodnocení kvality laboratoří v programech jejich externího hodnocení, objektivního hodnocení kvality různých metod různých výrobců a nezbytnou zárukou efektivní diagnostiky a managementu chorob bez ohledu na lokalizaci laboratoře a použité analytické metodologie., Objective: Review of current opinions on the analytical quality indicators in the clinical laboratoriem. Method: In Stockholm Declaration from 1999 are described ways of creating the indicator quality the analytical. These principles are discussed, proposed and recommended for use by the working Group EFLM for specification of requirement on the analytical quality of measurement in clinical laboratories. Results and discussion: Relationship between analytical quality parameters and biological variation values. Problems concerned with determination of biological variation values. Total analytical error, bias, measurement of uncertainty-differences, advantages and disadvantages. Necessity in harmonization of tolerance limit values for external quality assessment programs. Relationship between analytical quality and international clinical guidelines is documented. Conclusions: Harmonization of indicator quality values in clinical laboratories is necessary for assurance of objective classification in quality of different laboratories and different methods produced by different manufacturers., Friedecký B., Kratochvíla J., and Literatura
Smyslem sdělení je vyhodnotit úroveň dat o referenčních intervalech u dvou vybraných skupin analytů srovnáním s kritérii plynoucími z teorie referenčních intervalů. U vybraných základních analytů krevního séra (glukóza, cholesterol, kreatinin, ALT, celkový protein, albumin) byla konstatována obecně přílišná šíře intervalů dolních a horních referenčních limitů neslučitelná s existencí návaznosti u těchto analytů, nedostatečné respektování pohlavního dimorfi smu (ALT a kreatinin), nerespektování evropských diagnostických doporučení (cholesterol) a přenos dat, pocházejících z výběru nevhodné referenční populace do českých podmínek (ALT). U devíti imunochemických stanovení byla posouzena úroveň specifi kace referenčních populací. Ve většině případů nebylo poskytnuto dostatek demografi ckých a geografi ckých údajů. Pracovní návody producentů běžně pracují s různými jednotkami měření, a poskytují tak možnost vydávání zcela různých numerických výsledků totožných analýz. To zvyšuje riziko chyb při diagnóze a léčbě pacientů., We assessed level of information on reference intervals provided by manufacturers for clinical laboratories. Theory of reference intervals based on IFCC approach served as criterion to this assessment. In case of selected routine analyte of blood serum (cholesterol, glucose, creatinine, ALT, total protein, albumin) different manufacturers appear to provide too broad interval of lower and upper reference limits for these analytes as compared with with established metrological traceability of results. Partitioning according to sex is not introduced in three manufacturers for creatinine and two for ALT. The data provided for ALT correspond to Scandinavian reference population but not to Czech healthy persons. Values derived from American diagnostic recommendations were used for cholesterol instead of European recommended values. Data on reference population were assessed for nine immunochemical analytes, produced by two manufacturers. Especially the lack of demographic and geographic information was found. Working protocols of manufacturers use in most cases more different measurement units and even provided more numerical values for the same analyses. This fact strongly increases the risk in the health care. Providing the reference intervals including information on reference population is obligation of manufacturers given by Directive IVD 98/79. Despite this fact many manufacturers require establishment of their own reference intervals in users’ laboratories., Friedecký Bedřich, Vávrová J., Kratochvíla J., and Lit.: 17