|

ps2017-054-02-015-266.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-07-08 ps2017-054-02-015-266 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

266. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 889/ - třetí čtení

Date2020-07-08
Meetingps2017/054
Agenda Itemps2017/054/266
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/054schuz/s054055.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   1 < Page 2 > 3
A v neposlední řadě za šesté. Návrh pracuje také s dalšími investicemi ústředních vládních institucí, konkrétně s posílením Státního fondu dopravní infrastruktury o 20 mld. korun na již připravené projekty modernizace a výstavby dálničních a železničních staveb. Jelikož projednávání třetí novely zákona o státním rozpočtu dospělo do svého závěrečného čtení, dovolte mi, se obecně vyjádřit k pozměňovacím návrhům. Celkem bylo předloženo 25 pozměňovacích návrhů a k tomu 10 doprovodných usnesení. Pozměňovací návrhy zpravidla navrhují posílení výdajů rozpočtových kapitol, jiné snižují schodek vládního rozpočtu. A zde bych ráda zopakovala, že vládní rozpočtová rezerva nyní čítající 33,8 mld. korun, slouží primárně pro neočekávané skutečnosti. Jak jsem uvedla, mým cílem je ponechání rezervy pro nerealizované příjmy rozpočtu nad rámec očekávání. Jiné pozměňující návrhy cílí na snížení mandatorních výdajů státního rozpočtu, konkrétně na odvody do rozpočtu EU nebo na dotace na obnovitelné zdroje energie. V tomto případě ovšem beze změny mezinárodních smluv, nařízení a zákonů nelze změny ve výdajích rozpočtu realizovat. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny projednal 3. července všechny pozměňující návrhy a podpořil tři z nich. Jimi se finanční prostředky z vládní rozpočtové rezervy rozepisují kapitolám na konkrétní účely. Domnívám se, že schválení těchto pozměňovacích návrhů řeší podstatnou část námitek ohledně vládní podoby novely zákona, s plným respektem k právu Poslanecké sněmovny rozhodovat nejen o výši, ale i o struktuře státního rozpočtu ČR. Stanovisko k ostatním pozměňujícím návrhům sdělím v průběhu hlasování. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Tomio OkamuraTakže já otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášen pan premiér Andrej Babiš, a připraví se s přednostním právem Miroslav Kalousek, předseda klubu TOP 09. Mezitím, než pan premiér přijde k mikrofonu, tak přečtu jednu omluvu. Mezi a . hodinou se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Karel Schwarzenberg. Tak pane premiére, prosím, máte slovo. Předseda vlády ČR Andrej BabišTakže dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda předkládá parlamentu návrh úpravy státního rozpočtu na letošní rok. A je to již podruhé, co žádáme o úpravu státního rozpočtu, a tentokrát navrhujeme zvýšit deficit celkem na 500 mld. korun. Tento návrh samozřejmě vyvolává celkem přirozeně řadu diskuzí a námitek. Naši oponenti nám vyčítají, že navrhovaný deficit je nadměrný, že je rozpočet málo úsporný atd. Tato rétorika je samozřejmě v podstatě pochopitelná, pokud jde o naše oponenty, kteří jsou v opozici. Tak se chová každá opozice, která nemusí nést odpovědnost za svá rozhodnutí. Vláda se takto chovat nemůže, protože vláda musí pečlivě vážit důsledky takového rozhodnutí. A je to právě vláda, kdo musí řešit problémy, které přináší současná pandemie. A byl bych rád, kdybychom řadu kroků vlády posuzovali s alespoň malou mírou porozumění. Zkusme se trochu zamyslet nad tím, co se stalo, a trochu se vrátit v čase zpět. Co bychom si asi tak pomysleli, kdyby zde někdo před půl rokem uvedl, že v tomto relativně krátkém čase projdeme krizí takových rozměrů, a nebál bych se použít slova katastrofou, že budeme muset zastavit bezmála celou ekonomiku, zastavit školství, zastavit fungování služeb a vystavit takovému náporu celé zdravotnictví, stejně jako sociální služby. Asi by tomu nikdo neuvěřil. A přesto, stalo se. Nikdo z nás, ani z vládní koalice, ani z opozice, nebyl na takovou zkoušku připraven. Nikde neexistuje prostor pro takové školení, které nás připraví na takový vývoj. Přesto vláda jako celek musela konat. A já jsem přesvědčen, že vláda konala dobře a první nápor krize jsme zvládli. Nakonec myslím, že to většina našich občanů ocenila, jak o tom svědčí jejich ohlasy. Samozřejmě, že ne všem se to líbí, ale asi se nejde každému zavděčit. Nyní je před námi asi daleko složitější období v mnoha ohledech. Je asi docela snadné administrativně zastavit nějakou výrobu ze zdravotních důvodů - to je dílo okamžiku. Ale obnovit její chod, to je i záležitost na dny, týdny nebo měsíce. A také, a to bych rád zdůraznil, je zásadní otázkou, zda se můžeme vrátit zpět. Jestli lze posunout běh času zpět do doby před koronakrizí. Právě v této otázce si myslím, že panují poměrně velké rozdíly. Nemálo je těch hlasů, které říkají, že svět, a chcete-li, ekonomika po koronaviru už nebude stejná jako dříve, že se nelze vrátit zpět. Je však také nemálo těch, kteří mají pocit, že se lze vrátit zpět, a proto usilují o to, najít cestu zpět. Je otázka, jestli taková cesta zpět vůbec existuje. Jestli takové pokusy nejsou odsouzeny k nezdaru. Musíme se ale podívat dopředu a hledat nové příležitosti a nové cesty, novou podobu naší ekonomiky. Do konce roku uvidíme, jestli a jak pandemie změnila zvyklosti lidí, například cestování. To se týká jak našich občanů, tak i těch, kteří k nám přijížděli ze zahraničí. S tím souvisí i struktura pracovních sil. Vidíme, jak jsme dnes zranitelní tím, že nemáme zahraniční pracovníky, a nemůžeme tedy plně rozvinout výrobu tak, jak by bylo potřebné. Tato krize také ukázala, jak vysokou závislost máme na dovozu některých potravin, a tu také musíme změnit v zájmu našich občanů. Konkrétně poznámku k pracovním silám. Ke konci května máme 270 tis. nezaměstnaných, to je meziročně o 74 tis. více. Naproti tomu registrujeme 335 tis. volných pracovních míst, meziročně o 8 tis. méně, z nich je 250 tis. v kategorii řemeslníků, obsluhy strojů a montérů a pomocného obslužného personálu. Jenom poptávka po řidičích přesahuje 30 tis. osob. Musíme k tomu přistoupit aktivně a vytvořit kapacity, které by tento nedostatek mohly odstranit. Do toho musíme skutečně značně investovat. Musíme do budoucna spojit vyplácení podpory v nezaměstnanosti tak, že osoby, které se budou rekvalifikovat, budou náležitě motivovány ke změně své profese. To je aktivní postoj, který budeme podporovat ve spolupráci se zaměstnavateli. Těchto souvislostí bychom mohli uvést ještě daleko více. Ale vyplývá z nich to, že musíme přemýšlet o tom, co nového a jak jinak v ekonomice dělat tak, abychom v nově se rodícím systému mezinárodního obchodu obstáli. K tomu snad je nutno dodat, že takový nový, jiný systém se nezrodí okamžitě. Bude to nějakou dobu trvat, ale již nyní na to musíme myslet. Proto musíme důsledně pokračovat v podpoře digitalizace, rozvoje moderních forem práce včetně tzv. remote working, podpořit nově vznikající start-upy a rozvoj moderních technologií. V souvislosti s tím také vytváříme potřebné kapacity na investování. Není naším největším problémem financovat některé investice, ale problém je byrokracie, dlouhé schvalování. Potřebujeme především mít potřebná povolení a také mít dostatečné kapacity. I tady narážíme na nedostatek stavebních profesí, hlavně projektových kapacit. Vzpomeňme si, jak v roce 2010 se totálně zazdilo projektování a stavba dálnic. Jak z rezortu stavebnictví odešlo 50 tis. zaměstnanců. To jsou naše úzká místa. A taky samozřejmě zápas s nejrůznějšími aktivisty nás stojí drahocenný čas. Ano, můžeme si povídat o D1. Ano, děkujeme, pane Patriku z Dětí Země, už mohla být dávno hotová před 15 měsíci, kdyby do toho pan Patrik neházel vidle.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities