ps2017-089-01-001-001.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2021-03-04 ps2017-089-01-001-001 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(11.10 hodin) Můžeme vést debatu , jestli toto je standardní a má být ukotveno v ústavě , nebo ne . Ale to je akademická debata pro ústavní právníky , a vůle zákonodárce a vůle těch , kteří ústavu téměř před 30 lety psali , tak byla taková , že volební systém v ústavě zakotven je , a tudíž je povinností zákonodárců , aby tato dikce ústavy byla respektována . V tuto chvíli došlo k tomu , nebo i na základě nálezu Ústavního soudu došlo k tomu , na co jsme my poslanci KDU - ČSL , ale i dalších stran , protože pod ústavní stížností byli podepsáni i senátoři dalších politických subjektů , upozorňovali , a to znamená , že ústava sice hovoří o poměrném volebním systému u voleb do Poslanecké sněmovny , nicméně fakticky ten systém získává výrazné většinové prvky , a to právě v kombinaci malé obvody na straně jedné , a ten d ´ Hondtův model přepočtu hlasů na mandáty na straně druhé . To bylo předmětem ústavní stížnosti , právě tomuto Ústavní soud vyhověl a my jako zákonodárci teď stojíme před tím , abychom včas upravili volební zákon tak , aby se v termínu , který už byl vyhlášen prezidentem republiky na tuším 8 . a 9 . října tohoto roku , mohly uskutečnit volby do Poslanecké sněmovny . Ústavní soud zrušil ono načítací kvorum pro koalice , čili fakticky v tuto chvíli není problémem , protože v tuto chvíli platí ona minimální klauzule 5 % bez ohledu na to , jestli se jedná o politickou stranu , hnutí nebo koalici , a to , co ale poblémem je , že v tuto chvíli v zákoně není , jakým způsobem se hlasy přepočtou na mandáty . Zástupci politických stran , teď prosím pěkně bez ohledu na to , jestli vládní , nebo opoziční , i zástupci Senátu v reakci na nález Ústavního soudu se shodli na tom , že je potřeba nalézt za prvé věcnou shodu na tom , jakým způsobem se volební zákon upraví , novelizuje tak , aby se volby mohly řádně konat . Tato jednání začala v zásadě ihned po vynesení nálezu Ústavního soudu . Uskutečnilo se jednání Stálé komise pro ústavu tady na půdě poslanecké sněmovny , stejně tak jako na půdě Senátu , uskutečnila se jednání vyvolaná i předsedy obou komor Parlamentu na půdě Senátu pod patronací pana předsedy Vystrčila , kde měli možnost zástupci všech parlamentních stran se vyjádřit k těm základním bodům , které byly na stole . Samozřejmě v debatách i veřejných se otevřely i některé věci , které nejsou předmětem nálezu Ústavního soudu , jako je třeba počet volebních krajů , nicméně to Ústavní soud žádným způsobem nezrušil nebo nekritizoval , a jestli dobře vnímám i ta politická jednání , v tuto chvíli se skutečně chceme soustředit na ty dvě věci , a to je načítací kvorum pro koalice , a to je přepočet hlasů na mandáty . To je jedna věc , to je ten věcný obsah velmi klíčový a důležitý , a já vnímám , i tento týden probíhají různá jednání právě na úrovni politických stran , která se snaží nalézt konsenzus , protože , a to chci zdůraznit , máme - li dospět k výsledku , tak je potřeba získat , mít k tomu 101 poslanců ve sněmovně a 41 senátorů . Zároveň musíme mít v patrnosti to , že se jedná o volební zákon , to znamená , že zde platí takzvaný člunek , to znamená , že jedna komora nemůže přehlasovat druhou , a to ani jak Sněmovna Senát , tak Senát Sněmovnu . Klíčová není jenom shoda zde na půdě Poslanecké sněmovny , ale klíčová je i shoda s většinou v Senátu . Proto není možné z těch jednání Senát vyšachovat nebo nebrat v potaz názory senátorů . Jsem rád , že i na půdě obou komisí pro ústavu , jak v Senátu , tak ve Sněmovně , tak i z hlediska předsedů klubů jak poslaneckých , tak senátorských jsme si tohoto vědomi , že se snažíme o konsenzus a že věcná stránka věci bude velmi brzy dotažena do úspěšného finále a shody . Druhá věc , a to je vlastně předmětem dnešní schůze , je to , že musíme mít nějaký legislativní nosič , v rámci kterého bychom mohli v souladu s ústavou a jednacím řádem Sněmovny i Senátu tyto změny schválit . Je to věc v zásadě technická , proto už na prvním jednání byla tady ve Sněmovně na začátku února shoda , aby se použilo to , co je v tuto chvíli nejrychlejší , a to je sněmovní tisk číslo 649 , který je předmětem dnešního jednání a který zde ve sněmovně leží už , pokud se nepletu , od 19 . listopadu 2019 . Je to návrh novely volebního zákona číslo 247 / 1995 Sb . , který předložili poslanci klubu KDU - ČSL , kteří už v roce 2019 , aniž by znali budoucí nález Ústavního soudu , vlastně reagovali přesně na ty dvě věci , o kterých Ústavní soud následně rozhodl . To znamená , v naší novele , kterou máme dnes na stole , reagujeme jak na ono načítací kvorum pro koalice , které rušíme , a stejně tak reagujeme na nespravedlnost nikoli vůči politikům nebo poslancům , ale vůči voličům , pokud jde o přepočet hlasů na mandáty . To chci zdůraznit . Tady skutečně jde o princip rovnosti volebního práva , a když se podíváte na výsledek voleb z roku 2017 , je naprosto zjevné , že rovnost zde úplně neplatí , protože jeden poslanec nejsilnějšího politického klubu ve sněmovně , když zde vidím před sebou pana předsedu Faltýnka nebo paní kolegyni Valachovou , reprezentuje cca necelých 19 000 voličů , kdežto já jako poslanec KDU - ČSL reprezentuji cca 29 000 voličů . To je faktický počet hlasů , který byl nutný k získání mandátu pro KDU - ČSL . A když se podíváme na nejmenší politické kluby , jako je hnutí STAN či TOP 09 , tak tam se ta cifra dostává až nad 44 000 . Je to tedy otázka nikoli nás poslanců , ale rovnosti váhy hlasu jednotlivých voličů . Na to jsme reagovali v našem tisku 649 . Navrhujeme zde model , který v České republice už byl , osvědčil se do roku 1998 , respektive 2002 , a vychází z modelu Hagenbach - Bischoffovy metody nebo přepočtu hlasů na mandáty . Když to velmi zjednoduším , náš návrh plně respektuje poměrný volební systém do Poslanecké sněmovny . Když se do toho podíváte , ty mandáty jsou přidělovány z celostátní úrovně nad úroveň krajskou , čili nejprve se vypočítá na základě výsledků voleb počet , volební číslo , to je matematika , tady tím nebudu zatěžovat . Zjednodušeně řečeno , vypočítá se počet mandátů , které připadnou politické straně na celostátní úrovni na základě celostátního výsledku voleb , a teprve v kroku druhém se tyto mandáty přidělují do jednotlivých volebních krajů . I tak tam samozřejmě zůstane nějaký drobný zbytek a tento drobný zbytek potom v druhém skrutiniu je přidělen těm stranám , které vykáží největší zbytek v rámci dělení hlasů a počtu mandátů . Vše ostatní máte velmi detailně popsáno v důvodové zprávě . Jenom pro bližší ilustraci , aby si to každý dokázal představit : dnes tedy výsledek voleb v roce 2017 znamená , že hnutí ANO získalo 29 , 64 % hlasů , ale faktická síla ve Sněmovně činí 39 % , čili to je rozdíl 10 procentních bodů mezi poměrem získaných hlasů a faktickou sílou v Poslanecké sněmovně . Když se podíváme naopak na hnutí Starostové a nezávislí , kteří získali 5 , 18 % hlasů , tak jejich faktická síla je pouhá 3 % , čili rozdíl víc než 2 procentních bodů v neprospěch těch nejmenších subjektů . Čili to je důsledek toho současného modelu , tak jak ho máme , jak jsem tady vysvětloval . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
